Drahé energie a integrace ukrajinských dětí. Hlavní témata nového školního roku
Začlenění desetitisíců ukrajinských dětí a rostoucí výdaje za energie. To jsou dvě zásadní témata, která budou podle odborníků ovlivňovat zářijový rozjezd nového školního roku. Do lavic se vrací zhruba jeden a půl milionu žáků a studentů základních a středních škol.
„Naprosto jsme si vědomi toho, že musíme zajistit dostatek energií v rozumných cenách pro kritickou infrastrukturu, pro veřejné a státní instituce a samozřejmě do toho patří i školy. Cesta, kterou půjdeme je v tuto chvíli velmi intenzivně připravována a zvažujeme variantu státního obchodníka s energiemi, který by právě pro tyto instituce mohl poskytnout energie v cenách, které můžeme považovat za přiměřené,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN).
Předseda vlády také ujistil, že školy i ministerstvo jsou dobře připraveny na příchod ukrajinských žáků, jejichž rodiny musely opustit své domovy v souvislosti s ruskou agresí. Kolik jich přesně do českých škol nastoupí, ale není zatím jasné. Ministr školství Vladimír Balaš očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130 tisíc.
„Můžeme si být jistí, že od 1. září poběží plnohodnotná výuka jak pro české, tak pro ukrajinské děti a studenty,“ dodal Fiala. Ministerstvo školství podle něj připravilo aktivity pro snazší integraci ukrajinských žáků, například dalo školám možnost upravit rozsah vzdělávání.
Školy pro ukrajinské žáky často potřebují také nové učitele. Balaš tvrdí, že chce do škol dostat co nejvíc ukrajinských učitelů z řad běženců. Resort školství zatím ale neví, jak zapojit do vzdělávacího systému ukrajinské středoškoláky. Dosud se podle ministra ke studiu na střední škole zapsala zhruba třetina očekávaného počtu ukrajinských žáků.
Ministerstvo chce zájem podpořit kampaní na sociálních sítích. Někteří ředitelé plánují od září zřídit pro mladé Ukrajince adaptační skupiny, kde by se naučili česky, aby na jaře zvládli přijímací zkoušky. Ministerstvo školství na to vypsalo dotace 200 milionů korun.
Dražší obědy i pomůcky
Školní stravování v novém školním roce oslaví v Česku dvě významná výročí. Od roku 1953 uběhne 70 let, kdy se začalo budovat školní stravování a od roku 1963 to bude 60 let, co vyšla první směrnice o školním stravování, která dala tomuto systému řád. Postupně pak vznikl systém, který funguje dodnes.
Z průzkumu agentury IPSOS pro Scolarest se ve školních jídelnách v současné době stravuje přes 76 procent dětí a teenagerů. Nejčastějším důvodem proč dítě nechodí do jídelny, je podle průzkumu to, že se stravuje doma. U téměř 13 procent jde o důvody finančního rázu.
Letos si navíc rodiče za obědy pro své děti připlatí. Zdražování potravin a energií má totiž negativní dopad i na rozpočty školních jídelen. Pro početnější rodiny se roční náklady za stravování dětí mohou navýšit až o několik tisíc.
Organizace Women for Women, která žákům ze sociálních slabých rodin obědy hradí, upozorňuje, že se bude zvyšovat počet dětí, kterým rodiče nebudou moct zaplatit školní oběd. V loňském roce platila organizace jídlo více než 13 tisícům dětí, letos by to mohlo být až 17 tisíc.
Rodiče si letos připlatí i za nákup školních potřeb. S rostoucí drahotou částečně pomůže stát. „Ministerstvo školství poskytuje prostředky jak žákům prvních ročníků základních škol, tak dětem v přípravných třídách základních škol, a to 500 Kč na jednoho žáka na jeden školní rok,“ informovala mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
„S náklady souvisejícími se vzděláním a zájmovou činností dětí, a to od základní po vysokou školu, může stát pomoci především prostřednictvím jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi - mimořádné okamžité pomoci," informovao ministerstvo práce a sociálních věcí.
