Po sedmi měsících od záplav uvedl Divadlo pod Palmovkou premiéru hry Arthura Millera "Pohled z mostu"
Prvním představením - premiérou hry Arthura Millera "Pohled z mostu" - se 14. března, přesně po sedmi měsících od katastrofálních záplav, vrátilo na domácí jeviště pražské Divadlo pod Palmovkou. Mezi hosty oficiálního večera byla kolegyně Evelina Himalová.
Libeňská scéna patřila k nejpostiženějším kulturním zařízením metropole. Způsobené škody na jejím majetku byly vyčísleny na 45 až 50 miliónů korun. Voda zasáhla celé přízemí, zaplavila foyer i přilehlé prostory, hlediště, provozní budovu, a její hladina byla více než metr nad jevištěm. Kvůli povodním nemohl být naplněn umělecký program. Odsunuty byly premiéry "Cyrana z Bergeraku" a "Višňového sadu", za ztížených podmínek - ve snaze zachránit sezónu - se připravoval zmíněný Millerův "Pohled z mostu". Taktiku, kterou k tomu musel soubor Divadla pod Palmovkou zvolit, komentuje režisér inscenace a ředitel divadla Petr Kracik.
"Protože jsme přišli nejenom o možnost, kde hrát, ale trochu i o možnost, kde zkoušet, tak jsme začali tu hru zkoušet v Divadle na Vinohradech. Tam byly čtené zkoušky. Pak už se nám podařilo dostat se do naší budovy, kde máme novou zkušebnu ve 4. patře, takže jsme vpodstatě až téměř do finále tu hru nazkoušeli, odjeli na týden do Mladé Boleslavi, kde jsme ji připravili pro jeviště, a tam také v předpremiéře v prosinci uvedli. Vlastně jsme udělali něco, co dělal pan režisér Krejča, než uvedl inscenaci v Praze, že s ní nejdříve objel celou republiku a ověřoval si reakce diváků. Tak jsme si to také užili s touto inscenací, až jsme konečně zakotvili dneska v Libni."
O samotné repertoárové novince Kracik soudí, že se zařadí mezi vyhledávané tituly především díky hereckým výkonům, které jsou opravdu nepřehlédnutelné. Divadlo disponuje kvalitním souborem, a nová inscenace, v níž roli Eddieho ztvárnil Aleš Procházka, Beatrice, jeho ženy, Miroslava Pleštilová, a v dalších excelují i Klára Issová, Jan Teplý mladší a Rostislav Čtvrtlík, to znovu potvrzuje.
"Na to koneckonců poslední dobou Divadlo pod Palmovkou sází, a je to jeho taková prostě vizitka, důstojná oponentura těm spíše režisérským inscenacím. Libeň se vydává jinou, a doufám, také dobrou cestou. Co se týče 'Pohledu z mostu', jeho osud v českých krajích je zvláštní, protože se příliš neuvádí. Možná proto, že je velmi složitý. Československá premiéra této hry byla na stejném jevišti v Libni právě před 45 lety a sláva té inscenace doznívá dodnes. A já, i když vždycky tvrdím, že není možné uvádět něco podruhé tam, kde se to povedlo, jsem si tentokrát řekl: 'Jo'. Když ta voda přinesla tolik věcí, snad divadlo unese i uvedení 'Pohledu z mostu'. Takže to byl náš risk, na to jsem celou dobu prostě myslel."
Současnou pražskou premiéru, jak i při děkovačce na jevišti Kracik zdůraznil, věnovalo libeňské divadlo režiséru Janu Strejčkovi, svému prvnímu uměleckému řediteli.
"Děkoval jsem panu řediteli Strejčkovi, protože to je z období jeho šéfování, kdy Libeň uvedla 'Pohled z mostu'. Vlastně to byla jedna z prvních inscenací, která Libeň proslavila. A jenom musím upozornit, že to není zrovna nejrůžovější podávaná. Je to obrovská sonda do života jednoduchých lidí a jejich konflikt je v této vrstvě sociální nevídaný, většinou by ho člověk čekal někde jinde, v jiných vrstvách. O to je zajímavější a pravdivější, že se to týká přístavního dělníka, který přes svou hrdost nalezne lásku bohužel ve své neteři, nikoli ve své ženě. O to je to prostě sžíravější, že se tento člověk s touto věcí 'pere', a skončí tak, jak skončí, jak ho vlastně komentuje i právník, který nás touto hrou provází; říká, že ho miluje nad všechny postavy, protože obyčejně se vyrovnáváme s životem napůl, ale on se dal poznat cele. A to je i takový můj ideál."
