Letní filmová škola představuje tvorbu Čechů v zahraničí

Jeden z oddílů Letní filmové školy v Uherském Hradišti se jmenuje Češi v zahraničí. Letos představuje režiséra Františka Čápa. Na kulturní scénu vstoupil v 30. letech, po únoru 1948 emigroval. V Česku, v tehdejším západním Německu a Jugoslávii natočil desítky filmů. Ve Slovinsku je dokonce považován za spoluzakladatele národní kinematografie.

Návštěvníci festivalu se dočkají projekce deseti Čápových filmů. Rodák z Čachovic ve středních Čechách v kinematografii výrazně prorazil za protektorátu. „Jeho adaptace Babičky od Boženy Němcové je stále považována, i když je z roku 1940, nejenom za nejvěrnější, ale také za nejlépe vystihující podstatu téhle ikonické knihy“, uvedl hlavní dramaturg festivalu Jan Jílek.

Za války Čáp natočil i snímek Noční motýl s Hanou Vítovou v hlavní roli nebo film Děvčica z Beskyd. Také ty se objevily v programu Letní filmové školy.

Po Čápově filmu Vesna se jmenují slovinské filmové ceny

Film Bílá tma s tematikou antifašistického odboje sklidil kritiku na tehdejším Mezinárodním filmovém festivalu pracujících ve Zlíně. Následná mediální kampaň volající po Čápově uměleckém konci režiséra dovedla k odchodu do exilu.

„Nejdříve působil v západním Německu, kde natočil špionážní film Stopa vede do Berlína s efektními akčními scénami. V 50. letech se přesunul do Jugoslávie. Je považován za spoluzakladatele slovinské kinematografie. Ikonický film Vesna dal jméno slovinským filmovým cenám“, řekl Jílek.

František Čáp natočil 27 celovečerních filmů. Jeho posledním snímkem byl v roce 1962 film Naše auto. Jde o jedinou Čápovu komedii. Děj se odehrává ve slovinském Piranu, kde Čáp žil a je tam i pohřbený.