Od perliček po křišťálové lustry. V Preciose se vyrábí sklo ve všech myslitelných podobách
Luxusní svítidla, světelné instalace, skleněné perly a perličky, křišťálové šperky, broušené kameny pro módu a design či jedinečné skleněné zátky. Tyto a další sklářské unikáty vyrábí a vyváží do stovky zemí světa firma Preciosa. Navazuje tak na několik staletí dlouhou tradici českých sklářů z Jizerských a Lužických hor, která dnes aspiruje na zapsání na seznam UNESCO.
Příběh českého skla se začal psát už v první polovině 16. století, když se v oblasti Jizerských a Lužických hor objevily první sklářské huti. Postupně pak na severu Čech v dalších letech vznikaly desítky sklářských firem. Díky tomu ožil i nedaleký, válkou zpustošený a desítky let neosídlený Jablonec.
„To, čemu dneska říkáme jablonecká bižuterie, se objevuje na přelomu 17. a 18. století. Poté, co se v Itálii, v Benátkách, začínají ve velkém množství vyrábět nápodoby drahokamů, zejména diamantů, se se toto umění velice rychle dostává i do Čech,“ připomíná hlavní kurátor v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie Petr Nový, jak se před více než 300 lety zrodil v Křišťálovém údolí český křišťál.
Díky umění tvarování a broušení skla si blýskavé kamínky z Čech brzy získaly velkou oblibu a postupně si podmanily evropský trh. Od roku 1725 zdobí české lustry například královské paláce ve Versailles a Fontainebleau, sídla osmanského sultána na Blízkém východě i ruské carevny Alžběty I. V roce 1743 vytvořili čeští sklářští mistři nádherný lustr na počest korunovace Marie Terezie, který dodnes nese její jméno.
„Neuvěřitelný boom pak přišel po 1860, s otevřením rakouské ekonomiky, s příchodem lidí ze zahraničí. Protestanti se tady mohli začít usazovat, protože měli již plná práva a tak dále. Takže nastává liberální období, které z Jablonce vlastně udělalo světové centrum obchodu. A skutečně víme, že nejpozději od 80. let 19. století se běžně používá termín 'jablonecké zboží' a každý ví, co to je,“ připomíná kurátor muzea.
Preciosa - vzácnost, vznešenost a výjimečnost
Tradice české sklářské výroby je stále živá i díky firmě Preciosa. Vznikla v roce 1948 spojením mnoha větších i menších sklářských hutí a její jméno vychází z latinského slova preciosus, tedy vzácnost, vznešenost a výjimečnost. A takové jsou i její výrobky. V současné době se tam denně utaví přes 40 tun skla, ze kterého pak vznikají skutečné unikáty.
Například klasické lustry i moderní svítidla, světelné instalace pro soukromé rezidence, jachty, letiště nebo hotely. Nejlepší módní značky zdobí svoje šaty a doplňky broušenými kameny z Křišťálového údolí a unikátní skleněné zátky zavírají lahve vín a likérů.
S Preciosou úzce spolupracují i významní výtvarníci a další umělci. Patří mezi ně i přední český designér a výtvarník Rony Plesl. Navrhl pro ni lustry se jmény Merkur a Venuše, které navazují na historickou tradici značky a myšlenkově se podle něj odrážejí od české ikony svítidla Marie Terezie.
„Český křišťál je fenomén. Je to vůbec i technologicky zajímavá záležitost, kdy se spíše brousí a spíš se pracuje s odrazem světla, na rozdíl třeba od benátského skla, které je štípané a vytváří se ta věc spíše barevná. České sklo je prostě sochařské, vždycky bylo spíš o odrazu, ořezu a broušení. A z lustry je to podobné, takzvaný Terezián, který vznikl pro Marii Terezii, je vlastně typ lustru, kdy křišťál obepíná kovovou konstrukci a díky tomu lustr může jít velice jemný. A zase je tam pracováno s českým křišťálem, takzvané ověsy jsou tam proto, aby odrážely světlo. Takže pro mě jako pro umělce je toto neskutečný fenomén.“
Křišťálové lustry z Preciosy kupují většinou velice movití klienti, společnost ale nabízí výrobky i těm nejchudším. Jde o perličky, které dokonce patří mezi nejprodávanější komoditu.
Světové perličky
V divizi Preciosa Ornela se vyrábí ohromující sortiment skleněných perlí a perliček - ve všech možných barvách, velikostech, tvarech a zušlechtěních, které nemají ve světě obdoby. „České perle mají vlastně ve světě takový zvuk, jako když se řekne německá auta nebo francouzské sýry. Prodáváme je do celého světa - za loňský rok to bylo 67 zemí přímo a do dalších desítek zemí nepřímo,“ říká hrdě obchodní ředitel firmy Preciosa Ornela Petr Puš.
Perličky z Preciosy, podobné skleněnému korálku, se vyvážejí hlavně do Indie, ale i do Jihoafrické republiky, arabských zemí, Turecka, Jižní a střední Ameriky či Spojených států. Na oděvy je našívají výrobci luxusních módních světových značek jako například Gucci nebo Valentino, používají se ale třeba i k výrobě etnických produktů.
Severoamerické indiánské kmeny si je kupují k výrobě tradičních indiánských suvenýrů pro sběratele a bohaté turisty. V Jižní Americe jsou zase používány na slavnostní oděvy pro náboženské události, na karnevaly, ale i na běžné nošení. V Grónsku tvoří české perličky důležitou ozdobu tradičních krojů tamních Inuitů.
„Není to v podstatě jenom komerční záležitost. Perličky jsou vlastně kulturně historická záležitost, tradiční záležitost, která v těch zemích trvá. Zejména přírodní národy, ať jsou to indiáni obou Amerik, o kmenech v Africe ani nemluvě... Maasajové, Samburuové a jiné africké kmeny i Indové kupují naše perličky protože je nosí oni sami. To znamená, že kvalitu pužívají pro sebe a suvenýry pro turisty vyrábějí z čínských napodobenin,“ vysvětluje Puš. V posledních letech zaznamenala podle něj firma velký rozmach zájmu o české perličky i na Ukrajině a v Rusku.
„Ukrajina a Rusko jsou naše obrovské trhy, používají perličky na výšivky obrázků na zdi. Berou nejširší barevný sortiment. Když chcete udělat východ nebo západ slunce na obrázku, potřebujete čtyři nebo pět žlutí, abyste to odstupňoval. I v tom je síla našich perliček, protože máme ten sortiment barev,“ vysvětluje Puš.
To žádná konkurence nemá
Perličky jsou unikátní i svojí výrobní technologií. Na rozdíl od skleněných perlí, které jsou vyrobeny z materiálu nanášeného do formy, tedy kusovou výrobou, jsou perličky vyráběny hromadně.
Roztavené sklo se vytáhne do dlouhých trubiček, které jsou pak rozřezány na požadovanou velikost a rozřezané kousky se pak brousí. Ročně se v Preciose Ornele vyrobí kolem tři tisíc tun skleněných perliček, tedy mnoho miliard kusů.
„Máme poměrně velmi unikátní tvar a velikostní konzistenci, máme perličky jednu jako druhou. V dané kategorii jsou všechny stejně velké a stálobarevné. A druhá věc je, že máme nejširší barevný sortiment. To žádná konkurence nemá. To znamená, že naše perličky v podstatě v určitém užití nemají na světě žádnou konkurenci,“ konstatuje Petr Puš.
V Preciose všichni doufají, že české sklářské řemeslo přečká i aktuální situaci spojenou se zdražováním a energetickou krizí.
Související
-
CZECH MADE – příběhy českých objevů a značek
Desítky průlomových objevů a patentů z minulosti i současnosti dokazují, že českým vynálezcům se podařilo několikrát změnit svět.
