Jsou inteligentní, ale s učením mají problém

Foto: Filip Jandourek

Děti málo čtou a moc se dívají na televizi. I kvůli tomu se u malých dětí stále častěji objevují specifické poruchy učení. S psaním, čtením nebo počty bojuje stále více českých dětí. Problém s učením má čtvrtina školáků. Každé padesáté dítě pak má vážné potíže, a to i přes nadprůměrnou inteligenci. S tou totiž specifické poruchy učení nijak nesouvisí. Známým dyslektikem byl například Albert Einstein.

Foto: Filip Jandourek
Podle šéfky jedné z pedagogicko-psychologických poraden Silvie Janovcové údaje vycházejí z poradenské praxe. Důvodem podle ní může být nejen zpřesnění diagnostiky, ale i větší výskyt těchto poruch v populaci. Poruchy učení pak stěžují celý život.

"Dyslexie a dysgrafie mi byla diagnostikována na prvním stupni základní školy. Zatímo spolužák přečetl dva odstavce, já jsem přečetl sotva jeden odstavec a to jsem strašně makal. Co se týče diktátů, tam to bylo ještě markantnější. Nestíhal jsem tempo diktování. Když jsem měl diktát za čtyři, tak to bylo něco úžasného a radoval jsem se z toho,"říká 25letý Jan Šťastný z Prahy.

Dvě specifické poruchy učení mu stěžují i studium na vysoké škole. Má problémy se seminárními pracemi a bojuje s časem na testy, kde je písemné zadání. Podle skupiny odborníků kolem České společnosti dyslexie by dnes neměl takové problémy, kdyby se jeho diagnóza odhalila dřív. Jak řekla Václava Masáková z pražské pedagogicko-psychologické poradny, první náznaky se dají u dětí objevit už ve školce. Hodně napoví třeba držení tužky nebo schopnosti a chápání písmen:

Foto: Griszka Niewiadomski / FreeImages
"Neslyší třeba začátky slovního fotbalu. Když mu řeknu M je jako máma a dítě vůbec neví o čem mluvím, jako když tomu nerozumí, tak to už je signál."

Budoucí problémy s učením může u menších dětí naznačovat třeba špatná koordinace pohybů, pouze krátkodobé soustředění, vady výslovnosti, vyšší únava, neklid, nechuť ke kreslení, horší navazování vztahů s vrstevníky. Podle ministra školství Marcela Chládka z ČSSD má k včasnější diagnóze přispět i povinný poslední ročník mateřské školy. Právě tam by na možný problém rodiče mohly upozornit učitelky:

"Čím dříve, tím lépe. Proto také chci poslední rok povinného vzdělávání již ve školce, kdy se rozklíčuje buď talent nebo naopak některý z handicapů dětí a můžeme mu individuální cestou napomoci tak, aby ten handicap dohnal."

Podle skupiny odborníků je totiž podstatná včasná diagnóza. Zvlášť v poslední době, kdy dětí s takovýmito poruchami přibývá. Ministr uznává, že na řadě základních škol chybí individuální přístup k dětem s takovýmito poruchami:

Marcel Chládek,  foto: Filip Jandourek
"Výuka musí probíhat individuálně, české školství na to reaguje, ale ne zcela dostatečně. Ale při větším počtu dětí ve třídách nemá učitel šanci se dost individuálně věnovat talentovanému žáku, žáku, který má nějaké postižení a žáku, který zaostává. Potřebujeme více finančních prostředků na asistenty pedagogů, na psychology do škol."

Letos má ministerstvo vyčleněno na asistenty 165 miliónů korun. Na předcházení poruchy motorických funkcí, poruchy počítání či chování se zaměřil evropský projekt, do něhož se zapojilo několik desítek dětí ze školek. Organizátoři školili i učitele a rodiče. V mateřské škole se pak dětem věnovaly třeba fyzioterapeutky. Výsledkem projektu jsou například i pracovní listy, podle nichž se předškoláci či školáci učí počítat. Podle prezidentky České společnosti Dyslexie Olgy Zelinkové je nutné, aby děti měly konkrétní představu, co čísla vlastně znamenají. Využít k tomu mohou obrázky či různé předměty. Když například po dítěti chcete, aby přineslo třikrát dvě autíčka, místo tří dvojic autíček na stůl položí tři a dvě autíčka a ještě mezi ně prstíkem nakreslí křížek," uvedla Zelinková. U některých školáků se tak podle ní projevuje takzvaná falešná dyskalkulie. Navíc učitelé i rodiče dlouho vyčkávají, než dítě pošlou k odborníkům.