Vědci chystají rozsáhlé mapování pstruhů Šumavy, cílem je rozšířit původní druhy v přírodě
Čeští vědci společně s ochránci přírody a rybářskými odborníky z české i bavorské strany podrobně zdokumentují jezera, řeky, potoky i sádky na dvou stovkách lokalit Šumavy. Projekt, který potrvá tři roky, má především zjistit původní druh pstruha, jeho množství, stav, zdravotní kondici nebo případný výskyt parazitů. Ochranáři i rybáři se snaží o obnovení jeho populace na jihu Čech už několik desítek let.
S monitoringem populace pstruhů na Šumavě začnou vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, pracovníky Správy Národního parku Šumava a bavorskými odborníky v září letošního roku.
„Hlavním cílem je přispět ke koordinovanému přístupu k ochraně tohoto druhu a vodních ekosystémů na obou stranách hranice a předat tak dalším generacím živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy v co nejlepším stavu,“ uvádí na svém webu Akademie věd.
Šumavská příroda se podle vědců postupně čistí od kyselých dešťů, které od 50. do 70. let minulého století způsobily extrémní změnu v chemickém složení vody a měly tak zásadní vliv na vymření populací mnoha původních druhů včetně ryb v ledovcových jezerech i tocích ve vyšších polohách.
„Od přelomu tisíciletí jsme svědky návratu života do zdejších vod. V roce 2020 jsme v jezeře Laka poprvé potvrdili opětovný výskyt pstruhů obecných,“ říká hydrobiolog z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Petr Blabolil, který povede výzkum.
Pstruh obecný je podle vědců indikátorem čistoty vod a kvality prostředí. Má unikátní životní cyklus, který zahrnuje podzimní protiproudové migrace za třením. Je také důležitý pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční, jejíž larvy žijí krátce paraziticky na žábrách pstruhů.
Genetická analýza
Vědci budou ryby lovit třeba tak, že je omráčí agregátem, každou rybu pak změří a zváží. „Zjistíme její zdravotní stav, pořídíme případně i fotodokumentaci a u podvzorku pstruhů obecných odebereme část ploutve na genetickou analýzu,“ doplňuje Petr Blabolil.
Právě její výsledky jsou podle genetika Vojtěcha Kašpara velmi důležité. „Jde nám především o to, nalézt geneticky původní populace pstruhů, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni místním podmínkám,“ doplňuje genetik fakulty rybářství a ochrany vod. Je podle něj důležité zabránit tomu, aby původní populace ovlivňovali jedinci, kteří do nich nepatří.
Tyto informace nasměrují ochránce a rybáře při dalším vysazování pstruhů obecných. „Pokud se zjistí, že pstruzi jsou schopni přežívat bez našeho zásahu, tak se tam vysazovat nebude. Pokud se ukáže, že na místech, kde nejsou schopni se rozmnožovat, přidáváme tu správnou populaci, bude to jedině dobře a podpoří to naše snahy,“ řekl Českému rozhlasu zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
Během prvního roku výzkumu plánují vědci prozkoumat více než sto lokalit po celé české části pohoří. V nadcházejícím roce se výzkumné aktivity přesunou na bavorskou stranu a zahrnou i rybí sádky v obou zemích. Za tři roky projektu tak vědci podrobně zdokumentují na 200 lokalit. Podle Blabolila je projekt unikátní kromě jiného tím, že zahrnuje lokality s různým stupněm ochrany přírody.
„Jeho krása je především v tom, že je tam obrovský gradient od národního parku přes chráněnou krajinnou oblast a maloplošné chráněné území až po rybářské revíry, které jsou pod různým stupněm managementu. Některé jsou intenzivně využívané a je tam vysazován nejen pstruh obecný, ale také další pstruzi včetně těch nepůvodních,“ řekl.
