Výuka moderních dějin v Česku zaostává. V testech znalostí neuspěla více než polovina žáků
Žáci po ukončení základní školy nemají dostatečné znalosti o českých moderních dějinách. Zjistila to Česká školní inspekce z testů v uplynulých dvou školních rocích. Zapojilo se do nich 26 tisíc žáků, kteří přecházeli ze základních na střední školy. Pouze pětina z nich v testech dosáhla nejvyšší úrovně, naopak víc než polovina má o moderních dějinách.
Jednotlivé úlohy znalostních testů byly rozděleny do tří oblastí. První tvořily úlohy ze všeobecného přehledu, z uměleckého, vědeckého a sportovního prostředí. Žáci měli například přiřadit ke jménům osobností, které odešly do exilu, jako například Waldemar Matuška, Eva Jiřičná, Ivan Lendl, Pavel Tigrid, Karel Kryl či Ája Vrzáňová, obor jejich činnosti. Další dvě oblasti zahrnovaly testy vztahující se k období do roku 1945 a pak po konci druhé světové války do současnosti.
„Test ukázal, že z celkových 30 úloh byla pro žáky nejsnazší úloha založená na identifikaci jednoho z nejproslulejších českých sportovců – Emila Zátopka. Tuto úlohu správně vyřešilo 93 procent žáků. Naopak nejméně úspěšnou byla úloha, v níž měli žáci vybrat správná tvrzení o Chartě 77. Úspěšnost této úlohy byla pouze 11 procent,“ uvádí ve zprávě Česká školní inspekce. Téměř polovina žáků si z hodin nezapamatovala ani datum vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa.
Podle vrchního školního inspektora Tomáše Zatloukala nejsou výsledky testů příliš optimistické. Průměrná dosažená úspěšnost v testu byla 46 procent. Lepších výsledků dosáhli žáci gymnaziálních oborů, naopak nejhůře si vedli žáci nematuritních oborů.
„Tito žáci si nepřinesli dostatečné znalosti moderních dějin ze základní školy a v nematuritních oborech je výuka moderních dějin do značné míry omezená; to se může u těchto žáků projevit ve snazší inklinaci k radikálním a extremistickým názorům,“ varuje inspekce.
Výuka o moderních dějinách chybí
Ze zjištění také vyplynulo, že dvě třetiny dějepisářů neučí o nejnovějších dějinách. Jen 14 procent učitelů dojde ve výuce do současnosti. „Učitelé dějepisu dospějí v devátém ročníku nejčastěji do 90. let 20. století, případně do roku 1989. Jen pětina dovede výuku do prvního desetiletí 21. století, do současnosti to je přibližně 14 procent učitelů," upozorňuje inspekce.
Většina žáků přitom podle Tomáše Zatloukala považuje znalost historie za důležitou pro orientaci v současném dění. „Padesát procent z nich říká, že pokud si chtějí udělat nějaký názor na něco, anebo chtějí ten svůj názor zdůvodnit, tak jim dějepis moc nepomůže,“ popisuje s tím, že většina žáků také říká, že je výuka moderních dějin v českých školách nedostatečná a chtěli by na ni mít více času.
Problémem je podle Zatloukala také to, že při hodinách dějepisu učitelé téměř nezapojují žáky. Převládá takzvaná frontální výuka, tedy výklad učitele před žáky ve třídě.
„Interakce mezi učitelem a žákem je spíše menší. Pouze v nějaké desetině hodin je ta výuka pestrá a aktivizující. Potom ten učitel vlastně nemá úplně dostatek informací o tom, jak žáci pochopili jednotlivá témata,“ upozornil vrchní školní inspektor.
Projekt Dějepis+
Ke zlepšení výuky o dějinách dvacátého století měl pomoci i projekt Dějepis+, za kterým stojí odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu. Ministerstvo školství v něm testovalo inovativní výuku na dvou stovkách škol. Letos ale resort rozhodl o tom, že projekt nebude pokračovat.
Výuku dějepisu na základních školách by měly změnit nové učební programy, které institut připravuje. Podle dříve platného harmonogramu MŠMT měly změny platit v některých školách od září 2024, podle nového plánu resortu to bude o rok později.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) také ujistil, že některé součásti Dějepisu+ se přenesou i do nových programů.
