Sněmovnu čeká debata o korespondenční volbě
Zhruba 5000 podpisů získala dosud petice za zavedení korespondenční volby, o které informovali její iniciátoři ve Sněmovně. Rozšíření způsobu volby podle nich zvýší volební účast v Česku i v zahraničí. Odpůrci upozorňují na rizika manipulace. Návrh novely zákona, která by umožnila korespondenční volbu alespoň z ciziny, nyní čeká na projednání Sněmovnou.
Vláda se k poslanecké iniciativě postavila neutrálně, podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové Pekarové by předlohu měli poslanci probírat co nejdříve, aby platila už v květnu příštího roku.
Podle autora otevřeného dopisu vědců žijících v zahraničí Ladislava Půsty má změna volby podporu krajanů v zahraničí. „Jsme jedna z posledních zemí, kde stále ještě není umožněno volit korespondenčně pro lidi, co jsou v zahraničí. Musí se dopravovat na ambasádu nebo konzulát, a z toho důvodu volí jen nepatrné množství Čechů, kteří jsou venku", uvedl.
Podle průzkumu Češi s korespondenční volbou souhlasí
Dosavadní pokusy o zavedení korespondenční formy hlasování byly neúspěšné. Odpůrci včetně ministerstva vnitra argumentovali mimo jiné tím, že nezaručuje dodržení zásady osobního a tajného hlasování. Zastánci ale poukazují na to, že možnost hlasovat poštou má zavedenu 24 zemí EU, stejně jako USA, Kanada a Austrálie.
Průzkum agentury Median pro neziskovou organizaci Institute for Democracy 21 ukázal, že tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně krajanům v zahraničí i těm, kteří v době voleb nejsou v místě svého trvalého bydliště. Téměř čtvrtina lidí by pak v příštích parlamentních volbách takový způsob účasti sama zvažovala. Volba poštou by přiměla k účasti i 12 procent nevoličů.
