Originály Benešových závětí. Překvapivý nález při úklidu ministerských sklepů
Vlastní rukou psané poslední vůle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Takové překvapení čekalo na pracovníky, kteří uklízeli sklepy ministerstva spravedlnosti. Na veřejnosti se tak objevují poprvé. Dosud byl jejich obsah známý jen z kopií a opisů.
Originály převzal od ministerstva Národní archiv. "Práce archiváře je někdy dobrodružná a svědčí o tom i nalezení těchto zajímavých věcí a dokumentů," prohlásil ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
Poslední vůle napsal československý prezident za druhé světové války před odjezdem z Velké Británie na zahraniční cesty. Obsahují zejména pokyny a názory na další politický vývoj v případě, že by se zpět do Československa nevrátil.
Beneš závěti doplňoval a psal je postupně
Zajímavostí je, že Edvard Beneš své závěti psal postupně a doplňoval je. Nalezený soubor obsahoval i pamětní zápis z 25. února 1948 o Benešově soukromém politickém archivu a několik originálů dokumentů o nakládání s ním po jeho smrti. Beneš zemřel 3. září 1948.
Závěti nebyly jediným objevem. Našel se i vyšetřovací a soudní spis z vykonstruovaného politického procesu s účastníkem protinacistického odboje a generálním tajemníkem Československé strany národně socialistické Vladimírem Krajinou. Mezi další zajímavosti patřil soubor razítek londýnského exilového kabinetu nebo sada klíčů od pracovního stolu prvorepublikového ministra spravedlnosti z 20. let 20. století.
Archiv Benešovy pozůstalostní spisy uloží ve Státním oblastním archivu v Třeboni, a spis z procesu s Krajinou ve Státním oblastním archivu v Praze.
Benešovo jméno dodnes budí vášně
Edvard Beneš patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Zasloužil se o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce. Byl nejbližším spolupracovníkem svého předchůdce Tomáše Garrigua Masaryka. Dodnes však budí vášně především svojí rolí v období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948.
S Benešovým jménem jsou spjaty i často diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění.
