Snižuje chuť k jídlu a chrání mozek. Novinka českých vědců může pomoct v boji s obezitou a Alzheimerem
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vyvinuli novou látku, jejíž využití má šanci přispět k řešení dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby: obezity a Alzheimerovy choroby. Jde o látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku.
Neuropeptid CART se nachází přirozeně v lidském těle, kde je spojený v první řadě s regulací příjmu potravy. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie teď ale vytvořili jeho upravenou a vylepšenou verzi, která je stabilnější a účinnější. Potlačuje chuť k jídlu a také chrání mozek, protože snižuje nebezpečnost proteinu Tau spojeného s obávanou Alzheimerovou chorobou.
Nová látka už prošla úspěšně testy v buněčných kulturách i zvířecích modelech. Myši, které byly obézní a měly sklony k cukrovce, po jejím podání zhubly. Ukázalo se, že se v jejich mozku rovněž snížila patologie nebezpečného proteinu Tau, jednoho z hlavních příznaků Alzheimerovy choroby.
Upravená molekula je v organismu účinná díky lipidizaci. To znamená, že vědci na přirozený peptid CART navázali různé mastné kyseliny a zjistili, že v takovém případě dokáže překonat hematoencefalickou bariéru, která odděluje mozkovou tkáň od cévního systému. To je klíčová podmínka, pokud má léčivo v mozku správně fungovat.
„Zjistili jsme, že když lipidizovaný analog peptidu CART aplikujeme podkožně, pak dokáže projít do mozku, kde působí tak, že potlačuje chuť k jídlu, a v případě, že se podává dlouhodobě, má i neuoroprotektivní účinek. Mohl by proto fungovat při léčbě nebo prevenci neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje první autor studie Vilém Charvát.
Zbývá najít správné receptory
Samotný peptid CART (kokainem a amfetaminem regulovaný transkript) objevila v roce 1998 dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Ta už v současné době vyrábí přípravek pro diabetiky Ozempic, který - ale na jiném principu - také umí účinně bojovat s obezitou a v poslední době se tak stal populárním prostředkem k hubnutí.
U neuropeptidu CART se ale odborníci zatím marně snaží zjistit, na jaký receptor v organizmu se váže. Za svůj hlavní cíl si to vytkla i hlavní autorka aktuální studie z ÚOCHB, Dr. Andrea Pačesová.
„Máme v rukou potenciálně úspěšný antiobezitní lék, který, zdá se, také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Abychom tento potenciál dokázali rozvinout naplno, je třeba vědět, proč látka působí právě tímto způsobem. Pokud ovšem chceme popsat mechanismus účinku, musíme nejdřív rozklíčovat, jak se peptid do mozku dostává. Víme, že funguje, co zbývá, je najít ty správné receptory,“ uvedla.
Výzkum peptidů využitelných pro vývoj antiobezitních léků vede v ÚOCHB Lenka Maletínská. Už před pár lety se jí podařilo uzavřít licenční smlouvu na jednu nadějnou látku se společností Novo Nordisk. Ona sama dlouhodobě předpokládá, že tzv. anorexigenní peptidy, které snižují chuť k jídlu, bude možné využít také pro prevenci a léčbu neurodegenerativních nemocí.
„Navzdory původním předpokladům už víme, že nové neurony vznikají i v dospělosti. Několik anorexigenních peptidů tenhle obnovný proces podporuje a můžou tak napravit poškozenou mozkovou tkáň,“ popisuje Maletínská a dodává: „Pokud by se podařilo Alzheimerovu chorobu diagnostikovat včas, ve fázi, které se říká mírná kognitivní porucha, šance na vyléčení se jeví jako celkem vysoká.“
