Komunistické Československo pojmenovalo vrtulníky po svatém. Volací znak letecké záchranky je Kryštof
Česká letecká záchranka zasahuje i v okolních zemích. Nedávno to bylo u autonehody v Rakousku. A víte, že její volací znak je Kryštof, který má 18. září svátek? Je zajímavé, že i v komunistickém Československu pojmenovali vrtulníky podle křesťanského svatého.
"Počátky letecké záchranné služby v Československu jsou hluboko v minulosti. První doložený transport raněného vrtulníkem máme z poloviny 50. let. Další zásahy velmi výjimečně probíhaly v 60. a 70. letech, zejména v oblasti Vysokých Tater. Ale letecká záchranná služba ve formě nějaké stálé služby, tak ta nám začíná vznikat teprve 1. dubna 1987, kdy byl zahájen zkušební letový provoz v Praze na Ruzyni a první vrtulník měl volací znak Kryštof," vysvětluje Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Rozmach letecké záchranné služby v Evropě souvisí s nárůstem automobilismu a těžkých nehod. Prosadit myšlenku letecké záchranky na českém území ale nebylo vůbec jednoduché.
"Zejména tehdejší ministerstvo obrany mělo velký problém s tím, že by na hranici se železnou oponou mohly létat civilní vrtulníky, které by nebyly pod gescí armády. Ale podařilo se to prosadit díky řadě lidí. Byli to inženýr Ladislav Mika a doktor František Ždichynec, tehdejší ředitel pražské záchranné služby. Leteckou záchrannou službu vtělil do své koncepce - jako nastupující ředitel - jako jednu z věcí, kterou by rád prosadil, a to se mu tedy podařilo."
Volací znak Kryštof přišel ze zahraničí
Volací znak Kryštof je importem ze zahraničí. Je patronem všech cestujících poutníků už od středověku. Československo ho převzalo po vzoru Německa, Rakouska a některých dalších států.
První problémy, na které letecká záchranná služba narazila během toho zkušebního provozu, byla pochopitelně technika. Používaly se sovětské vrtulníky MI2. Byly to spolehlivé stroje, ale z hlediska hluku, vibrací, a vybavení neodpovídaly těm západním standardům. Navíc Československo nemělo v druhé polovině 80. let prakticky žádné heliporty u nemocnic.
"Třeba u Vinohradské nemocnice přistával vrtulník na nedalekém fotbalovém stadionu. Další věc se týkala pochopitelně vybavení, které odpovídalo víceméně vybavení sanitního vozu. Dost se to řešilo nějakými úpravami na koleně. Velkou zásluhu má jednak tehdejší letový personál a zaměstnanci pražské záchranné služby, kteří se podíleli na různých zlepšovácích, a úpravě vnitřního prostoru vrtulníku, aby tam mohla být poskytována první pomoc."
Letecká záchranka dnes patří mezi špičku
Dříve se létalo 12 hodin, v podstatě od úsvitu do soumraku, až teprve v 90. letech postupně začínají některé vybrané stanoviště letecké záchranné služby přecházet na noční lety. Dnes už z 10 stanovišť letecké záchranné služby více než polovina umožňuje službu 24 hodin denně. Česká letecká záchranná služba byla hned po spuštění pozitivně hodnocena i zahraničím.
"V létě 1989 se tady objevila delegace ze Spojených států, která vysoce ocenila to, jak kvalitně máme tu leteckou záchranku organizovanou, ale zároveň upozornila na velké nebezpečí v podobě těch sovětských strojů MI2. Takže proto první změny po roce 1993 vedly zejména k modernizaci letového parku, a skutečně se tady začínají objevovat vrtulníky z Německa, z Polska, ale také samozřejmě americké stroje."
Dnes se letecká záchranka řadí mezi evropskou i světovou špičku, připomíná Jiří Hlaváček z Akademie věd.
"ČR je jedna z nejhustších sítí vůbec. Ten akční rádius vrtulníku je do 50 km kolem stanoviště a dalších 20 už se překrývá s nějakým jiným stanovištěm, takže je tam obrovská možnost nějaké výpomoci, a toto si myslím, že určitě v Evropě je unikátní. Ono to také souvisí pochopitelně s rozlohou ČR, která je velmi malá. Jinak samozřejmě je to všechno otázka především toho vybavení, té letecké techniky, protože jak piloty, tak zdravotnický personál máme určitě na vysoké a srovnatelné úrovni."
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Znojmo slaví 800 let
Kopie Pražského jezulátka míří do Irska. Dostalo nový královský plášť
sledujte nás
nejčtenější články
