Jaká je tělesná zdatnost českých dětí? Školní inspekce připravila testování
Úbytek pravidelných pohybových aktivit a zhoršení tělesné zdatnosti dnešních dětí je společenský problém v řadě zemí. A Česko nezaostává. Česká školní inspekce se rozhodla tělesné zdatnosti žáků otestovat. Měření spustí na podzim a bude se týkat asi 250 tisíc školáků ze základních i středních škol. Výsledky chce inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.
Hodnocení stavu tělesné zdatnosti žáků mělo být původně realizováno během jarních měsíců skončeného školního roku. V důsledků událostí války na Ukrajině a jejich dopadů na české školství bylo ale odloženo. Na podzim měření proběhne asi v 6 tisících základních a středních školách, tedy skoro ve všech v Česku.
Bude se týkat žáků v třetích a sedmých třídách základních škol, odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a v druhých ročnících středních škol.
„Je to šetření, které je postavené na aktivním zapojení učitelů tělesné výchovy v každé naší škole. Je to nastaveno tak, aby v rámci dvou hodin tělesné výchovy oni mohli to šetření zrealizovat. Aby organizačně a personálně nenarušovalo výuku,“ vysvětlil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Testovat se bude prostřednictvím motorických testů. Jejich sadu připravilo Vysokoškolské sportovní centrum Victoria ve spolupráci s fakultami tělesné výchovy a sportu z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci a také s Asociací školních sportovních klubů.
Čtyři motorické testy
Žáci podstoupí vždy čtyři motorické testy. „Na základních školách to bude skok daleký z místa, vytrvalostní člunkový běh, běh čtyřikrát deset metrů a sedy-lehy. V případě středních škol bude běh čtyřikrát deset metrů nahrazen u chlapců shyby a u dívek výdrží ve shybu,“ uvádí se na webu školní inspekce.
Inspekce zdůrazňuje, že cílem měření není žáky nebo školy jakkoli hodnotit, ani ze získaných dat cokoli usuzovat o úrovni tělovýchovného vzdělávaní na školách. Cílem podle ní je získat relevantní data o tělesné zdatnosti žáků pro následnou podporu pohybového vzdělávání v Česku a hlavně poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení k pohybovým aktivitám.
„Bude to (doporučení) spíše rozvoj pohybových aktivit ve škole, kde je pro to velký prostor i mimo hodiny tělocviku, ale není využíván,“ uvedl Zatloukal.
Nedostatek přirozeného pohybu
V českém prostředí se testování zdatnosti bude realizovat po zhruba třiceti letech. Poskytne tak srovnání s daty z té doby i s mezinárodními výzkumy. Obecné očekávání podle zástupců školní inspekce je, že výsledek bude horší než před 30 lety. Pohybové dovednosti dětí jsou totiž podle nich dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu.
Někteří odborníci dokonce upozorňují, že pohybová výkonnost dnešních školáků se zhoršuje natolik, že řada žáků sportovních tříd je v současnosti úrovní kondičních schopností podobná žákům, kteří v minulosti nebyli zařazeni do organizovaného sportu, ale jen trávili volný čas spontánními pohybovými aktivitami.
Z mezinárodního výzkumného projektu Global Matrix on Physical Activity for Children and Youth, který proběhl v roce 2019, tedy před covidovou pandemii, vyplynulo, že „české děti trpí nedostatkem přirozeného pohybu, nehrají si venku, využívají „mama taxi“ a ve volném čase často sedí. A to i přesto, že 62 procet dospívajících se věnuje organizovanému sportu“.
Na výzkumu se podílelo přes 500 odborníků ze 49 zemí světa. V Česku ho zajišťovala Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Podle Zdeňka Hamříka z této fakulty je důležité zlepšit situaci právě u škol.
„Například přidáním hodiny pohybu navíc, plošným zavedením aktivních přestávek, zařazením pohybu do předmětů mimo tělesnou výchovu nebo podporou aktivní dopravy dětí do škol. Podpora pohybu je ale důležitá již v předškolním věku v rodině a v mateřských školách. Klíčová je aktivní spontánní hra venku, která je předpokladem zdravých pohybových návyků. Problém je však komplexní a vyžaduje také investice do budování vhodné infrastruktury, jako jsou cyklostezky, veřejná hřiště nebo parky, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o důležitosti aktivního životního stylu,“ nastíinil.
