Nestihli jste vinobraní na Moravě? I v Čechách rostou vinice jako houby po dešti

Víno je v Česku doménou jižní Moravy, ale prozkoumat vinařské Čechy určitě stojí za to. A přišli na to i vinaři, kteří se ochotně otevírají zájemcům o vinařskou turistiku.

Vinařství v Čechám má nejen rostoucí kvalitu, ale i mnohosetletou tradici, navíc je pro mnohé výrazně blíž než Morava. Vedle historickým vinařských sídel rostou v Čechách zejména v posledních letech nové vinice jako houby po dešti. Fanouškům vína tak mohou přibývat nové cíle.

První sud vína prý poslal do Čech kníže Svatopluk

Mělník|Foto: Vinařský fond

Proslulým vinařským centrem je už po staletí královské město Mělník. Po něm získala jméno celá vinařská podoblast. První kroky k poznávání vinařských Čech vedou často právě sem. Na soutoku našich největších řek uvidíte z vyhlídky pod zámkem příkrý svah osázený vinicemi. Na zámku si můžete prohlédnout rozsáhlé vinné sklepy, projít si vinařskou expozici a samozřejmě ochutnat místní vína. Zdejší vinařská slavnost patří k největším v Čechách a může směle konkurovat i tam moravským.

Mělnické vinobraní|Foto: Vinařský fond

Pověst vypráví o tom, že první sud vína poslal do Čech moravský kníže Svatopluk. Byl určen pro českého knížete Bořivoje u příležitost křtu jeho syna Spytihněva. Bořivojova manželka Ludmila pak prý nechala přivézt vinnou révu z Moravy a vysázet ji nedaleko svého rodiště, hradiště Pšova, tedy dnešního Mělníka. Péčí o vinice se osobně zabýval i Ludmilin vnuk sv. Václav, který se díky tomu stal patronem vinařů.

Nejznámnějším mělnickým vínem je Ludmila, pojmenované po kněžně, která prý na Mělníku založila první vinici. Od konce 19. století se stáčí do typických originálních lahví. Tradiční Ludmilu milovníci vín seženou už pouze v enotéce nebo butiku mělnického zámku.

V Litoměřicích se o víně píše už v roce 1057

Litoměřice|Foto: Vinařský fond

Také Litoměřická vinařská podoblast získala svůj název podle města Litoměřic. U víně se mluví už v zakládací listině kapituly litoměřické z roku 1057. Je tak dosud nejstarší objevenou písemnou zprávou o českém vinařství.

I když tu dnes už vinařství nehraje tak významnou úlohu jako ve středověku, dá se tu najít celá řada zajímavostí. Tou hlavní je Expozice českého vinařství Cesta za vínem na místním hradě, která je turistickou atrakcí nejen pro milovníky dobrého vína. Prohlídky zpestřují vědomostní hry i starodávné dobové nástroje používané ve vinařství. Hradní vinotéka nabízí milovníkům vín širokou nabídku českých i moravských vín nejen k prodeji v láhvi, ale také k ochutnání na místě.

Velké Žernoseky mají svoji sklepní uličku

Co se týče vína v Čechách, nemělo by se zapomínat na obec Velké Žernoseky. Tradiční vinařské obce s malebnými sklepními uličkami nejsou totiž jen na jižní Moravě. Minimálně jedna taková je právě ve Velkých Žernosekách. I zde se koná akce otevřené sklepy, kdy je možné ochutnávat vína mnoha vinařů, a udělat si tak nejlepší obrázek o vínech daného regionu.

Vinice u Malých Žernosek|Foto: Juan de Vojníkov, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Kutnou Horu máme spojené spíše s těžbou stříbra. Přesto ani ona nechybí ve výčtu českých měst, které jsou spojené s vínem. Dokonce prý svůj název získala díky vínu.

Kutná Hora|Foto: Vinařský fond

Podle pověsti, cisterciánský mnich, který pracoval v místním vinohradu, zakopl ve vinici o stříbrný prut, ten pak přikryl svou kutnou (oděvem) a šel to ohlásit. A tak prý vznikl název Kutná Hora. Tradice pěstování révy zde sahá až do 12. století a na jednu z vinic narazíte přímo pod impozantním chrámem sv. Barbory.

Víno z Burgund přivezl Karel IV. namočené v medu

Výzkumná stanice vinařská|Foto: Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně

Své místo mezi vinařskými městy a obcemi v Čechách zaujímá také Karlštejn. Je tu výzkumná stanice vinařská, založená roku 1919. Po domluvě je možné navštívit vinici, kde je vysazená genofondová sbírka asi 270 odrůd.

V kronice Beneše Krabice z Weitmile, jejíž vznik je datován ke konci 14. století, se dočtete o záměru krále Karla IV. založit na svazích pod budoucím hradem Karlštejnem vinice k pěstování a výrobě ušlechtilého moku. Panovník přivezl první řízky ušlechtilé révy vinné z oblasti Burgund. Během cesty byly namočené v sudech s medem, aby nevysychaly.

Karlštejnské vinobraní|Foto: Vinařský fond

Po době rozkvětu vinařství v 14. a 15. století nejen na Karlštejně, ale i v celých Českých zemích, dochází v souvislosti s dlouhým válečným obdobím a příchodem chladné klimatické periody v polovině 16. a především v 17. století k úpadku vinařství. Znovu se vrátilo na výsluní koncem 17. a v některých letech 18. století.