Nová česko-slovenská firma bude aspirovat na hegemonii ve střední Evropě

Česko a Slovensko spolu vytvoří jednoho z největších nákladních přepravců na železnici v Evropě. Oznámili to minulý týden oba premiéři Mirek Topolánek a Robert Fico. Společný podnik se má stát nejen významným hráčem na evropském trhu, ale má zvýšit i jeho hodnotu při možné budoucí privatizaci. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Společnost ČD Cargo vznikla koncem loňského roku oddělením od Českých drah. Je pátým největším nákladním přepravcem na železnici v Evropské unii. Zaměstnává kolem 12 tisíc lidí. Nákladní železniční doprava byla už v rámci Českých drah dlouhodobě zisková. Do svého dalšího rozvoje ale nemohla v rámci společného podniku příliš investovat. Vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

„V posledních letech to bylo tak, že nákladní doprava byla zisková a křížově financovala osobní dopravu, která je dlouhodobě ztrátová.“

Foto: Evropská komise

Loni přepravily České dráhy více než 90 milionů tun zboží. Přitom kapacita železnice je prý až 150 milionů tun. Je zde tedy velký prostor pro další růst nákladní dopravy a tím i růst zisku. Ten loni činil jednu a půl miliardy korun. Železniční doprava je podle většiny odborníků zlatý důl a má před sebou velkou perspektivu už jen kvůli očekávanému zdražení silniční dopravy v blízké i vzdálenější budoucnosti. Ještě větší konkurenceschopnost na liberalizovaném evropské trhu by ale mohl vykázat společný česko – slovenský projekt, který počítá se sloučením ČD Cargo s Cargo Slovakia. Slovenská firma se dnes svým přepravním výkonem 50 milionů tun řadí na rozhraní první a druhé evropské desítky železničních dopravních společností. Nový společný česko-slovenský podnik by se měl dostat minimálně na úroveň polských železnic, které jsou nyní v nákladní dopravě druhé největší v Evropě. První místo jednoznačně zaujímají německé Deutsche Bahn. Česku i Slovensku nahrává fakt, že mají jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě.

„Ten hlavní důvod je vytvořit silného hráče právě v oblasti nákladní železniční dopravy v rámci středoevropského regionu.“

Připomíná Karel Hanzelka z ministerstva dopravy.

„Fúze se odehrávají i v okolních státech. Například bylo dříve avizováno spojení německých a rakouských nákladních doprav na železnici.“

Nejde ale samozřejmě jen o to, jak velká by měla být nová firma, zda bude druhá nebo třetí v Evropě. Důležitější je jiný fakt. Také v tomto případě se totiž vyplatí spolupráce. Podle děkana Dopravní fakulty ČVUT Petra Moose znásobí fúze dosavadní možnosti obou firem.

„Tím, že došlo k této fúzi, tak se vlastně znásobí synergie, které mezi oběma společnostmi vždy historicky byly. A nejen to. Tím, že nová společnost bude moci takto zvětšit svůj objem vozů či objem pracovníků, může je navzájem sdílet. Dokonce i nákup nových vozidel bude moci větší společnost pořizovat podstatně výhodněji. A tím, že tady bude fungovat dobrá synergie, dojde také k nárůstu výkonů a tím pádem i příjmů a dojde samozřejmě ke snížení měrných nákladů.“

Výhody železnice oproti silniční dopravě narůstají s tím, jak se zvyšuje přepravní vzdálenost. To je další kladný bod pro společnou firmu. Navíc zde existuje napojení na velká překladiště na východě a na postsovětské železnice. I to zvyšuje atraktivitu společné firmy v očích případného investora. Záměr spojit obě firmy oznámil český ministr dopravy Aleš Řebíček už loni na podzim, tedy v době, kdy se teprve připravovalo oddělení ČD Cargo od Českých drah. Jenže zatímco v Česku politici i odborníci tuto zprávu vesměs přivítali, na Slovensku vyvolala spíše negativní reakci. Vladimír Mečiar jako předseda jedné vládní strany fúzi obou firem přímo odmítl. Vyslovil přitom obavu, že Slovensko by po případném prodeji společného podniku přišlo o ekonomicky výhodný podnik. Mečiar odmítá uvažovanou privatizaci nákladní železniční dopravy a dokonce pohrozil odchodem své strany z vlády. Po sérii jednání mezi oběma zeměmi ale dohoda o fúzi nakonec spatřila světlo světa. Minulý týden ji posvětili premiéři. Její základní zásadou je rovnocenné partnerství, tedy paritní zastoupení v orgánech společnosti. Jak podotýká Karel Hanzelka z ministerstva dopravy, jde o politické rozhodnutí.

Foto: Evropská komise

„Hovořilo se o tom, že české cargo je samozřejmě větší firma než slovenské cargo. Původně se hovořilo o tom, že procentuální podíl české strany má být vyšší. Bylo navrhováno 57 procent pro Českou republiku a 43 procent pro Slovenskou republiku. Myslím tedy, že je třeba to vnímat jako určité politické rozhodnutí.“

Česká strana tedy v zájmu věci ustoupila. Tak to vnímá i analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil.

Mirek Topolánek a Robert Fico, foto: Štěpánka Budková

„Podíl velké firmy na evropském trhu bude větší. To znamená, že bude mít lepší pozici na trhu, i geograficky. Pokud jde o velikost podílu, tam asi sehrála velkou roli politika. Přece jenom na Slovensku část politiků nebyla úplně nadšena z toho, že by slovenská strana měla mít menšinový podíl. Takže ta parita samozřejmě více odráží politické nálady než ekonomickou realitu.“

Problémem samozřejmě zůstává už zmíněná možnost privatizace česko-slovenské firmy. Ministr dopravy Aleš Řebíček už loni hovořil o tom, že za ČD Cargo by bylo možné získat až 12 miliard korun. To je víc, než kolik stát očekává při privatizaci Českých aerolinií. Společný podnik by měl mít samozřejmě větší hodnotu. Bratislava ale na rozdíl od Prahy není příliš nakloněna privatizaci. Určitě není náhoda, že o případné privatizaci se minulý týden nezmínil ani premiér Mirek Topolánek, ani premiér Robert Fico.

„Je otázka, jestli potom, až se podnik spojí, až se stabilizuje a měl by směřovat k nějaké privatizaci, nenastanou nějaké spory mezi českou a slovenskou stranou.“

Míní analytik Karel Potměšil. Problémy s privatizací ale mohou nastat i na české straně. Nelze zapomínat na silné a vlivné železniční odbory, které na privatizaci pohlížejí s jistým podezřením. A levicová opozice bude mít zřejmě stejný názor.