Důležitost svobody slova i hrdinství jednotlivců připomněli politici při pietě k srpnu 1968
Češi a Slováci si v sobotu připomněli 53. výročí okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Vzpomínková akce proběhla v Praze před budovou Českého rozhlasu, ale také v Brně, Plzni, Olomouci, Liberci a na dalších místech. Události srpna 1968 připomněly pietní akty, kladly se věnce, jinde se promítaly filmy, proběhly besedy s pamětníky i koncerty.
Tradiční pieta se konala před budovou Českého rozhlasu. Zúčastnili se jí čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu i pamětníci srpnových událostí. Slavnostní projevy zahájil generální ředitel rozhlasu René Zavoral, který připomněl, jak je nesmírně důležité, abychom si podobné události stále připomínali, aby se na ně nikdy nezapomnělo.
"Nikoliv zkušenost poroby, nýbrž právě zkušenost odporu je to, na co nesmíme a ani nechceme zapomenout. Zapomnění by nás neobohatilo o nic, jen by nás připravilo o vědomí toho, že i v nejtěžších a nejtemnějších časech stojí za to zabojovat, nepřihlížet nečinně národnímu ponížení," uvedl Zavoral.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) v projevu vyzdvihl důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií pro demokracii. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla hrdinství lidí, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení.
Oba připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Schillerová ocenila i sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani Česká republika nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla.
Vzpomínkové akce se vedle pamětníků zúčastnili i někteří poslanci, představitelé armády či senátorka Miroslava Němcová (ODS). Ta kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. „Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty,“ konstatovala. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.
Je potřeba o tom říkat mladší generaci
Vzomínkové akce se uskutečnily i v Liberci, Olomouci či v Brně. Tam si invazi i protesty o rok později připomněli zástupci města, kraje i další politici položením květin u pamětní desky Danuše Muzikářové - osmnáctileté studentky zastřelené na Moravském náměstí v roce 1969 při ročním výročí okupace.
Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.
„Je potřeba o tom říkat mladší generaci, která to nezažila, aby si i ona uvědomila, že svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie. Musíme si jí vážit, vidíme to o to víc ve vztahu k situaci v Afghánistánu v posledních dnech,“ zmínila Vaňková.
Filmové projekce
Srpnové události před 53 lety připomněli i organizátoři Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Na plátně se tam v premiéře představil dokumentární film Rekonstrukce okupace. Režisér Jan Šikl zpracoval několikahodinový materiál z 21. srpna 1968. Jsou to dosud nepublikované záběry ze soukromých archivů i práce kameramanů Armádního filmu a vzpomínky pamětníků. Právě ty byly pro dokumentaristu Šikla zásadní.
Filmové projekce připomněly srpnové události i na jiných místech Česka. Například v pražském Muzeu paměti XX. století promítali film Nezvaný host z roku 1969. Po něm byla připravena debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu nebo koncert písničkáře Vladimíra Merty.
Pardubické letní kino zase pozvalo lidi na mimořádnou projekci filmu Katyň, který připomíná masakr 22 500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940.
Vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo v noci z 20. na 21. srpna 1968, a to bez vědomí a souhlasu československých politiků. Ti byli následně uneseni do Moskvy, kde 26. srpna pod tlakem podepsali Moskevský protokol, kterým přijali podmínky nastavené sovětskou stranou. Sovětští vojáci zemi opustili až po víc než dvaceti letech, a to v červnu 1991. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných. Během celého pobytu okupačních vojsk na území Československa zahynulo více než 400 lidí. Do emigrace odešlo asi 300 tisíc lidí.
