Hromnice a svatý Blažej u krajanů v srbském Banátu. Hromičku přinášejí k svěcení celé rodiny
Krajané v Srbsku slaví svátek Hromnic i svatého Blažeje. Svátky tu nazývají Hromice a svíčka, kterou 2. února v kostele světí pan farář, se zde označuje jako hromička. Jde pouze o odlišné pojmenování, význam svátků zůstává stejný, jak jej známe v Česku.
Svíčka se světí v kostelech v Bele Crkvi, Kruščici, Českém Selu a Gaji, a to během katolické mše, které se účastní zejména krajané. Hromice jsou významným křesťanským svátkem spojeným se světlem, ochranou domova a přechodem mezi zimou a jarem.
Hromička se zapaluje hlavně při bouřkách
Svíčky ke svěcení přinášejí do kostela celé rodiny. V Kruščici je zvykem, že jednu svíci mohou přinášet k posvěcení tři roky po sobě, poté je třeba ji vyměnit za novou. Hromička se zapaluje například při bouřkách. Tato tradice je dodnes živá jak v srbském, tak i v rumunském Banátu. Svíčka se zapaluje také při nemoci a umírání. U nebožtíka se nechává dohořet celá.
Kněz Čaba Čipak při jednom ze svých „hromičkových kázání“ věřícím připomněl, že zapálení svíčky nemá být vázáno pouze na těžké a smutné okamžiky, ale i na chvíle radostné. Povzbudil věřící, aby s hromičkou oslavovali i šťastné a slavnostní momenty - například úspěchy, uzdravení, narození dítěte nebo i chvíle, kdy se rodina sejde jen proto, aby byla pospolu.
Se svíčkou farář světí i stavení
Paní kostelnice z kruščického kostela svatého Václava o svíčkách - hromičkách říká: „Ty svíce se u nás používají, když je velké nepočasí, když bijou hromy. Já se k tomu ještě modlím růženec, dokud bouřka neskončí."
Svíčka se také používá, když farář chodí světit stavení. "U nás se chodí světit každý rok po Novém roce domy. Ta svíce se zapálí a svítí na stole, dokud farář čte a modlíme se s ním. Ještě se používá, když někdo umírá. V márnici ta bílá svíce, co stojí na rakvi, je ta hromička, při které člověk umřel doma. Pokud člověk umře v nemocnici, tak tu svíčku dostane až v márnici. Pokud nedohoří, tak se nechá dohořet při pohřbu."
S Hromicemi končí vánoční období - v kostelech se uklízí betlémy a vánoční stromky. Následující den, 3. února, se věřící do kostela vracejí na svátek svatého Blažeje pro tzv. blažejské požehnání, při kterém kněz žehná věřícím zkříženými svícemi, aby byli uchráněni od nemocí krku a dalších neduhů. Dalším významnějším svátkem po svatém Blažeji je Popeleční středa, která zahajuje předvelikonoční dobu postní.
