Oldřich Lipský je můj největší vzor, říká tvůrce Rafťáků
Návštěvnost teenagerovské komedie Rafťáci režiséra a scénáristy Karla Janáka se za dva týdny od premiéry přiblížila k číslu čtvrt milionu diváků. Úspěch předčil i předchozí Snowboarďáky stejného filmařského týmu. Možná díky tomu, že film nechává prostor i pro starší generaci. Jak režisér Radiu Praha řekl, jeho cílem je navazovat na tradici českých rodinných komedií, byť v modernizované podobě, která se inspiruje zahraniční tvorbou.
"Já ty filmy dělám s tím, aby oslovovaly i starší. Já je dělám hlavně tak, aby oslovovaly mě a můj štáb a nám je mezi třiceti, čtyřiceti. Takže to děláme hlavně pro sebe, akorát že my jsme trochu zastydlí puberťáci, takže se to náhodou trefilo i do těch mladých. Ale já se snažím, aby to nebyl film určený jenom pro mladé, protože mi to přijde škoda, a navíc myslím, že je hezké, když se v kině setkají děti s rodiči a případně i s prarodiči. A když se baví při stejných fórech. A navíc teď do těch Rafťáků jsem dal i motiv, který je určený pro ně, takže se tam můžou bavit zase svými vrstevníky. No, tak mě baví oslovovat všechny bez ohledu na to, kolik jim je let."
Zdá se ale, že tady může nastat určitý názorový rozkol v pohledu na erotiku, lásku a sex.
"Já ty komedie zatím dělám tak, že upřednostňuji humor před charaktery. A hrozně rád si hraju se sexem a různými náhledy na to, prostě dělám si z něj srandu. A aby se mi to do toho filmu vešlo, abych nemusel celý film řešit, jak se ti kluci složitým psychologickým způsobem dostávají k holkám, tak ty vztahy trochu zjednodušuji. Když se potká kluk s holkou, tak už k sobe navzájem mají sympatie a není pro ně takový problém se dostat do postele. což ty mladé - pokud je to nefrustruje - může bavit, protože tak by to chtěli taky, a starší to zase mlůže pohoršovat a můžou si říkat, jé, teda, takhle to přece není, to je nesmysl, takhle to nefunguje. Akorát že když přivřou oči, tak se docela pobaví, tak já doufám, že humor obě generace spojí a nebudou řešit, jestli se kluk a holka k sobě chová tak nebo tak, hlavně že je zábava."
"Na začátku jsem psal jenom Snowboarďáky jako televizní inscenaci. Když jsem napsal scénář, povedlo se mi Českou televizi přesvědčit, že by se to do kina hodilo. Takže jsme to natočili a už v průběhu natáčení, jak nám na těch horách byla zima, tak jsme si říkali, jak by to bylo supr, kdybychom točili ještě podobný film v létě, v plavkách, na sluníčku. Navíc jsme tam udělali pár chyb a chtěli jsme je napravit. takže jsme se rozhodli natočit rafťáky. A ještě před tím, než jsme je natočili, já už jsme měl rozdělaný zase jiný film, který jsme měl rozdělaný zase s jiným producentem, a ten film jsme odložili. A to je Ro(c)k podvraťáků. takže to tak úplně jako třetí film do trilogie není, i když na druhou stranu tam zase hraje Vojta Kotek s Jirkou Mádlem, protože jsou to supr herci a rád bych je využíval co nejvíc, a jednak jsem to taky psal já, takže to má podobný styl humoru a točit to bude stejný štáb. Akorát my už nechceme točit zase další žánrovou teenagerovskou komedii, protože ono je strašně těžký pořád na to samé téma bavil lidi dokola. Už by to mohla být nastavovaná kaše. Takže tenhle film budeme dělat jako černou komedii a bude to prostě neco, jako kdyby se hrdinové z Rafťáků dostali do filmu Podfuk nebo Sbal prachy a vypadni. Prostě normální kluci, kteří jsou v pohodě a chtějí si užívat života, se nějakým způsobem zapletou s podsvětíma a už nepůjde tak úplně o to, jestli sbalí nějakou holku nebo jestli se zamilujou, ale spíš půjde těm klukům o život."
"Přesně tak, je to jakoby zase dospělejší fáze, kdy ty kluky vrhnu do reálného života, i když zase trošku nadsazeného a budeme si dělat z těch padouchů, napětí a strachu o to, jak ti kluci dopadnou, si budeme dělat legraci. bude to zase komedie a doufám, že se lidi zasmějí."
Jaké chyby jste v Rafťácích chtěl napravovat?
"Největší chyba, kterou jsem ve Snowboarďácích udělal, je scénáristická chyba. Ten scéná ne úplně váže a jsou tam věci, které jsem nestihl natočit, protože tam bylo opravdu šílené počasí a musel jsem je vypustit, a jednak něco nebylo ani ve scénáři. Takže potom ten film místy nebyl plynulý, místy tam byly nelogické skoky. A pak i řemeslně. Místy to bylo jednoduše dělané. Já rád dělám ty filmy efektnější a hezčí na pohled."
"Já mám strašně rád staré české filmy a staré české komedie úplně tuplem. Třeba Oldřich Lipský je můj úplně největší vzor. Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemný hrad v Karpatech, to jsou tak dokonalé filmy, že vůbec nechápu, jak to zvládl natočit a že to je takhle pěkné. No a filmy Marie Poledňákové to je to samé. Na druhou stranu už jsem věděl, že dneska by sotva někoho zajímal problém, jestli se děti opíjejí, a jak učitelé řeší, koho vyhodí ze školy. Dneska už je atmosféra uvolněnejší a konflikt mezi autoritami a mladými už není tak výrazný. Dneska by podle mě na Sněženky a machry do kina přišlo mnohem míň lidí a rozhodně by to nebyla taková klasika, protože je jiná doba a lidi přece jenom od těch filmů očekávají něco jiného. Takže já jsem to natočil trochu po vzoru těch západních teenagerovských komedií, ale snažil jsem se tam zachovat ducha české komedie a tu českou atmosféru a tak."
Své filmy přiblížil v rozhovoru s Vilémem Faltýnkem úspěšný režisér a scénárista Karel Janák. Jeho příští film Ro(c)k podvraťáků by měl být hotov do konce letošního roku.
