Slavný závod psích spřežení na Aljašce pojede rodačka z Prahy Misha Wiljesová
Stejně jako před rokem bude mít nejslavnější závod psích spřežení Iditarod na Aljašce českou stopu. Na 1600 kilometrů dlouho trať v březnu opět vyrazí i rodačka z Prahy Misha Wiljesová, která od roku 2003 žije a chová tažné psy ve vesničce Willow.
Misha Wiljesová se k životu na Aljašce dostala přes Austrálii a Kanadu. Nejdřív zamířila z Prahy za tetou do Austrálie, kterou společně procestovaly. Bylo tam však na ni příliš horko, proto se s několika českými vodáky vydala do Kanady. Vydali se po stopách zlatokopů. Přešli průsmyk Chilkoot v Pobřežních horách a sjeli řeku Yukon do Dawsonu.
Aljaška ji okouzlila, a za rok přijela znovu. „Stopovaly jsme s kamarádkou Dadou, která mě přivedla k ježdění se psy. Vyprávěla mi, jak místní musheři hledají pomocníky a já začala přemýšlet, jak bych tady strávila zimu“, řekla ČTK devětačtyřicetiletá Wiljesová. Jako pomocník na stoupila u Charlieho Bouldinga, který patří mezi vítěze jiného tisícimílového závodu Yukon Quest.
Po svatbě se na Aljašku přestěhovala
V roce 2003 se po svatbě na Aljašku přestěhovala, o šest let později dostala americké občanství a s druhým manželem se usadila ve Willow. „Je to malá vesnice, kde žije víc tažných psů než lidí“. Do Prahy už se nevrací, ale každé léto ji pravidelně navštěvuje maminka. S manželem si po čase založila vlastní chovnou stanici. „Teď máme 23 aljašských huskounů. Z toho 19 se jich připravuje na Iditarod a jiné závody“, dodala. Loni se poprvé zúčastnila Iditarodu a obsadila 54. místo. Iditarod se jede jako vzpomínka na mushery, kteří museli v roce 1925 překonat tisíc mil Aljaškou, aby přivezli do městečka Nome vakcínu proti záškrtu.
Závodníci se příliš během závodu nevyspí. „Během zastávky musí každý podestlat psy senem. Sundat psům botičky, začít rozehřívat sníh ve vařiči, aby byla voda pro psy. Namazat tlapky krémem, nakrmit psy a dát jim oblečky, pokud jim je zima. Když to má hotové, tak si může jít zhruba na tři hodinky lehnout, protože než stanoviště opustí, musí zase všechno zabalit, nakrmit a obout všechny psy, což zabere asi hodinu a půl“. Na trati jsou závodníci sledováni pomocí GPS a mají k dispozici také tzv. SOS tlačítko. Misha Wiljesová je teprve druhou českou účastnicí Iditarodu v historii. Prvním byl v 80. letech emigrant Jan Mašek, který dokonce v roce 1988 obsadil 12. místo.
