Rok 2024 v politice: Změny v rozložení sil na politické scéně i vyhrocené vztahy mezi vládou a opozicí

Členové vlády

Dvoje volby, změny ve vládní koalici, ale i nespokojenost lidí s politickou situací v zemi. Podle průzkumu je s ní spokojeno 15 procent lidí. Česká politika se potýká s trvalým poklesem důvěry občanů v politické strany, ve státní instituce a v demokratický systém. Mohou za to vyhrocené vztahy mezi vládou a opozicí, říká komentátor Českého rozhlasu.

Vláda má za sebou tři čtvrtiny svého mandátu. Její předseda Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci svolané ke třem letům vládnutí se pochlubil tím, že kabinet má splněno 93 procent svých slibů a že jde o nejúspěšnější vládu v historii. Podle průzkumů je přitom současná vláda jednou z nejméně populárních v novodobé historii Česka. Proč tomu tak je?

Petr Fiala | Foto: Úřad vlády ČR

„Protože vládne v době, kdy došlo k dramatickému růstu cen energií v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Vyvolalo to vysokou inflaci a způsobilo propad reálných mezd. Mnoho lidí za to viní Fialovu vládu, byť ta za některé problémy nemůže, nebo může jen částečně. Zároveň vláda nebyla schopna veřejnosti vysvětlit, proč některé věci dělá. Negativní přístup voličů k Fialovu kabinetu se výrazně nemění, i když se finanční situace u řady lidí lepší. Od podpory vlády se odklonili její podporovatelé. Zatím však nepřešli k opozičním uskupením,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman.

Premiér Fiala z naplněných cílů vlády jmenoval mimo jiné zahájení tendru na dostavbu Dukovan, stavbu stovek kilometrů dálnic a především předložení důchodové reformy. Ta nakonec po dlouhých tahanicích prošla schválením ve sněmovně i v Senátu a podpisem prezidenta. Změny se však nepodařilo dohodnout s opozicí, takže po možné výměně vládní garnitury hrozí jejich zrušení.

Opozice s vládními stranami ve sněmovně vůbec těžko hledá nějakou shodu. V dolní komoře spíše než nacházení kompromisu vládne atmosféra nekonečných obstrukcí a vzájemného osočování. Prezident si dal za cíl jednání politiků kultivovat. Přispět k tomu měly schůzky na Hradě, na kterých by si představitelé vlády s opozičním hnutím ANO vyměňovaly věcné argumenty. Jak se to povedlo?

„Prezidentovi se to nepovedlo a ani povést nemohlo. Dostál svému slibu a snažil se zprostředkovávat diskusi mezi vládními a opozičními stranami. I když je občas dostal k jednacímu stolu, výsledek nebyl valný. Názorným příkladem může být právě změna důchodového systému. Hnutí ANO při společném jednání nejprve připustilo postupný růst věku pro odchod do penze. Za pár dnů však přišlo s tvrzení, že s ničím takovým nesouhlasilo. Zároveň odmítlo se dalších schůzek na toto téma u prezidenta účastnit. Takže vláda prosadila svoji představu a opozice slibuje, že většinu změn po nástupu k moci zase zruší,“ říká Hartman.

Korespondenční volba

Když se vrátíme k vládním úspěchům, nelze opomenout i prosazení korespondenční volby, která po dlouhých letech odkladů a diskusí dostala letos zelenou. Nový zákon umožní českým občanům žijícím v zahraničí volit zasláním hlasovacího lístku poštou ve trojích volbách. Korespondenčně bude možné vybírat prezidenta, poslance Sněmovny a také poslance Evropského parlamentu.

Poprvé budou Češi v cizině s největší pravděpodobností volit na podzim příštího roku nové poslance do sněmovny. Nakolik mohou hlasy z ciziny ovlivnit výsledky voleb?

„Pokud nebudou výsledky velmi těsné, tak nijak zásadně. Nedá se předpokládat, že by korespondenční volbu skutečně využily stovky tisíc lidí. Zároveň se takto odevzdané hlasy rozptýlí v několika velkých volebních krajích. Takže nebude fungovat jednoduchý předpoklad, že zavedení korespondenční volby výrazně pomůže současné vládní koalici. Bitva o korespondenční volbu byla názorným příkladem ostrého střetu vlády s opozicí, která postrádala smysl,“ připomíná komentátor.

Letošní volby - jak do Evropského parlamentu, tak do zastupitelstev krajů a části Senátu - nedopadly pro vládní strany příliš dobře. Poraženým byli zejména Piráti, předsednictvo strany včetně Ivana Bartoše dalo vzápětí k dispozici své funkce. Když pak Petr Fiala odvolal Ivana Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení, Piráti opustili vládní koalici a odešli do opozice. Jak to ovlivnilo stabilitu vlády?

„Na začátku volebního roku 2024 si představitelé opozice přáli, aby jejich výsledek způsobil pád vlády. Vzhledem k významu evropských a krajských voleb, to nebylo pravděpodobné. Podle očekávání sice v těchto volbách zvítězilo hnutí ANO, ale vládní koalice v nich neutrpěla tak dramatickou porážku, aby se rozklížila a vláda padla. Přesto volební rok nepřežil Fialův kabinet v plné sestavě. Výrazný propadák Pirátů oslabil pozici Ivana Bartoše a přispěl k tomu, že skončil v čele ministerstva pro místní rozvoj. Způsob jeho odvolání potom vybídl Piráty k odchodu z vlády. Ta se však i nadále opírá o bezpečnou většinu ve sněmovně,“ konstatuje Hartman.

Petr Hartman | Foto: Khalil Baalbaki,  Český rozhlas

Naopak dobré výsledky v letošních volbách měly opoziční strany jako je ANO, Stačilo!, Motoristé sobě a Přísaha. Otevírají se tak nové možnosti pro sestavování vlády po sněmovních volbách v roce 2025?

„To bude záležet na tom, kdo se skutečně do Poslanecké sněmovny dostane. Výrazně to ovlivní povolební vyjednávání. V posledních sněmovních volbách se těsně nedostali do dolní parlamentní komory sociální demokraté, komunisté a Přísaha. Pokud by se jeden z nich dostal přes pět procent (k čemuž neměli daleko), byl by u moci velmi pravděpodobně i nadále kabinet, ve kterém by dominovalo hnutí ANO, a premiérem by byl Andrej Babiš. V některých krajích nyní spolupracuje hnutí ANO s SPD a komunisty. Může si tak částečně otestovat spolupráci, kterou by mohli využít na vládní úrovni.“

Frustrace lidí z politiky

Podle průzkumů hnutí ANO Andreje Babiše roste. Kde bere nové hlasy?

Andrej Babiš | Foto: Khalil Baalbaki,  Český rozhlas

„V řadách zklamaných příznivců vládní koalice zatím příliš ne. Daří se mu přetahovat hlasy nerozhodnutých a také těch, kteří dosud podporovali mimoparlamentní uskupení. Rádo by získalo i voliče SPD.“

Vznikají také nové strany, které se chtějí ucházet o přízeň pravicových voličů. Jakou mají šanci?

„Zatím to nevypadá na to, že by se objevil takový subjekt, který by dokázal získat podporu od většiny zklamaných vládních voličů. Přitom poptávka po nové pravicové straně existuje a není zanedbatelná. Naopak by její uspokojení mělo stačit k zisku poslaneckých křesel. Kde je poptávka, tam se pochopitelně objeví nabídka. Což však automaticky neznamená, že bude natolik atraktivní, aby na ni nespokojení voliči reagovali kladně. Zároveň čím více takovýchto subjektů vznikne, tím pravděpodobněji se mezi ně podpora rozmělní a nepřinese očekávaný volební úspěch.“

Jaký je vlastně současný stav politiky v Česku?

„Česká politika se potýká s trvalým poklesem důvěry občanů v politické strany, ve státní instituce a v demokratický systém. Mohou za to vyhrocené vztahy mezi vládou a opozicí, které se nejvýrazněji projevují v nekonečných obstrukcích ve sněmovně. Lidé jsou z nich otráveni a přestávají politikům rozumět a politiku sledovat. Jiní zase živí poněkud falešnou naději, že změna vládní garnitury vyřeší většinu problémů v zemi. Přitom u řady z nich to nejde jednoduše a rychle. Takže po volbách velmi pravděpodobně dojde k tomu, že dané sliby nebudou proměněny v konkrétní činy. Což ještě prohloubí frustraci lidí z politiky,“ míní Petr Hartman.

klíčové slovo:
spustit audio

Související