Čeští krajané v Ženevě připomněli oběť Stefana Luxe

V sobotu 9. března ve švýcarské Ženevě na tamní univerzitě proběhlo symposium o dnes už téměř zapomenutém československém občanu Stefanu Luxovi. Připomněli ho čeští krajané v Ženevě, jejich krajanský spolek Beseda Slovan a Nadace Jan Masaryk:

Na první stránky světového tisku se tento novinář, divadelní dramaturg a herec židovského původu dostal jen krátce: když se 3. července roku 1936 přímo na shromáždění Ligy národů v Ženevě vážně postřelil. Svou sebevraždou chtěl světové mocnosti donutit k tomu, aby se spojily proti Hitlerovi. Jeho čin ale brzy zapadl a Anglie i Francie dál vedly svou politiku appeasementu vůči hitlerovskému Německu. Druhou světovou válku, která stála životy miliony lidí, tím ale stejně neodvrátily. Stefan Lux, který je už v r. 1936 jasnozřivě varoval, je dnes i v Česku téměř neznámou postavou.

"Skupina, jež tak svévolně a troufale řídí osudy někdy tak velikého německého národa, jest bez výjimky skupinou zjevných zločinců. Jakým způsobem se mohla tato zločinecká skupina davovým podvodem, jenž nemá příkladu v dějinách, zmocnit nadvlády nad národem, jenž tonul v duševní i hmotné zkroušenosti, objasní jednou historie bez velké námahy. Těžší úkol bude mít historik, aby objasnil záhadu, proč se celý svět na toto šílenství mohl dívat s nelidskou apatií a nedal se z ní vytrhnout ani úpěnlivým a krvavým nářkem živých a cítících lidí,"

napsal Stefan Lux v dopise, který byl u něj nalezen poté, co se postřelil. Lux ho psal britskému ministru zahraničí Anthony Edenovi. Další dopis byl adresován tehdejšímu britskému králi Edwardu VIII. a dvěma vlivným listům The Manchester Guardian a The Times. Lux v nich svůj čin vysvětluje politickými důvody. V ženevské nemocnici, kam byl ze zasedání Ligy národů převezen, ho ještě navštíví ženevský rabín a také snad synovec tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše novinář a diplomat Bohuš Beneš. Téhož dne, o deváté hodině večer, Stefan Lux svému zranění podlehne. O tři dny později je pochován na židovském hřbitově.

Kdo ale vlastně byl Stefan Lux?

"Stefan Lux je mimořádná osobnost. Spáchal sebevraždu 3. července 1936 v Ženevě,"

Pierre Allan|foto: Milena Štráfeldová

řekl mi na židovském hřbitově ve Veyrier nedaleko Ženevy profesor ženevské univerzity Pierre Allan. Současně se za svou češtinu omlouval. Je sice jeho mateřštinou, on sám se ale už narodil v emigraci:

"Jsem syn dvou Čechů, co 29. února /1948/ šli pěšky přes hranice do Vídně. Já jsem se pak narodil tady na Západě. Čeština je ale moje mateřská řeč. Můj tatínek byl podnikatel, měl velký potravinářský podnik ve Dvoře Králové nad Labem."

Přímo během vzpomínkového aktu na židovském hřbitově, který leží na hranicích Švýcarska a Francie, už ale profesor Allan mluvil raději francouzsky. Připomněl, že Stefan Lux se narodil v roce 1888, tedy ještě hluboko za Rakousko-Uherska, v Malackách:

"Stefan Lux se narodil v Maďarsku, v Malackách. Tato část Maďarska se pak stala součástí Slovenska, po vzniku Československé republiky v r. 1918. Československý občan Stefan Lux strávil velkou část života v Berlíně, ale na začátku r. 1933 se rozhodl, že se se svou rodinou vrátí do Československa. - Na příkladu Stefana Luxe vidíme, že dějiny Československa a Ženevy jsou propleteny, tak jako jsou propleteny dějiny Oradouru a Lidic. A mohli bychom připomenout i další tragická místa v současnosti, v Somálsku, v Kongu a jinde. A musíme připomenout, že výzva Stefana Luxe se vlastně obracela na lidstvo. Lidstvo by nemělo zapomínat. A doktrína, proti které se postavil Stefan Lux, je nemorální. Staví jednu část lidského rodu nad jiné. A to je právě smysl výzvy Stefana Luxe. Význam jeho oběti z r. 1936,"

uzavřel profesor Pierre Allan krátkou vzpomínku na československého novináře Stefana Luxe. Na jeho hrob pak účastníci pietní akce mohli podle židovské tradice položit kamínky, které sem přivezla delegace Senátu ČR v čele s jeho místopředsedou Přemyslem Sobotkou.