O rozdělení Československa se ve školách učí různě, někde vůbec

Žáci základních škol se 30 let po rozdělení Československa nemusí ve výuce o důvodech a procesu rozpadu státu moc dovědět. Záleží na rozhodnutí jednotlivých škol i učitelů. Vyplývá to z takzvaného rámcového vzdělávacího programu, podle kterého si školy vytváří své učební plány. Předepsaný seznam učiva pro dějepis na druhém stupni zmiňuje vznik České republiky, podrobněji ale rozsah či obsah látky nepopisuje. Česká školní inspekce již dříve uvedla, že téměř dvě třetiny učitelů končí s výukou dějepisu nejpozději v roce 1990.

Proces rozdělení Československa začal v létě 1992, když tehdejší Slovenská národní rada 17. července přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Následně abdikoval prezident Václav Havel a 23. července 1992 se představitelé nejsilnějších politických stran ODS a HZDS dohodli, že budou společně v parlamentech prosazovat zákony o způsobech zániku.

Ke změně v pojetí výuky moderních dějin směřuje i projekt Dějepis+, na kterém pod záštitou ministerstva školství spolupracuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) s Nakladatelstvím Fraus. Projekt začal fungovat loni v září, zapojilo se do něj zhruba 300 vyučujících po celém Česku.