Česká školní inspekce: Mezi kraji jsou velké rozdíly v kvalitě vzdělávání

Illustrative photo: Lucie Hochmanová

V českém vzdělávání jsou velké rozdíly v kvalitě mezi jednotlivými kraji i školami. Ve výroční zprávě na to upozornila Česká školní inspekce. Výsledky žáků podle ní výrazně ovlivňuje socioekonomický statut regionu. Inspekce proto ministerstvu školství doporučila soustředit se na cílenou podporu škol v chudších krajích. Ministerstvo si zlepšení slibuje mimo jiné i od nové koncepce vzdělávání s názvem Strategie 2030+.

Foto: Lucie Hochmanová, archiv ČRo

Tomáš Zatloukal, foto: archiv MŠMT ČR
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal upozornil, že se velké rozdíly v kvalitě vzdělávání týkají všech stupňů škol, to znamená mateřských, základních i středních. Rozdíly podle něj souvisí s velkou decentralizací českého školství, ve kterém působí přes 3000 zřizovatelů s různými postoji a požadavky ke školám.

"Tam vidíme, že ve všech sledovaných oblastech už od organizace vzdělávání, jeho řízení, až po vysokou míru autonomie škol a velkého počtu zřizovatelů, které ty školy mají, jsou ty podmínky velmi odlišné. A to nejen mezi kraji, ale dokonce i v některých mikroregionech konkrétních krajů," upozornil Zatloukal. S kvalitou škol jsou na tom nejhůře kraje na západě Čech, situace je obecně o něco lepší na Moravě.

Výroční zpráva školní inspekce srovnala mezi kraji různé ukazatele, které jsou pro kvalitu výuky určující. Zjistila tak například, že zatímco v Karlovarském a Středočeském kraji nemá kvalifikaci učitelství pro první stupeň základní školy kolem 28 procent učitelů, na Vysočině je to 12 procent. Také třeba situace, kdy výuku vede neaprobovaný učitel, tedy kdy třeba vlastivědu učí vystudovaný tělocvikář, se v Karlovarském kraji týká 48 procent vyučovacích hodin, v Jihomoravském kraji zhruba pětiny hodin.

Chudší regiony mají s kvalitou vzdělávání potíže

Foto: Filip Jandourek, archiv ČRo
Výsledky žáků podle Zatloukala výrazně ovlivňuje socioekonomický statut regionu. Školy podle něj umí pracovat s žáky z dobře postavených rodin a naopak ti znevýhodnění málokdy dosahují nadprůměrných výsledků. Chudší regiony podle něj potřebují tak podle něj cílenou podporu, aby se jim mohlo dařit vyrovnávat nepříznivé podmínky domácího prostředí dětí.

Největší problémy jsou podle Zatloukala v západočeských krajích, které mají největší míru znevýhodnění. Podpora podle něj vyžaduje větší spolupráci ministerstva školství s ministerstvem práce a sociálních věcí či Agenturou pro sociální začleňování.

Podle ministra školství Roberta Plagy z hnutí ANO by měla rozdíly zmírnit reforma financování regionálního školství. Ta začne platit od ledna.

Foto: jcmejia_acera via Foter.com / CC BY-NC
"Skutečně se musíme do budoucna zaměřit na cílenou podporu těchto regionů, kde dochází k horším výsledkům ve vzdělávání. Pokud se chceme posunout nejen v šetření PISA, ale především ve vzdělanosti českého národa, tak se musíme zaměřit na tyto regiony."

Snížení rozdílů ve vzdělávání se věnuje i nová koncepce vzdělávání pro další roky s názvem Strategie 2030+, který ministerstvo nyní připravuje. Úřad by v něm chtěl určit, jakým způsobem bude meziregionální rozdíly zmírňovat.