Postavení české menšiny v Chorvatsku se zhoršuje, úřady jí upírají zděděná práva

Česká menšina v Chorvatsku si vždy pochvalovala, jak dobře vychází s chorvatskými úřady a jak jsou chráněna její národností práva. Dnes si Češi v Daruvaru stěžují, že jim místní radnice jejich práva v rozporu s menšinovým zákonem upírá. Potvrdila to i poslankyně za českou menšinu v chorvatském parlamentu Zdeňka Čuchnilová, když minulý týden navštívila Prahu. Milena Štráfeldová ji na krajanském festivalu požádala o rozhovor:

Zdeňka Čuchnilová

Když jsme spolu naposledy mluvily, hovořila jste o tom, že situace české krajanské menšiny na Daruvarsku se zhoršuje, protože tam dochází ke sporům s místní správou. Jaká je situace dnes?

"Musím říct, že se situace vůbec nezlepšila. Myslím, že se to komplikuje tím, že starosta nechce pochopit, co znamenají menšinová práva. Češi nehledají nic více, než co jim menšinové zákony v Republice chorvatské dávají. První problém byl v tom, že chtěli zabránit vysílání v českém jazyce, které jinak běží už málem čtyřicet let v Radiu Daruvar. Druhý problém nastal v tom, že se sundala česká vlajka v Horním Daruvaru, kde se vyvěšuje každý rok k 1. máji. Postaví se májka, která tam je celý květen, a pak se slavnostně zase sundá. Vždycky jsme tam věšeli českou a slovenskou vlajku, najednou tam česká vlajka začala vadit jako cizí, třebaže už přes čtyřicet let Svaz Čechů v Chorvatsku má ve svých stanovách, že Češi používají českou vlajku. Třetí problém trvá už pět let. Jde o to, že Češi do 90. let měli v Daruvaru dvojjazyčnost. Měli názvy jak na osadách, tak na všech veřejných institucích a institucích města v češtině i v chorvatštině. V roce 1993 se to zrušilo a žádost, aby se nám /právo na dvojjazyčnost/ vrátilo, se stále odkládala kvůli tomu, že nebyly schváleny zákony.

Daruvar

A i když jsou teď zákony, podle kterých máme zděděné právo na dvojjazyčnost, tak nám to jednoduše v Daruvaru nepovolí. Tím se situace komplikuje. Vyvrcholilo to však v těchto dnech, když po šesti letech žádostí, aby nám povolili šestou skupinu školky, vlastně jeslí, to zase město odmítlo. My v těch jeslích a ve školce máme cca 125 dětí. Jak ale ztratíme generaci v české školce, tím ztrácíme generaci pro školu. Čechy to tím jednoduše donutí, aby se asimilovali."

Mají podobné problémy, jako Češi na Daruvarsku, i jiné národnosti v Chorvatsku?

"Italové nemají, ale ostatní menšiny mají dost velké problémy. Maďaři si prozatím taky nevybojovali, aby si svou dvojjazyčnost dali znovu všude tam, kde ji měli. Srbové se teď stali také menšinou, ale kvůli specifické úloze v domovinské válce se jim to hůř vrací."

Vy jste se už zmiňovala o tom, že tento problém řešila i vládní Rada pro menšiny a chystali jste se předložit ho k posouzení Ústavnímu soudu. Jak to všechno dopadlo?

"Musím říct, že to stále ještě leží na Ústavním soudu. Rok uplynul, Ústavní soud ale nejednal. A to právě vypovídá o nefungování naší právní soustavy, na což nás upozorňuje i Evropská unie."