Moderátorka zpráv se skrývá před mezinárodním zatykačem

Farida Kurbangalejeva

Farida Kurbangalejeva (Kurbangalejevová) byla moderátorkou zpráv v televizi Rossija, jednom z nejsledovanějších ruských televizních kanálů. Byla to ona, kdo první oznámil světu, že Rusko anektovalo Krym. S politikou Kremlu nesouhlasila, odešla z televize, stala se nezávislou opoziční novinářkou a odstěhovala se do Prahy. Kreml ji nejdříve prohlásil „zahraničním agentem“, pak extremistkou, pak podporovatelkou teroristů, nakonec na novinářku vydal mezinárodní zatykač.

Kdy jste odešla z ruské státní televize?

„Bylo to na konci roku 2014 a nebylo to pro mě vůbec snadné rozhodnutí. Samozřejmě to souviselo s tím, co se dělo na Ukrajině. Po olympiádě v Soči začaly nepokoje na Majdanu, pak přišel Krym, invaze na východní Ukrajinu, tedy první fáze války, kterou tehdy ještě nikdo válkou nenazýval. O všech těchto událostech jsem z obrazovky informovala mnohamiliónové publikum. Lidi na Majdanu ruská televize nálepkovala jako banderovci, ukronacisté, už si přesně nevzpomínám, ale byly to všechny ty nadávky, které ruská televize používá dodnes. Bylo mi jasné, že nemáme pravdu, že už nejsme zpravodajství, ale propaganda. Uvědomovala jsem si, že nesdílím, nepodporuji politiku ruského státu, že mi to není blízké.“

Rusko bere stíhaní Kurbangalejevové vážně. V únoru se novinářka dozvěděla, že ruská Generální prokuratura oficiálně požádala Česko o její vydání k trestnímu stíhání. O případu bude rozhodovat Městský soud v Praze.

Odešla jste sama nebo Vás propustili?

Farida Kurbangalejeva  | Foto: soukromý archiv Faridy Kurbangalejevové

„Nebyla jsem žádný revolucionář, nebyla jsem natolik statečná, abych se tomu postavila, práskla dveřmi a odešla. Zůstala jsem tam a bála se něco podniknout. Vůbec to není příjemné být člověkem dvou tváří, který něco říká na obrazovce, ale myslí si něco jiného. Není lehké s tím žít. Vím, že jsou lidi, kteří takhle existují desítky let, ale pro mě to bylo nesnesitelné. Ale štěstí mi přálo, otěhotněla jsem, což mi dalo vítanou příležitost v tichosti z televize odejít. Bylo jasné, že už se na místo moderátorky zpráv nevrátím. Pak jsme spolu s manželem točili dokumentární filmy, a pak mě Rádio Svobodná Evropa nabídlo práci v Praze, to byla definitivní tečka za prací v propagandě. Ale chtěla bych říct a přiznat, že to nebylo lehké rozhodnutí. V určité době jsem prostě byla zbabělá. Někdy se o mě píše, a to dokonce i v takových velkých médiích jako je TASS nebo RBK, že jsem z televize odešla hned po anexi Krymu, ale bohužel to tak nebylo. Mimochodem, myslím, že jsem dokonce byla člověkem, který jako první z obrazovky ruské federální televize ohlásil anexi. Měla jsem tehdy službu v odpoledním vysílání, a ta zpráva o Putinově rozhodnutí přišla odpoledne 18. března, a já jsem to prohlášení přečetla jako první ve zprávách ve 14 hodin. Nebyla jsem hrdinkou. Prošla jsem si určitým vývojem, musela jsem na sobě pracovat.“

Pro slávu a pro peníze jsou lidé ochotní i lhát

Už je to dlouho, deset let, kdy jste opustila redakci zpravodajství televize Rossija.  Většina Vašich kolegů z té doby tam pracuje do dneška. Vy ty lidi znáte. Co to jsou za lidi, věří tomu, co říkají?

Trosky města Mariupol,  Ukrajina | Foto: Igor Smagliy

„Je to různé. Mezi mými bývalými kolegy jsou lidé, kteří upřímně věří tomu, co hlásají. V tomto směru to jsou šťastní lidé, protože nemají žádné výčitky a s klidem jdou na obrazovku a říkají, že Mariupol zničila sama ukrajinská armáda a že v Buči nebyly žádné vraždy, znásilnění, žádné loupeže, že to jsou ukrajinské lži. Pak jsou tam samozřejmě lidé, kteří to dělají pro slávu a pro peníze. Platy jsou v propagandě opravdu vysoké a po začátku války se ještě několikrát zvyšovaly. Platy jsou tam minimálně desetkrát vyšší než je běžný příjem v ruských regionech. A teď si představte, že někdo přišel z regionu, vynaložil obrovské úsilí, hodně se snažil, měl ostré lokty a šel přes mrtvoly, aby se dostal na obrazovku federální televize, a teď se má všechno vzdát, protože má svědomí a nějaké zásady? A jak jsem viděla, lidi v tomhle oboru žádné zásady nemají. Žene je touha po slávě, touha být na obrazovce, touha po uznání, postavení a po penězích. Dejme tomu, že ruská opozice převezme moc. Lidi z televize okamžitě převléknou kabáty a budou říkat přesně to, co co bude chtít slyšet Kara Murza nebo Navalná. Pokud jim to bude dovoleno, bez mrknutí oka se přizpůsobí a budou pokračovat v práci. Pak jsou tam lidé, kteří řeknou, že musí zůstat, aby vydělávali na hypotéku a na děti.  „Kam bych šel, kde budu pracovat? Nic jiného neumím“ – to jsou taky časté věty, které tam uslyšíte.“

Chtěla odejít v tichosti, skončilo to mezinárodním zatykačem

Chtěla jste opustit televizi v tichosti a více méně se vám to povedlo. Ale teď rozhodně obklopená klidem nejste. Kreml vás nejen ocejchoval jako „zahraničního agenta“, ale ještě vás zapsali na seznam teroristů a extremistů, a dokonce na vás vydali mezinárodní zatykač. Ne všechny opoziční novináře Kreml pronásleduje tak důsledně. Proč zrovna Vás?

Ruské válečné zločiny na území Ukrajiny,  konkrétně v obci Buča | Foto: Ukrinform TV/YouTube/Wikimedia Commons,  CC BY 3.0

„Asi to souvisí s mou novinářskou činností po začátku velké války. V určité době jsem byla rozhodnutá s novinařinou skončit. Ale po začátku války jsem cítila, že musím dát hodně nahlas najevo, že jsem proti válce. Skončili to tím, že mě dali na všechny existující seznamy nepřátel, a nedávno na mě vyhlásili mezinárodní pátrání.“

Říká se, že Putin nejvíce ze všeho nenávidí „přeběhlíky“, v jeho očích to jsou „zrádci“, těm se mstí ze všeho nejvíc. Může se to týkat i Vás? Proto jste najednou hledaná „teroristka“?

„No, teoreticky to možné je. Kdo ví, co má Putin v hlavě… Je známo, že je to mstivý člověk. Zase si nemyslím, že Putin ví, že vůbec existuju. Na druhou stranu jeho pomocníci opravdu můžou mít seznamy lidí, kteří z jeho nebo jejich pohledu přeběhnuli na druhou stranu. Co já vím, jaké tam můžou mít plány. Ale nemá smysl přemýšlet o tom, že by mě mohli třeba i zabít, tím člověk jenom propadne panice, destabilizuje sám sebe a stejně si nijak nepomůže. Když mě budou chtít dostat, dostanou mě…“

Rusko bude zase normální, ale nebude hned

Myslíte si, v dohledné budoucnosti, řekněme do 10 let, se dočkáme v Rusku nějaké změny? Konec války proti Ukrajině vůbec nemusí být konec Putinova režimu. Dokonce ani Putinova smrt nemusí znamenat rychlý konec současných poměrů v Rusku…

Farida Kurbangalejeva  | Foto: soukromý archiv Faridy Kurbangalejevové

„Já věřím v nějakou podobu „překrásného Ruska budoucnosti“ jak zní heslo ruské opozice. Ale nebude to brzy. Nevěřím, že Putin zemře a k moci hned přijdou lidi, kteří vyznávají liberálně-demokratické hodnoty. To se určitě nestane. Putin má pod sebou pevnou pyramidu. On je na vrcholu, pod ním je mohutný blok nejrůznějších byrokratů, silových struktur, tajných služeb a tak dále. Je to celá síť lidí. Oni se moci jen tak lehce nevzdají. Myslím, že už teď mají nějaký plán pro případ, že by Putin vážně onemocněl nebo zemřel. Zároveň věřím, že jednou to přijde a dobro zvítězí nad zlem a toto temné období v dějinách Ruska skončí a s ní to zlo, které Rusko přináší světu. Ale pokud je pro vás dohledná budoucnost 10 let, tak si myslím, že to nestihneme. Za deset let to nezvládneme.“

Autor: Libor Kukal
klíčové slovo:

Související