O fotbalových zápasech Čechy-Morava

r_2100x1400_radio_praha.png

Naše dnešní vzpomínky budou ryze protektorátní. Je nedělní pražské odpoledne 4.května roku 1941. Davy fotbalových fanoušků míří na Letnou, na Spartu. Návštěva je nádherná. Čtyřicet tisíc platících diváků se tísní v ochozech. Nehraje se sice derby Sparta-Slavie, ale je tu "vrchol sezony". Ano, slyšíte dobře. Náš reprezentační fotbal je bez mezinárodního styku a tak je pro něj vrcholem zápas Čechy-Morava. Zápas je to nádherný. Končí remizou 5:5. Ale nic naplat, je to jen záplata. Mezinárodní kalendář je nám zapovězen a ani oslavy toho, že právě před třiceti léty Čechové slavně vyhráli první amatérské mistrovství Evropy ve francouzském Roubaix,nejsou povoleny. Němci striktně zakazují jakékoli vítězné oslavy. Smutně naši pošilhávají po Slovensku. Ten rok hraje jeho skutečná reprezentace se všemi poctami hned čtyřikrát. Dvakrát s Chorvatskem a po jednom zápase s Rumunskem a Německem. Hojné jsou nejen zápasy městského výběru Bratislavy proti vídeňským, záhřebským a budapešťským klubům,ale i ve vzájemných oficiálních duelech Bratislavy s Vídní, Záhřebem a Budapeští. Sparta i Slavie se pokusí sjednat zápas s mistrem Slovenska. Marně. Obě slavná "S" už "spolkla", že původně Prvý československý športový klub Bratislava zkrátil svůj název na Športový klub Bratislava - po válce to nakonec bude Slovan - a nabízela vzájemná měření na obou půdách. Vše marno. Český a moravský fotbal se tak hrál jen na hřištích protektorátu Čechy a Morava.

Vraťme se tedy zpět k těm českomoravským duelům. Hrávaly se dvakrát do roka. V Čechách vždycky na Spartě a na Moravě se střídalo v pořadatelství Brno s Ostravou. Od jara 1940 do jara 1944 bylo odehráno devět zápasů. Jen jednou Čechy nevyhrály. V již zmíněném duelu na Spartě. V jejich dresu zářila uctívaná jména naší fotbalové historie. Ze Slavie hlavně Bican s Kopeckým, ale i Holman, anebo Pajkrt. Ten tu dal dokonce jednou pět gólů v jediném zápase. Sparta měla zastoupení především v Říhovi, Ludlovi, Zmatlíkovi a Seneckém. Kombinace sparťanů a slávistů byla také nejčastější sestavou. Připomeňme trochu i Moraváky.

Jako Čechy vedl v roli kapitána Pepi Bican, tak moravský výběr Karel Melka z Prostějova. Zahrál si před válkou i za reprezentaci a byl značkou spolehlivosti. Nad očekávání se prosazovali muži z ligové sestavy Bati Zlín. Brankář Parák, záložník Kulich a útočníci Bartonec s Humpálem. Výborný obránce Kocourek se stal zakrátko posilou Slavie a nebýt "Vítězného Února", patrně bychom o něm slýchali z dresu Juventusu Turín. Tak jako o jiném slávistovi Vycpálkovi. Za Moraváky hrál i senior Jiří Sobotka. Ano, právě ten, co jako hráč Slavie dovedl slavný reprezentační útok na mistrovství světa v Itálii v roce 1934 až do finále. Vítanou novinkou těch duelů byly dorostenecké předzápasy. A hrálo se dokonce o mistra země. Dobový tisk připomíná, že v Brně, jak při zápase Královo Pole - ABC Bráník, tak při měření Židenic s Aston Villou Mladá Boleslav, bylo už o poločase vyprodáno. Hlad po fotbale, a sportu vůbec, byl značný. Jako doklad, tato noticka: devět zápasů Čechy-Morava shlédlo přes čtvrtmilionu platících diváků.

Foto: Kapitáni Pepi Bican (tmavý dres) a Karel Melka přivádějí na trávník mužstva Čech a Moravy. Za nimi oblíbení brankáři Horák a Parák.

Autoři: Zdeněk Valenta , Vladimír Zápotocký
spustit audio