Poslance čeká schvalování rozpočtu. Vláda snížila schodek o 100 miliard
Rozpočtem, který schválila vláda, se teď bude zabývat rozpočtový výbor. Vláda snížila schodek o 100 miliard korun. Nově by tak měl být schodek rozpočtu ve výši 280 miliard.
Jednotlivá ministerstva mají v návrhu rozpočtu naplánované vesměs vyšší výdaje než loni, ale nižší proti návrhu Babišovy vlády.
Úspory se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie nebo nájmy. Vláda bude šetřit i na platech státních zaměstnanců a sníží i dotace na obnovitelné zdroje energií. Návrh rozpočtu počítá také se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, nikoliv s jejich zvýšením, jak navrhoval Babišův kabinet.
Návrh rozpočtu chce vláda ve Sněmovně schválit v březnu, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
"Naše ambice je, aby to bylo v polovině března. Bude samozřejmě záležet, jakým způsobem to půjde ve Sněmovně. Z předběžných konzultací s opozicí mám pocit, že to bude standardní. To znamená dlouhá jednání, ale věcná. Bez obstrukcí."
Premiér Petr Fiala (ODS) poznamenal, že se podařilo vyčlenit dostatek peněz na priority bez zvyšování daní. S rozpočtem je spokojená i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Expremiér Babiš škrty kritizoval
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) označil kabinet za asociální. Kritizoval mimo jiné škrty ve zdravotnictví, v obraně, dopravě či ve sportu. Vláda podle Babiše vzala lidem peníze a škrtí investice.
Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zmínila úspory u kapitálových výdajů za více než 15 miliard korun. Podle Schillerové se tak stalo s "hloupou výmluvou, že investice nejsou připraveny," což podle ní není pravda a vždy existuje zásobník projektů.
"Ty škrty nikomu nepomáhají. Škrtají investice, škrtají lidem platy, škrtají zdravotnictví. Opakuji znovu, že jsme šestá nejméně zadlužená země Evropské unie a že konsolidovat bychom měli postupně."
Opoziční hnutí SPD se podle předsedy Tomia Okamury chystá předložit několik pozměňovacích návrhů, aby byly sníženy podle jejich názoru zbytné výdaje.
"To jsou například výdaje na solární barony. Na základě hlasování o našich pozměňovacích návrzích uvidíme, jak se postavíme k hlasování. Ale jestli rozpočet bude koncipován tak, jak ho předložila vláda, tak hnutí SPD bude hlasovat proti rozpočtu."
Ministerstva budou šetřit
A kde chce rozpočet konkrétně ušetřit? Počítá například se snížením dotací na obnovitelné zdroje energie na 19 miliard korun. V minulých letech hradil státní rozpočet zhruba 27 miliard ročně, se stejnou částkou počítal Energetický regulační úřad (ERÚ) také letos. Podle úřadu by to mohlo znamenat navýšení příspěvků, které hradí odběratelé.
Nižší částky dostane například ministerstvo zahraničí, obrany, vnitra i kultury. Sníží se humanitární pomoc, výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci, podpora českého kulturního dědictví.
Největší položkou rozpočtu ministerstva kultury je financování třicítky jeho příspěvkových organizací, kam patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum, Národní knihovna, Národní památkový ústav a další velké státní kulturní instituce. Loni měly k dispozici přes osm miliard, letos by podle schváleného rozpočtu měly mít 7,7 miliardy korun.
Ministerstvo práce bude hospodařit s téměř 758 miliardami korun. Jeho výdaje se zvýší o víc než 43 miliard. Víc peněz má putovat do penzí, dávek na bydlení či příspěvků na péči. Naopak méně než v minulém roce by mělo být na podpory v nezaměstnanosti či opatření na podporu zaměstnávání. Většina výdajů ministerstva práce patří mezi mandatorní výdaje, které se podle zákona musí vyplatit. Jsou to třeba penze či nemocenské. Velký prostor k šetření tak úřad nemá.
Ministr Válek: Snížení úhrad na státní pojištěnce dopad na péči mít nebude
Rozpočet nepočítá se zvýšením plateb pro státní pojištěnce. To kritizovala Asociace českých a moravských nemocnic i zdravotnické odbory, které v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Státní kase to má ušetřit 14 miliard korun. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 zhoršení péče nehrozí.
"Snížení úhrad za státní pojištěnce bude mít nulový dopad na péči o české občany v ČR v tomto roce. Bude mít nulový dopad na dostupnost zdravotní péče a na její kvalitu, nulový dopad na mzdy pro zdravotníky."
Některé úsporné kroky krizují odbory. Dál chtějí jednat o zvýšení platů, vadí jim zmrazení plateb státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané, uvedl Josef Středula.
"Část investic pro letošní rok, která nemohla být z objektivních důvodů využita, je přesunuta. To je v pořádku. Problém je ten, aby byla i zahrnuta do rozpočtu 2023. Na to jsme upozornili, že je důležité, aby se nestalo, že to bude věčný škrt."
Odbory taky chtějí otevřít diskusi o změně daňového systému. Podle Středuly by bez daňových změn a zrušení superhrubé mzdy z minulého volebního období mohl být schodek kolem sta miliard.
