Pojmenování viny

Vlastimil Třešňák a Jan Ruml, Foto: ČTK

Obvodní soud pro Prahu 6 vynesl v úterý verdikt nad čtveřicí vysokých funkcionářů předlistopadového ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti, obžalovaných kvůli akci Asanace, jejímž cílem bylo výhrůžkami a násilím donutit disidenty k vystěhování do zahraničí. Tři obžalovaní byli odsouzeni ke třem rokům podmíněně. Čtvrtého soud osvobodil. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Vlastimil Třešňák a Jan Ruml, Foto: ČTK
Na dveřích soudní síně viselo oznámení, že přelíčení ve věci Obzina a spol. začíná v 11.30. To bylo poněkud zavádějící, protože bývalý ministr vnitra a místopředseda vlády Jaromír Obzina se k soudu nejen nedostavil, ale v tuto chvíli není vůbec jasné, zda opětovně stane na lavici obžalovaných. Při posledním stání totiž soudkyně najednou zjistila, že Obzina byl v sedmdesátých a osmdesátých letech poslancem, a tak nyní musí Nejvyšší soud v Brně rozhodnout, zda se na něj vztahuje imunita či ne. Obzina byl přitom podle obžaloby mužem, který vydal příkaz k zahájení akce Asanace. Ale ani čtyři zbylí obžalovaní, vesměs bývalí náčelníci krajských správ StB, se neobtěžovali dostavit k vyslechnutí soudního verdiktu v plném počtu. Přišel jen jeden. Vynesení podmíněných trestů nikoho příliš nepřekvapilo. Spokojená byla i státní zástupkyně Jana Hercegová.

"Já nemá důvod u těchto obžalovaných cokoliv namítat, ani podávat opravné prostředky. Jsem spokojená. A v případě obžalované pana Mézla, který byl zproštěn obžaloby, si počkám na písemné vyhotovení a pak zvážím další postup."

Státní zástupkyně se nedomnívá, že uložené tresty jsou pouze symbolické.

"Zásady ukládání trestu jsou striktně dané a musí se zohledňovat všechno. Tedy nejen charakter trestného činu a následky, ale právě také osoby pachatelů a délka, která uběhla od spáchání trestného činu. Pokud by jste byli přítomni hlavnímu líčení, tam bylo nepochybně prokázáno, že všichni obžalovaní jsou vážně nemocní a je jim téměř 80 let. Jsem přesvědčena, že by ani nemohli nastoupit výkon trestu. Domnívám se, že nepodmíněné tresty by byly nepřiměřené."

Vladimír Stárek, Foto: ČTK
V průběhu celého soudního líčení podali postižení řadu otřesných svědectví o nevybíravých metodách psychického i fyzického nátlaku, které Státní bezpečnosti vůči nim používala. Zhruba v 15 případech se jí podařilo dosáhnout toho, že její oběti nakonec z Československa odešli. Byli mezi nimi například písničkáři Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, současný zemský rabín Karol Sidon či evangelický farář Svatopluk Karásek. Obžalovaní naproti tomu jakoukoli vinu popírali. Bývalý krajský náčelník StB Vladimír Stárek, který jako jediný se dostavil v úterý k soudu, označil dokonce soudní projednávání za veřejné lynčování a politický proces. Podle něj se chartisté, kteří u soudu svědčili, domluvili a některém důkazy předložené Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jsou prý podvržené. Místopředseda Senátu, bývalý disident Jan Ruml, který se zúčastnil úterního vynesení rozsudků, se takové obhajobě shovívavě usmívá, ale jak řekl Radiu Praha, není ani tak důležitá výše trestu pro zločince, jako to, že soud pojmenoval vinu.

"Mě o trest v této chvíli tolik nejde, jako spíše o výrok o vině. Ten je důležitý v tom směru, že jednoznačně konstatuje provinění nejvyšších představitelů StB proti zákonu, konstatuje naprosto jasně zneužití pravomoci veřejného činitele a konstatuje naprosto jasně, že akcí Asanace byly porušeny tehdejší komunistické zákony. To je dostatečná satisfakce. Bohužel k ní došlo až po jedenácti letech."

Jan Ruml na druhé straně připouští to, že existuje svým způsobem schizofrenní situace, která může poněkud brzdit snahu potrestat komunistické zločiny. Na jedné straně má Česko zákon o protiprávnosti komunistického režimu, na straně druhé jsou lidé často souzeni za porušování bývalých zákonů, což vlastně onen protiprávní režim legitimizuje.

"To je velmi vážný problém, ale soudkyně v odůvodnění rozsudku použila ten zákon o protiprávnosti komunistického režimu minimálně v tom smyslu, že on vlastně vylučuje to, že by tyto trestné činy mohly být promlčeny. Jinak to je velmi komplikovaný právní názor, podle jakých zákonů vlastně soudit tehdejší jednání těch lidí. A proto je trošku paradoxní v té věci, že soudkyně jednoznačně konstatovala i porušení tehdejších komunistických zákonů. Já si myslím, že v té věci je těžko po právní stránce dělat ještě něco jiného."

K letošnímu únoru bylo Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu stíháno celkem 170 lidí v 82 trestních kauzách. Ne všichni ale byli odsouzeni a jen v ojedinělých případech byl udělen nepodmíněný trest. Naposledy tomu bylo v pondělí. Nepodmíněný trest shodně po třech letech dostali dva bývalí estébáci za týrání signatářů Charty 77.