Plochy vinic se v Česku rozšiřují, malých vinařů ale ubývá
Veltlínské zelené a Müller Thurgau. To jsou nejčastější odrůdy vinné révy pěstované v Česku. I když malých pěstitelů vína ubývá, zájem o výsadbu nových vinic naopak stále roste. Od roku 2015 jich přibylo více než 400 hektarů.
Vinná réva se v Česku pěstuje na více než 18 tisících hektarech. Naprostá většina této plochy připadá na Jihomoravský kraj. Pěstitele révy najdeme podle Českého statistického úřadu v devíti ze třinácti krajů. V řádu stovek hektarů vinic ještě mají kraje Zlínský, Středočeský a Ústecký a také Praha. Naopak žádné vinaře statistici neevidují v Jihočeském, Plzeňském, Pardubickém a Libereckém kraji.
Ve výsadbě převažují bílé odrůdy, naopak těch modrých za posledních pět let mírně ubylo. "Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou patřily v loňském roce Veltlínské zelené a Müller Thurgau. Z modrých odrůd byly nejvíce rozšířené Frankovka a Svatovavřinecké. Z ostatních odrůd pak Rulandské šedé," popsala Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Přestože vinaři stále sází hlavně na tradiční odrůdy, ve vinohradech se nebojí experimentovat. Přibývá tak i takzvaných PIWI odrůd. Ty jsou vhodné pro ekologické nebo bio pěstování, protože mají vyšší odolnost vůči houbovým a plísňovým chorobám i vlivům počasí.
Nejpěstovanější odrůdou v této skupině je Hibernal. Vyrábí se z ní bílé víno, jehož zelenožlutá barva a ovocná a kořenitá chuť si už získaly své obdivovatele. Podle odborníků se právě Hibernal zdá být perspektivní odrůdou pro české a moravské vinohrady.
Pěstitelů ubývá
Přestože vinic přibývá, počet pěstitelů vinné révy naopak klesá. Za posledních pět let se snížil o téměř 1700 na 16 a půl tisíce. Podle Českého statistického úřadu končí hlavně malí vinaři s výměrou vinic do jednoho hektaru. Stále ale mezi pěstiteli tvoří největší skupinu, často také vyrábějí víno jen pro sebe, případně své známé.
"Máme ještě tu tradici, tedy slovácké podoblasti, kde každý druhý má svůj vinohrad. I ti malí. Byť mají pár hlav, ale nějaké výnosy pro sebe udělají. Odhadujeme, že zhruba třeina vinohradů se do prodeje vůbec nedostane," popsal prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.
Letos se mohou vinice rozrůst o necelých 181 hektarů. O povolení mohou vinohradníci žádat do konce února. Toto povolení ale platí tři roky, do nichž si vinaři mohou výsadbu rozdělit. Výsadba nových vinic není přitom levnou záležitostí. Jeden hektar vyjde vinaře na půl milionu až milion korun.
Obliba vína ale mezi Čechy stále stoupá. Podle údajů Svazu vinařů České republiky se pohybovala ještě v 60. letech 20. století na úrovni 6 až 7 litrů na osobu za rok. V roce 1995 to bylo asi 11 litrů, ale od té doby se zdvojnásobila. V současné době vypije každý dospělý občan Česka v průměru necelých 22 litrů vína za rok. Na to domácí produkce nestačí. Dvě třetiny vína se musí dovážet.
Kvóty na potraviny
Vinařská unie, která sdružuje nejvýznamnější tuzemská vinařství, se v minulých dnech vymezila vůči novele zákona o potravinách, která zavádí povinné kvóty na podíl potravin českého původu v obchodech nad 400 metrů čtverečních. Vinaři tvrdí, že by již v prvním roce platnosti kvót nebyli schopni dodat na trh dostatek vína vyrobeného z tuzemských hroznů, což by znamenalo vážné poškození domácího trhu s vínem.
„Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů,“ vysvětlil prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek.
Zavedení povinných kvót je podle něj kontraproduktivní, protože způsobí nedostatek tuzemského vína v maloobchodě a to, že spotřebitelé častěji sáhnou po zahraniční produkci. Vinaři doufají, že úprava zákona o potravinách v takové podobě neprojde Senátem.
