Čeští vědci zkoumají v Ugandě malé savce, výzkum i zákulisí výpravy odhalují na sociálních sítích
Skupina vědců z několika českých ústavů zkoumá v Ugandě biodiverzitu malých savců. Výsledky mohou mimo jiné pomoci v epidemiologickém výzkumu. Aby si veřejnost mohla lépe představit, jak vypadá nejen samotné bádání, ale i zákulisí výpravy, přinášejí vědci pravidelně příspěvky na sociálních sítích.
Osmičlenný tým expedice tvoří vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, Jihočeské univerzity, Masarykovy univerzity a jejich zahraniční kolegové.
„Do Ugandy jsme vyrazili, abychom zaplnili slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti drobných savců, ale přitom se jedná o klíčová území, která toho můžou hodně prozradit o evoluci biodiverzity ve východní Africe obecně,“ uvedl vedoucí výpravy Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Podle vědců mohou výsledky výzkumu pomoci mimo jiné v epidemiologických výzkumech proto, že rozšíření nejrůznějších patogenů je vázáno na specifické linie hostitelů, kterými jsou často právě drobní savci. Na webu Akademie věd upozornili, že šíření nemocí po celém světě nikdy nebylo tak snadné jako dnes a zároveň data z oblastí, odkud nové nemoci mohou pocházet, jsou nedostatečná.
Podle Bryji se to ukázalo i při současné pandemii koronaviru. „Pokud lidé chtějí takovým situacím předcházet, musí popsat a pochopit evoluční zákonitosti i v oblastech, kam se běžný Evropan dostane třeba jen zřídka,“ uvedl vědec, který nedávno zaznamenal velký úspěch, když mezinárodní tým pod jeho vedením obohatil savčí faunu o pět nových druhů.
Čtyři rody popsali a přejmenovali na základě analýz jejich genomů. Pátý je pro vědu úplně neznámý a reprezentuje starobylou evoluční linii, která posledních šest milionů let přežívá ve zbývající části deštného lesa v jihozápadní Etiopii.
„Do Afriky na expedici jedu už více než podesáté. Pokaždé si krom vědeckých výsledků také odnesu mnoho zážitků. Třeba posledně jsme cestovali polopouštními oblastmi dříve absolutně nedostupného etiopského Afaru, kde to trochu vypadalo jako v Mordoru z Pána prstenů, a bylo neuvěřitelné sledovat, jak se lidé i zvířata tomuto extrémnímu prostředí dovedli přizpůsobit," uvedl Bryja.
Druhá strana výzkumu
V Ugandě nyní badatelé stráví čtyři týdny. Jedinečnou příležitost pozorovat, jak zkoumají biodiverzitu malých savců, má nově i veřejnost. Vědci se totiž rozhodli, že po celou dobu expedice se budou pravidelně ozývat z terénu s příspěvky na sociálních sítích Akademie věd.
Odhalí, co všechno stojí za jejich bádáním, i případné problémy, se kterými se musí v neznámém prostředí vypořádat. Lidé se tak dozví nejen, jak sbírají vzorky a jak funguje polní laboratoř, ale třeba také, jak vypadá jejich každodenní život v náročném terénu, co si vaří, kde spí.
„Veřejnost si tak lépe představí, jak vypadá nejen samotná vědecká práce, ale i její zákulisí. Expedice také může být zajímavým oživením výuky ve školách, ve kterých se žáci i učitelé o biologii malých obratlovců nebo vědeckou práci zajímají,“ uvádí se na webu Akademie věd.
