Rok 2025 v české politice: Rok zásadního obratu
Rok 2025 přinesl do české politiky několik zásadních událostí, které ovlivní směřování země v příštích letech. Tou hlavní byly podzimní volby do Poslanecké sněmovny, které poprvé umožnily korespondenční hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Jejich výsledek přinesl zásadní změnu v politickém spektru Česka.
Sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO, které následně sestavilo většinovou koalici se SPD a hnutím Motoristé sobě. Předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS) čelila v kampani kritice kvůli ekonomické situaci a rostoucím životním nákladům, což se odrazilo v poklesu podpory vládních stran.
Podle komentátora ČRO Plus Petra Hartmana byl úspěch hnutí ANO vyústěním několika věcí:
„Jednak dlouhodobé kampaně během čtyřletého vládnutí Fialova kabinetu. Opozice opakovaně poukazovala na chyby vlády, vyvolávala očekávání, že ona by si počínala daleko lépe a tím si udržovala a také získávala další podporu občanů. Není náhodou, že dlouhodobě hnutí ANO s výrazným náskokem dominovalo žebříčkům volebních preferencí. Fialova vláda některými kroky dávala opozici ke kritice příležitost. Ve finále, jako obvykle, rozhodl stav peněženky. Byť Česká republika na tom v letošním roce nebyla ekonomicky vůbec špatně, řada lidí i nadále pociťovala důsledky propadu reálných příjmů, ke kterému došlo v souvislosti s energetickou krizí a vysokou inflací.“
ČTĚTE TAKÉ
Po několikatýdenních povolebních jednáních jmenoval v polovině prosince prezident Petr Pavel předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Aby splnil zákonné požadavky ke vstupu do vlády a eliminoval možné střety zájmů, Babiš oznámil, že se vzdá holdingu Agrofert, že na něj nebude mít žádný vliv a po jeho smrti ho zdědí jeho děti. Zatímco koalice považuje tento krok za dostačující, opozice i část veřejnosti zůstávají skeptické.
Nakolik je tato skepse vůči tomuto kroku oprávněná? Uzavřel tímto krokem Andrej Babiš debatu o střetu zájmů?
„Neuzavřel. Zatím nedošlo k převodu akcií holdingu do nějakého fondu, který by je spravoval. Dosud nebyla oficiálně představena jeho podoba, kdo ho bude řídit a podobně. V momentu, kdy Andrej Babiš oficiálně oznámil, že hodlá pokračovat v politice a nechce prodat holding Agrofert, bylo zřejmé, že jakékoli jiné řešení vyvolá nejrůznější otázky. Takže o tomto tématu se bude ve veřejném prostoru ještě diskutovat. Na politickou kariéru Andreje Babiše to nebude mít žádný negativní dopad. Ve hře je spíše otázka čerpání dotací pro firmy z holdingu Agrogert a jejich případná účast na veřejných zakázkách. Jejich budoucnost záleží na způsobu, jakým Andrej Babiš střet zájmů skutečně vyřeší,“ popisuje komentátor.
Nová vláda má 16 členů – osm ministrů nominovalo hnutí ANO, tři SPD a čtyři Motoristé sobě. Andrej Babiš stojí v čele vlády již potřetí. Někteří politologové upozorňují na programovou nesourodost koaličních partnerů a za hlavní úspěch kabinetu by podle nich bylo už to, pokud vydrží celé volební období.
Souhlasíte s tím?
„Každá koaliční vláda je založena na kompromisech. Pokud by se strany a hnutí, které ji tvoří, na všem zcela shodovaly, potom by nemusely existovat samostatně. Na premiérovi velmi záleží, jakým způsobem dokáže komunikovat s koaličními partnery. Pokud to zvládne, měla by vláda normálně fungovat a překonávat případné rozpory. Její vznik byl motivován, podobně jako v případě Fialova kabinetu, na odporu vůči vládnoucí garnituře a na slibu voličům, že budou zemi spravovat daleko lépe a přinesou občanům blahobyt. Pochopitelně na kvalitní vládnutí po dobu čtyř let to nestačí. O tom se názorně přesvědčil Fialův kabinet,“ vysvětluje Hartman.
Fialova zpráva o stavu země
Odcházející premiér Petr Fiala předal svému nástupci obsáhlý dokument „Česko 2025“, který shrnuje stav země po čtyřech letech jeho vlády. Téměř osmdesátistránková zpráva podle Fialy představuje faktické zhodnocení situace, kterou jeho kabinet převzal po minulé Babišově vládě a nyní předává zpět.
Zpráva tvrdí, že Česko vstupuje do druhé poloviny dekády v lepší kondici než v roce 2021, se zdravějšími veřejnými financemi a zpomaleným zadlužováním. Fiala vyzdvihl důchodovou reformu, růst mezd a důchodů, odstřižení od ropovodu Družba i podpis smlouvy na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Nová vláda dokument ostře odmítla a označila jej za marketingový materiál bez sebereflexe.
Je Fialova zpráva realistickým zhodnocením stavu země, nebo spíše obhajobou odcházející vlády?
„Zpráva je poměrně obsáhlá a obsahuje mnoho čísel. Jak už to většinou bývá, záleží na souvislostech a výkladu. Petr Fiala chtěl dokázat, že zemi přebíral ve velmi špatném stavu a že ji odevzdává ve vynikající kondici. Jeho tvrzení se neodrazilo ve výsledku voleb. Petr Fiala skončil a vystřídal ho Andrej Babiš. Ten Fialovu zprávu nečetl a číst nebude a už vůbec si s ní nebude lámat hlavu. Svět není černobílý, je daleko více barevný a platí to i pro hodnocení stavu země po konci vlády Petra Fialy,“ konstatuje Hartman.
Petr Fiala skončil a vystřídal ho Andrej Babiš. Ten Fialovu zprávu nečetl a číst nebude a už vůbec si s ní nebude lámat hlavu.
Petr Hartman
Kabinet Andreje Babiše krátce po svém nástupu představil balík opatření zaměřených na snížení výdajů domácností. Zahrnuje zlevnění energií, daňové úlevy, zrušení poplatků za veřejnoprávní média či rozšíření slev na jízdné pro studenty a seniory. Podle vlády by tato opatření mohla domácnostem ušetřit stovky až tisíce korun měsíčně.
Jde o správné kroky? Jsou tato opatření dlouhodobě udržitelná?
„Babišova vláda v předvolební kampani slibovala mnohé. Není proto divu, že se hned po nástupu k moci snaží, některé sliby splnit. Není pravděpodobné, že by se to týkalo úplně všeho. Když máte vládní odpovědnost, zjistíte, že zdaleka ne všechno má tak jednoduché řešení, a hlavně je na to dostatek financí. Ostatně sestavování státního rozpočtu na příští rok názorně ukáže, že na plnění slibů se nedostává peněz. Buďto vláda škrtne některé výdaje, nebo bude muset výrazně zvýšit deficit,“ říká komentátor.
Vztahy k EU a Ukrajině
Změna vlády má významné dopady i na zahraniční politiku. Nový kabinet deklaroval ochotu revidovat český postoj k některým evropským politikám, včetně migrační agendy a přístupu k Ukrajině – za vlády Petra Fialy z ODS jsme byli jejími hlasitými podporovateli, teď se to možná může změnit.
Mění se směřování české zahraniční politiky?
ČTĚTE TAKÉ
„Nová vláda se nějakým způsobem vyjadřovala před volbami o dění na Ukrajině, o fungování Evropské unie, nebo o plnění závazků v rámci NATO. Získávala si tím přízeň nemalé části občanů. Ti očekávají, že se sliby promění v rázné činy. Zatím jsme byli svědky spíše prohlášení, že Babišův kabinet odmítá emisní povolenky, nebo migrační pakt. Vyslovit to je jednoduché, uskutečnit to je naopak složité," říká Hartman.
Nový kabinet Andreje Babiše může přinést posun v postoji Česka k Visegrádské čtyřce. Babiš naznačil, že by mohl posílit spolupráci mezi státy V4 a více se soustředit na středoevropský prostor. Země V4 jsou ve společných postojích k migrační, klimatické i energetické politice stále poměrně jednotné.
Bude ze strany Babiše snaha o posílení spolupráce mezi státy Visegrádu a větší koncentrace na středoevropský prostor, než bylo za vlády Petra Fialy? Má dnes Visegrádská čtyřka v rámci Evropské unie stále reálnou váhu?
„Nová vláda musí pro různé návrhy, kterými hodlá měnit Evropskou unii třeba ve způsobu řešení klimatických problémů, hledat spojence. Visegrádská čtyřka by k tomu mohla pomoci. Sama o sobě pochopitelně nestačí. Navíc se ukazuje, že její fungování vždy záleží na momentální vládní sestavě v dané zemi. Pokud se v některém z těchto států změní, posouvá se i vnímání fungování a smyslu Visegrádské čtyřky," nastiňuje Petr Hartman.
Budoucnost středopravé scény
Politický rok 2025 nepřinesl změny jen na vládní úrovni, ale zasáhl i středopravé strany. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) se po vítězství hnutí ANO ocitla v opozici, stejně jako STAN a Piráti. Uvnitř Spolu se začalo debatovat o dalším směřování projektu a o větší programové samostatnosti jednotlivých stran.
Petr Fiala po volební porážce oznámil odchod z čela ODS. Přiznal, že jako lídr koalice nese plnou odpovědnost za výsledek, a otevřel tak cestu k nové éře vedení občanských demokratů. Jako o možném kandidátovi na předsedu se spekulovalo o jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi. Ten však v listopadu oznámil odchod z ODS po 22 letech a plánuje založit vlastní hnutí.
Jaký dopad bude mít odchod Fialy a vznik nového hnutí Martina Kuby na středopravé spektrum?
„To se ukáže v polovině ledna 2026. Tehdy bude ODS volit nové vedení. Na něm záleží, jakým směrem se občanští demokraté vydají. Martin Kuba byl zatím populární především v Jihočeském kraji. Pro úspěch na celostátní úrovni to nestačí. On se na ní už v minulosti pohyboval jako ministr, místopředseda a chvíli také jako dočasně úřadující předseda ODS. Tehdy výrazně neprorazil a stáhnul se do jižních Čech, kde se mu v regionální politice začalo dařit. Uvidíme, jaký okruh voličů bude chtít oslovit a zda je v politickém spektru pro jeho hnutí vůbec místo," naznačuje komentátor.
Volby přinesly posuny i mimo středopravý blok – posílení Pirátů a překvapivý úspěch Motoristů sobě. Obě strany přitom reprezentují odlišné části politického spektra. Zatímco Piráti se profilují jako středová až levostředová strana, Motoristé sobě jsou vnímáni jako pravicovější a populistické uskupení. Naopak tradiční levice dále oslabila. Sociální demokracie výrazně ztratila podporu a KSČM se podruhé za sebou nedostala do Sněmovny, což potvrzuje její dlouhodobý ústup z celostátní politiky.
Jde u úspěchu Pirátů a Motoristů sobě o změnu preferencí voličů, nebo o oslabení tradičních stran v Česku?
„Před sněmovními volbami jsme opakovaně svědky toho, že existuje určitá skupina zklamaných voličů. Ti většinou žijí v přesvědčení, že nemají koho volit. Pokud se objeví nějaká nová nabídka, tak ji zvažují a část z nich ji nakonec podpoří. To byl případ Motoristů sobě. Piráti nedobrovolně opustili Fialův kabinet, vyměnili vedení. Potom se jim podařilo hrát roli konstruktivní opozice a získávat si přízeň liberálních voličů zklamaných Fialovou vládou. Tradiční strany skončily v poli poražených. Sociální demokraté pak dokonce už podruhé mimo Sněmovnu. Za čtyři roky uvidíme, zda jde o soumrak tradičních stran, nebo se dokáží vzchopit a uspět,“ říká komentátor ČRo Plus Petr Hartman.
Související
-
-
Volby 2025
Na začátku října se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Česko je parlamentní demokracií, tyto volby jsou v politickém životě země ty nejdůležitější.
-
Češi v zahraničí letos poprvé volí korespondenčně!
Letos budou Češi v zahraničí poprvé volit korespondenčně. Pro mnohé z nich to znamená konec cestování stovek kilometrů, čerpání dovolené a placení hotelů.
