Pan Brouček, Hadrián z Římsů a ještě něco navíc...
Opět po týdnu vás vítám při sledování pravidelného ohlédnutí za kulturním děním uplynulých dnů vítá Evelina Himalová. Dnes se vypravíme především do divadla...
Náhledem do české historie tak, jak si ji český národ představuje, je dramatizace slavné knihy Svatopluka Čecha "Epochální výlet pana Broučka do XV. století" v pražském Divadle v Dlouhé. "Chtěl jsem vyložit Matěje Broučka jinak než minulý režim, setřást z něj ideologický nános a představit ho jako jedno z nejkrásnějších literárních děl. Nešlo mi o parodii českého národa, spíš o to, pohrát si s husitským mýtem a s tím, co z něj v nás zbylo," charakterizoval v předpremiérové besedě s novináři své pojetí autor scénáře a režisér Jan Borna. Jak dodal, nakládal se Svatoplukem Čechem jakožto klasikem velmi pietně, základní děje a dialogy ponechal, pro dvě třetiny hry však musel vymyslet staročeštinu, neboť Čech ji v románu záhy opustil. Připsal také kázání kněze Korandy, které v románu chybí. V inscenaci, v níž zazní i dobové hity "Kdož sú boží bojovníci" a "Povstaň, povstaň veliké město pražské", ale též "klenoty pivní kultury minulého století", využil rovněž loutky Jaroslava Milfajta, autora scény. Do titulní role Matěje Broučka, blahobytného měšťana, který kolem půlnoci v mírně podroušeném stavu opustí útulnou hradčanskou hospůdku "Na Vikárce", aby vzápětí zjistil, že se ocitl ve středověku, přímo uprostřed husitských vojsk, obsadil známého brněnského divadelníka Arnošta Goldflama, který ji ztvárnil jemu vlastním, nenapodobitelným způsobem. O novém - a nyní už mohu říct skvělém představení - jsem si Arnoštem Goldflamem povídala... řekl mi Arnošt Goldflam, který sám je dramatik, režisér a v neposlední řadě, stejně jako v tomto zmíněném případě, i výtečný herec. Po krátkém období studia medicíny a různých zaměstnáních vystudoval režii na JAMU. Koncem 70.let začal působit v prostějovském, později brněnském HaDivadle, hostoval v řadě českých a několika evropských divadlech. Do povědomí televizních diváků vstoupil především svým pořadem "Za dveřmi je A.G." a bizarními figurami v různých filmech, především pohádkách. Je autorem cirka padesáti divadelních her, televizních i filmových scénářů a mnoha próz. V Divadle v Dlouhé režíroval zatím dvě inscenace - Verneovku "Tajemství Viléma Storitze" a "Kabaret Richard Weiner" a do třetice připravuje báchorku Ladislava Klímy a Arnošta Dvořáka "Matěj Poctivý čili Matějovo vidění", která se na jevišti objeví v září. O hereckém přístupu ke svému "hrdinovi" v "Epochálním výletu pana Broučka do XV.století", Arnošt Goldflam dále uvedl... Tolik Arnošt Goldflam k novému představení Divadla v Dlouhé, které už na jaro chystá další. Bude jím česká premiéra Briggsovy dramatizace jedné z kultovních knih Terryho Pratchetta z cyklu "Úžasná Zeměplocha" nazvaná "Soudné sestry" v režii Hany Burešové.
Také Činohra Národního divadla má novinku: Na scéně historické budovy v těchto dnech premiérovala "Hadriána z Římsů" Václava Klimenta Klicpery v režii Ivo Krobota. Ten považuje inscenaci za milou a barevnou, zkrátka pro celou rodinu, jež se nese v duchu ochotnických představení a za doprovodu naivní hudby. Ještě před jejím slavnostním uvedením o své práci s uměleckým kolektivem pro Radio Praha řekl... Dodám, že autorem scény a kostýmů je Luboš Hrůza, který se takto po pětadvacetiletém působení v Norsku vrací do Čech. Pokud jde o obsazení, v inscenaci dostali hereckou příležitost Karel Pospíšil, Ondřej Pavelka, Jitka Smutná, Martina Válková a další; svým výkonem v titulní roli upoutává pozornost Vladimír Javorský, který bude naším dalším hostem u rozhlasového mikrofonu. Nejdříve však dokončím rozhovor s režisérem Krobotem, kterého jsem se dále zeptala, zda se ve své režijní práci již setkal s Klicperovým dramatickým dílem..? řekl mi Ivo Krobot. Na adresu autora Václava Klimenta Klicpery, českého dramatika, prozaika a básníka, který žil v letech 1792 až 1859 a zasloužil se o proměnu rytířských her v historická dramata s vlasteneckým obsahem, jež se stala pak základem novodobé české dramatické tvorby - trvalou hodnotu mají mimo jiné jeho frašky "Rohovín Čtverrohý", "Divotvorný klobouk", "Veselohra na mostě" a "Každý něco pro vlast" - pan režisér ještě poznamenal... uvedl režisér Ivo Krobot k novému, v pořadí už šestému nastudování "Hadriána z Římsů" na první české scéně - Národním divadle. Pokud zajdeme dál do historie, za zmínku ještě stojí, že vděčnou titulní roli v této rozmarné parodii na rytířské hry, vyprávějící o nezdařených námluvách komického hrdiny, který je pravým opakem rytířského ideálu, úspěšně ztvárnil začátkem 70. let Miloš Nesvadba, který byl navíc spjat i s nastudováním z roku 1948. Tehdy se objevil v roli Lepohlava a k představení vytvořil scénu. V roce 1892 touto fraškou oslavil třicet let své divadelní činnosti slavný Jindřich Mošna. A nyní tedy Vladimír Javorský, který se s "Hadriánem" ale nesetkává poprvé... U mikrofonu byl Vladimír Javorský, představitel "Hadriána z Římsů". Tuto inscenaci hraje Činohra Národního divadla v historické budově, zatímco na své domovské scéně - ve Stavovském divadle - od čtvrtka uvádí Osbornova "Komika" v překladu Milana Lukeše a v režii Ivana Rajmonta, jenž si pro obsazení rolí vybral skutečné hvězdy: Miroslava Donutila, Ivu Janžurovou, Josefa Vinkláře, Martina Preisse, Jaromíru Mílovou, Tatianu Vilhelmovou, Viléma Udatného a další.
Česky a v netradičním pojetí hraje pražské Národní divadlo v budově Stavovského divadla od minulého týdne také obnovenou inscenaci Mozartovy pohádkové "zednářské" opery "Kouzelná flétna". Premiéru měl tento projekt počátkem ledna při zájezdu souboru do Japonska. Režisér David Radok upravil dílo, které v Praze nastudoval v roce 1993, a které se s úspěchem léta hrálo ve Stavovském divadle. Cítění japonského publika byla podle vedení pražské scény velmi blízká barevnost této inscenace. Scénografie totiž využívá jako hlavní prvek velkou různobarevnou vzdušnou látku. Konkrétně jakého přijetí se Opeře Národního divadla v Japonsku dostalo, o tom mi pověděl generální ředitel této přední české scény pan Jiří Srstka... Ke slovům ředitele Srstky se přidal i člen operního souboru Jiří Sulženko... dodal Jiří Sulženko. K Mozartově "Kouzelné flétně", která v nové úpravě oslnila japonské publikum a nyní se ve verzi nastudované pro Japonce představuje i doma, mi představitel Papagena dále řekl...
