Atletická hvězda Níradž Čopra si klidu neužije ani v Indii, ani v Praze, ani v Ostravě
Níradž Čopra nebo Armand Duplantis? Nebo možná Grant Holloway, Gout Gout nebo Femke Bolová? Startovní listina letošní Zlaté tretry je natolik nabitá, že je nemožné odhadnout, kdo na sebe nakonec strhne největší pozornost.
Světový rekordman ve skoku o tyči, Švéd Armand Duplantis bere svůj start opravdu vážně, jinak by zrovna na tento závod nevzal i maminku. Mladá australská naděje, sprinter Gout Gout, na Ostravu tak jako tak nezapomene, protože tyto závody jsou jeho prvním startem v Evropě v životě. Pro olympijského vítěze v hodu oštěpem Inda Níradže Čopru má vystoupení v Česku také zvláštní příchuť, jeho trenérem je totiž Jan Železný.
V rozhovoru pro Radio Prague Int. Čopra vzpomínal, že do Ostravy přijel už loni, kvůli zranění ale sledoval závody jen z tribuny stadiónu. V Indii se Čopra po vítězství na Olympiándě stal přímo mega hvězdou, anonymity si ale sportovec neužije ani v Česku. V Praze díky indickým turistům, v Ostravě díky sportovním fanouškům.
N.Čopra: „Asi kvůli Janovi Železnému a Jakubu Vadlejchovi a taky Barboře Špotákové tady mají lidé oštěp opravdu rádi. A včera jsem trénoval na stadionu a bylo tam spousta mladých atletů. Poznali mě, přišli za mnou a fotili se se mnou. Ale pro mě to není problém. Vždycky rád potkávám mladé talenty a mladé atlety. Mám takovou povahu, nikdy neodmítnu, když se chce se mnou někdo vyfotit. Pamatuji si, jak jsem byl malý a snil o slávě, tak se tomu teď nemůžu zpronevěřit a nebýt na lidi milý, když jsem se stal populárním sportovcem.“
Jaký je Jan Železný trenér? Je přísný?
N.Čopra: „Myslím, že je to trenér, který rozumí sportovcům. Nemusí být přísný, protože já vždycky rád tvrdě pracuji a snažím se dělat něco navíc. Ale Jan vždycky říká: „Ne, ne, ne, to stačí. Nechci nic navíc.“ Když jdu na nějakou soutěž, vždycky chci hodit o trochu dál, než je moje maximum. Ale Jan mi říká: „Ne, ne, to je v pořádku. Házíš opravdu dobře. A nemusíš se při tréninku přetěžovat.“ Je to gentleman. Rozumí mému tělu. A také jeho styl, jak mi vysvětluje techniku, je velmi dobrý. Když mluví, opravdu pozorně poslouchám. A trénuji s velkým soustředěním. Je těžké změnit některé věci. Ale pracujeme na tom. V tréninku to jde opravdu dobře. Ale v soutěži musím tyto věci stále dodržovat. Ale mám ho opravdu rád. Byl to skvělý atlet a teď je skvělý trenér.“
Víte, místo, kde se teď nacházíme, se jmenuje Bolt Tower na počest Usaina Bolta, běžce, který často jezdil do Ostravy na Zlatou tretru. Bylo by vám příjemné, kdyby se časem vedle Bolt Tower objevila Chopra Tower nebo Chopra House?
„Bylo by to skvělé, ale myslím, že Usain Bolt byl legenda v atletice. Jsem rád, že mi to říkáte, ale mě by stačilo, kdybych tady měl jednu místnost, i tu nejmenší, to mi stačí. Nechci velkou věž ani velkou budovu. Když jsem vyhrál olympijské hry v Tokiu, tak jeden stadion pojmenovali po mně. V Puně v Indii. kde je armádní sportovní akademie s pěkným stadionem. Pojmenovali ji Neeraj Chopra Stadium. Takže vím o jedné věci, která už nese moje jméno. A je to příjemný pocit, to už vím.“
