Pavel na pietě k výročí 21. srpna: Stejně jako tehdy, i dnes mají mnozí lidé pokroucený pohled na svět
„Události 21. srpna 1968 si připomínáme nejen proto, abychom uctili památku těch, kteří se zasadili o naši svobodu, ale taky abychom se z nich poučili, abychom neopakovali dřívější chyby,“ řekl prezident Petr Pavel v projevu při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze. Podle premiéra Petry Fialy byl srpen 1968 jedním z nejsilnějších okamžiků našich dějin.
Poučení z historických událostí musí podle prezidenta Pavla vycházet z co nejvíce objektivního popisu historie a přístupu k ní, protože mohou být i popisy účelové. Zmínil například to, že podle sovětského výkladu začala druhá světová válka až jeho napadením nacistickým Německem v roce 1941 a události roku 1968 v bývalém Československu byly internacionální pomocí proti kontrarevoluci.
„Která se u nás údajně rozmáhala a ohrožovala celý socialistický systém. A v duchu tohoto výkladu historie celá jedna generace měla alespoň dočasně pokřivené vnímání světa. A naším cílem by mělo být, aby náš pohled na historii byl co nejobjektivnější. Nejenom v tom, co nám slouží ke cti, ale i v tom, co o sobě možná neradi zveřejňujeme. Ale co si musíme připomínat, protože nejen historické události, ale i osobnosti historie nejsou jednobarevné, nejsou bílé, černé, ale mají všechny odstíny šedi,“ prohlásil Pavel.
Vyzdvihl také hrdinství Čechů, kteří se téměř beze zbraně postavili tankům nejen v Praze, ale i v ulicích jiných českých a slovenských měst. A vzpomněl i na lidi, kteří si tehdejší situaci neuměli vyložit.
„Byli pod vlivem tehdejší propagandy a možná si i mysleli, že to, co se děje, je v podstatě správně. A stejně tak dnes vidíme, že vlivem různého výkladu nedávné historie, ale i současnosti mnozí lidé mají opravdu hodně pokroucený pohled na svět. Mají představu o tom, že rizika a hrozby jsou jinde, než je vnímá většina společnosti nebo možná velká část světa. I proto bychom měli věnovat pozornost tomu, jak vykládáme nejenom dávnější historii, ale i události nedávné, aby nedocházelo ke zkreslování, abychom se drželi faktů, abychom se drželi hodnot, které provázejí lidstvo od nepaměti, abychom byli schopni rozlišovat to, co je správné a to, co je zlo,“ dodal prezident před budovou rozhlasu.
Československý rozhlas 21. srpna 1968 dvě hodiny po půlnoci jako první o invazi informoval a vysílal poté před hlavněmi samopalů několik dní. Jeho budova na Vinohradské třídě v Praze se tehdy stala symbolem odporu Čechů a Slováků proti okupaci armádami vojsk Varšavské smlouvy.
„Před 57 lety tu o tuto budovu probíhal od časných ranních hodin boj. Boj, který rozhodně nebyl rovný, rozhdně nebyl férový. Přijeli sem sovětští vojáci, sovětské tanky a proti nim nestála naše armáda, stáli proti nim běžní občané, a řada z nich na to doplatila životem,“ připomněl premiér Petr Fiala (ODS) na vzpomínkové akci.
„Srpen 1968 byl časem všeobecného odporu, chvílí, kdy bylo snadné rozlišovat mezi dobrem a zlem. A byl to jeden z nejsilnějších okamžiků našich dějin,“ uvedl dále Fiala. Po potlačení demokratizačního procesu následovala podle něj dlouhá, dusivá a smutná normalizace. „Doba po lidech vyžadovala přizpůsobení, účast na režimních rituálech. Lidé se naučili jiné věci říkat, jiné si myslet,“ poznamenal. „Naše budoucnost přímo závisí na tom, jaké hodnoty budeme ctít v každodenním životě, na tom, jaký stát chceme, kam chceme patřit a co si necháme a co si nenecháme líbit,“ uvedl dále Fiala. Každý má podle něj možnost rozhodnout se, zda chce stát na straně svobody a lidské důstojnosti. Na těchto rozhodnutích závisí to, zda Česko dokáže udržet svrchovanost, nezávislost a svobodu, dodal.
Rok hrdinství i zrady
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila představuje rok 1968 nejen hrdinské vzepětí českého národa, ale zároveň i zradu, a to s ohledem na autory takzvaného zvacího dopisu, na jehož základě do tehdejšího Československa vtrhly armády dalších socialistických států vedené Sovětským svazem. Vyskočil jej označil také za začátek pokračující poroby, ponížení, vystřízlivění a okupace sovětskou armádou. Tento rok by podle něj měl sloužit jako důležité poučení pro současnost.
„Nesmíme připustit, aby v té nejvyšší státní moci byli lidé, kteří jsou ochotni prodat svůj národ za své zájmy, svoji ideologii, za svoji větší moc,“ prohlásil Vystrčil. Stát by měli vést lidé, kteří budou mít vlast výše než vlastní zájmy a touhu po moci, uvedl předseda Senátu, za což sklidil jako jediný z řečníků potlesk během projevu.
Češi podle něj v roce 1968 ukázali, že jsou silný a dobrý národ, když se bez zbraní postavili okupantům. Pokud se nevzdají ani dnes a budou dál hájit hodnoty, za které bojovali jejich předchůdci, pak zůstane pravda pravdou, svoboda svobodou, zlo zlem, dobro dobrem a Česko Českem, uvedl Vystrčil.
Piety k 57. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy se u budovy Českého rozhlasu zúčastnili také ministryně obrany Jana Černochová (ODS), slovenský velvyslanec v Praze Martin Muránský, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a další politici a veřejné osobnosti.
Další političtí představitelé srpnové události vzpomněli například na sociálních sítích. Šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová uctila nevinné oběti invaze a vzdala hold těm, kteří o okupaci šířili pravdu ještě v časech cenzury.
„Kdy to bylo na rozdíl od současnosti zakázáno a mohlo znamenat ztrátu zaměstnání nebo i vězení. Vzpomínám na svou profesorku dějepisu, která o okupaci odmítla přednášet, protože nesouhlasila s její normalizační interpretací. Právě díky lidem jako ona zůstala svoboda po celou dobu v našich srdcích. A v roce 1989 jsme ukázali, že se nevzdáváme a stali se součástí svobodného a demokratického světa,“ napsala na síti X.
Výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy si připomínají lidé napříč republikou. Památku padlých uctili také například v Brně, Liberci, Plzni, Hradci králové, nebo v Chrudimi či Mělníku. V Ostravě události roku 1968 připomíná fotografický pořad v kině Luna.
