Péče o děti v ústavních zařízeních podle Schorma neodráží jejich potřeby
Současná právní úprava nereaguje na rozdílné potřeby dětí, které soudy svěřily do péče státu. Kancelář ombudsmana v posledních pěti letech navštívila osm zařízení pro děti s ochrannou výchovou a čtyři ústavy zaměřené na péči o děti se závislostmi. Ukázalo se, že se v nich společně ocitají děti se soudem uloženou ochrannou výchovou, tedy děti se závažnými výchovnými problémy a trestní minulostí, s vrstevníky v ústavní výchově, o které se nemohou postarat blízcí nebo rodina. Ochrannou výchovu má v Česku uloženou asi 120 dětí, v ústavní výchově vyrůstá na 6500 dětí.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm ministerstvu školství doporučil, aby místa pro výkon ochranné výchovy zcela oddělilo od těch, kde žijí děti v ústavní výchově. Zprávy upozorňují i na další problémy, jako je třeba přístup k dětem s extrémními poruchami chování. "Chybí jasná koncepce péče o tyto děti, dokonce i srozumitelná definice toho, co to je extrémní porucha chování. Neexistují ani žádná pravidla pro jejich diagnostiku, včetně určení toho, kdo a kdy má tuto diagnostiku provádět. Může se tak stát, že tuto nálepku dostane jakékoliv dítě s výchovnými problémy, což pro něj má vážné následky třeba v podobě přísnějšího režimu," sdělila právnička Adéla Frédy.
V neposlední řadě je problémem nedostatek personálu. "Je alarmující, že ani v jednom z navštívených zařízení, kde byly děti s extrémními poruchami chování, u nich nebylo tolik pracovníků, kolik by podle předpisů mělo být. Ministerstvo školství však nepřidělilo zařízením dostatek tabulkových míst k tomu, aby byla schopna stanovený počet personálu ve službách naplnit," řekl Schorm.
