Na povinném druhém cizím jazyku se neshodnou odborníci, učitelé ani rodiče
Zachovat či nezachovat na základní škole druhý cizí jazyk? Na tohle téma se rozhořela debata mezi odborníky, učiteli i rodiči.
Výuka druhého cizího jazyka je od roku 2013 povinná v osmé a deváté třídě. Experti na ministerstvu školství navrhli, aby si ho žáci mohli volit dobrovolně. Je to jeden z bodů připravované reformy vzdělávání.
S tím nesouhlasí zástupci pedagogických fakult, někteří učitelé jazyků i mezinárodní obchodní komora. Hodnotí to jako krok zpět.
"Ministerstvo argumentuje, že volitelnost dovolí to, že se jazykově nadanější žáci budou moci jazykům věnovat i dál, zatímco ti méně nadaní si místo nich zvolí jiný předmět. Zde se však jedná o zcela mylnou představu, že je možné u žáků ve věku 10 až 12 let určit jazykové nadání. Volba by tak probíhala spíše podle přání vedení škol či socioekonomické úrovně rodičů. To by napomáhalo již tak velmi výraznému rozvírání nůžek mezi skupinami obyvatel v ČR. A právě problém nerovnosti je jeden z hlavních identifikovaných problémů českého školství," říká Tomáš Klinka, vedoucí Katedry francouzského jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Výuka druhého cizího jazyka podle signatářů petice děti nezatěžuje, ale naopak obohacuje. Argumentují také zkušenostmi ze Slovenska, kde se k učení druhého cizího jazyka přihlásilo jen málo žáků. Iniciativu akademiků podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska.
Gazdík: 20 procent žáků nezvládá ani mateřský jazyk
Naproti tomu pedagogové sdružení v Učitelské platformě prosazují, aby byl druhý cizí jazyk jen volitelnou možností. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) podotkl, že žáci mnohdy nezvládají češtinu.
"Třeba mezinárodní testy PISA jasně říkají, že značná část - 20 procent žáků základních škol nezvládá na dostatečné úrovni ani mateřský jazyk. Současný styl výuky těm, kteří se učí druhý cizí jazyk, nedává možnost rozvinout ten druhý cizí jazyk dostatečně."
Na druhém jazyku se neshodou ani sami jazykáři. Jsou mezi nimi jak zastánci, tak odpůrci možné změny. Třeba němčinářka a členka spolku Učitelská platforma Dana Ticháčková záměr plánované reformy vítá.
"Spousta dětí nezvládá už ani přidání té angličtiny. Oni tedy po pravdě tyhle generace bojují už i s češtinou. Oni se nesetkávají se spisovnou češtinou v běžném životě. Ti žáci mají problém porozumět tomu, jak funguje česká gramatika. Do toho se jim přidá ještě angličtina. To přestanou stíhat, a ještě jim naložíme s němčinou, nebo jiným cizím jazykem. Takže se nedivím, že ty děti potom ztrácí i motivaci k výuce těch cizích jazyků."
Cízí jazyk v kombinaci se zeměpisem?
Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové by bylo vhodné, aby žáci mohli navštívit několik ukázkových hodin a rozhodnout se podle svých preferencí. Ani o druhém cizím jazyku by se nemělo rozhodovat tak, že se rodičům pošlou lístečky, kde jen zaškrtnou zvolený jazyk.
Hana Sedláková ze základní školy v Brně se domnívá, že nabídka druhého jazyka je na mnoha základních školách omezená. Někde si žáci nemohou ani vybrat a druhý jazyk je jim určen.
Podle Sedlákové by byl užitečnější předmět, který by žáky s cizími jazyky seznamoval, a to například v kombinaci se zeměpisem. Možná by si pak děti dokázaly vybrat samy, který další cizí jazyk by chtěly poznat.
