Start do života s absencí lásky
Dokumentární film Pasažéři zachycuje osudy čtyř dětí poté, co odešly z dětského domova. Každý z nich se musí vypořádat s jinými životními situacemi. To společné, co jejich životy ovlivňuje, je absence lásky a rodinného zázemí v dětství.
„Pepa mě zaujal tím, že byl rád v dětském domově, protože cítil materiální zabezpečení. Chtěla jsem sledovat, jestli si opravdu po odchodu z dětského domova bude schopný to materiální zabezpečení dál zajišťovat i sám. Opravdu pracuje a pracuje velmi tvrdě. Snaží vydělávat peníze a být zajištěný. Jenomže má problémy se ztrátou citového zázemí a to mu způsobuje opravdu psychickou zátěž," popisuje režisérka filmu.
U protagonisty Milana sledovala jeho podobnost s otcem a schopnost postavit se na vlastní nohy. Další hrdina filmu Pali se jako velmi mladý stal otcem a kvůli deficitu lásky v dětství se mu nedaří tuto roli převzít. U Bajdyho se prohlubuje závislost na marihuaně. Dětský domov tento problém částečně řešil, nyní si s ním však nedokáže poradit.
Pasažéři nejprve hráli divadlo
„Někteří po skončení divadla o to nejevili zájem. Zvlášť mě to mrzí u holek, chtěla jsem tam mít taky jednu holku. V souboru Pasažéři byly holky dvě, ale bohužel jsou ve věku okolo 18 let stydlivější, mají obavy z kamery, bylo to s nimi těžší než s kluky. Pochopila jsem, že mezi sebou trochu zápasíme a že to není dobré."
Díky dokumentu změnila režisérka pohled na některé skutečnosti. Snaží se k ostatním přistupovat jako k sobě rovným, bez ohledu na rasové a sociální rozdíly či vzdělání. Uvědomila si, jak moc je důležitá v dětství láska, pocit bezpečí a nastavení hranic. Sama o sobě říká, že je po této zkušenosti tolerantnější.
Hlavní kvalitou filmu je autenticita
„Pomáhala jsem jim, ale do určité míry tak, aby mě to nevyčerpalo. Čeho jsem byla schopná, to jsem pro ně udělala."
Režisérka sledovala protagonisty celkem 6 let po odchodu z dětského domova. Čas ale není hlavní kvalitou filmu. Tou je autenticita.
„Pasažéři pro mě nejsou v první řadě časosběrný dokument, protože ten čas jsem využívala jako možnost navázání vztahu s nimi. Nechtěla jsem je sledovat v čase, ale šlo mi o to prohloubit vzájemný vztah kvůli tomu, abych se k nim dostala co nejblíž a mohla je natočit co nejvíce autenticky."
Pro dokument Pasažéři bylo velmi důležité zachycení životních situací v okamžiku, kdy se dějí. Režisérka Jana Boršková strávila s protagonisty spoustu času, a i proto je dokument natočen tak citlivě.
„Měla jsem vždy na paměti, abych pasažérům zachovala lidskou důstojnost. V tom věku, ve kterém jsou, se každému stalo, že se například opil nebo se choval nějak nepřístojně. Přišlo mi zbytečné tyto záběry ve filmu ukazovat, protože to se zkrátka stane každému. Zároveň jsem měla na paměti, že chci zveřejnit pouze ty záběry, u kterých oni věděli, že jsou natáčení. Trávila jsem s nimi hodně času a také jsem natočila věci, o kterých úplně nevěděli, že je točím. Sice to nejsou záběry, které by byly nějak pohoršivé, ale nakonec jsem se rozhodla, že chci, aby si byli plně vědomi toho, že je natáčím a dám do filmu jenom to, když o tom věděli."
Film získal Cenu studentské poroty
Film Pasažéři měl premiéru v roce 2018 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a získal Cenu studentské poroty. Ocenění si váží i producentka filmu Jarmila Poláková.
„Dokument pasažéři je o mladých lidech, kteří hledají místo ve svém životě. A to místo v životě hledají všichni lidé, ať už vyrostli v dětském domově nebo u rodičů. Samozřejmě ti, co vyrostli v dětském domově nebo u pěstounů to mají daleko těžší. Tak jsem ráda, že ten dokument rezonoval v mladé generaci a že je to oslovilo. Studentská cena mě moc potěšila."
Dokument Pasažéři bude k vidění v kinech od 15. ledna 2019.
