Mladí Češi a Slováci: Nevěří druhým, nevěří politickým stranám…
Mladí Češi nedůvěřují politikům, věří spíše armádě, policii nebo soudům. Vyplývá to z průzkumu Hodnoty mladých, který probíhal jak v Česku, tak na Slovensku.
Odpověď na otázku, zda mladí věří v demokracii není jednoduchá, uvedla socioložka Veronika Fishbone Vlčková.
"Na jedné straně si 80 procent mladých myslí, že demokracie je správný režim, ale v zásadě se dá říct, že mladí v demokracii věří. Problém je, že jejich vnímání demokracie je často rozporuplné. Každý třetí mladý člověk si myslí, že volby jsou plýtváním času a zároveň, že jeho svoboda nemůže být omezená. Ale podpora v demokracii je vysoká."
Za projev narušené společenské solidarity a nepochopení jednoho ze základních principů demokracie označili autoři průzkumu právě to, že řada mladých dává přednost vlastní svobodě na úkor práv a potřeb ostatních lidí. I v současné pandemii covidu-19 podle průzkumu souhlasilo 44 procent dotázaných s výrokem, že jejich osobní svoboda nemůže být omezena, ani když tím může být ohroženo zdraví druhých.
Průzkum, podpořený programem Erasmus+, se konal mezi letošním květnem a červencem a zúčastnilo se ho v obou republikách dohromady 3000 lidí ve věku 15 až 29 let.
Osmdesát procent mladých jsou vůči svému okolí nedůvěřiví
Průzkum rovněž ukázal, že mladí jsou vůči svému okolí obecně nedůvěřiví. Platí to pro 80 procent z nich, uvedl Jan Husák.
"Na Slovensku mladí důvěřují o něco více. Ke zlomu dochází po 25. roce. V českých datech důvěra klesá ještě o něco dříve. Lidé do 20 let jsou mnohem optimističtější a důvěřivější, ale jak přichází do dospělého života, tak velmi rychle naráží na realitu, nejenom socioekonomickou, ale i politickou."
Mladí Češi věří málo také politickým stranám. Rozhodně či spíš jim důvěřuje přibližně 25 procent. Naopak nejvíc jich věřilo v armádu (74 procent), policii (70 procent) a místní samosprávu (65 procent). Víc než polovina respondentů také důvěřovala NATO a soudům nebo EU.
"Před několika lety v evropském výzkumu z roku 2017, byla důvěra mladých v politické strany větší, než v celkové populaci. To už dneska neplatí. V posledních letech můžeme zaznamenat trend, kde mladí důvěru v demokracii a v politické strany ztrácí. Jsou z ní mnohem více znepokojeni, možná až znechuceni. Z toho logicky plyne menší volební účast. Česko a Slovensko patří k evropským zemím s jednou z nejmenších volební účastí mladých lidí. Ale když se podíváme na podporu, tak vidíme, že zájem tady je, ale mladým chybí volba, alternativa, která by je mohla reprezentovat, která by řešila problémy, které se jich týkají," dodal Jan Husák.
Výsledky také ukázaly, že na Slovensku mají lidé dvojnásobnou důvěru v hlavu státu. Alarmující je zjištění, že více než polovina mladých má pocit, že neumí nic ovlivnit a politice nerozumí.
