Předměty z Titaniku

Americká společnost, která vlastní práva na podmořské průzkumy vraku Titaniku, vystavuje předměty z paluby této nejslavnější lodi. Její zkáza z roku 1914 lidi dodnes vzrušuje a zajímá. Autentické předměty, které byly události svědkem, jsou nyní k vidění v americkém Vancouveru a v Brně. S organizátorem výstavy Alešem Hrbkem jsem se sešel v Brně.

Aleš Hrbek

Titanik a Brno - je to trochu překvapivé spojení. Jak k tomu došlo?

"Došlo k tomu trošinku náhodou, protože světová výstava 'Titanik artefaktů' skončila v Maďarsku na začátku roku a bude od června v Praze. Čili jsme měli to štěstí, že jsme mohli zhruba na dva a půl měsíce uvítat Titanik v Brně."

Co tady všechno návštěvník uvidí?

"Ze dna oceánu bylo k dnešnímu dni vytaženo z Titaniku zhruba na 3 tisíce předmětů, a my v Brně máme asi 300 z nich. Vedle těch skutečných artefaktů tady máme několik replik. Máme tady repliku kajuty třetí třídy, máme tady repliku kajuty první třídy, pro srovnání, je tady například také maketa ledovce, který je skutečně namražený..."

Tady třeba vidím úplně neuvěřitelnou sadu keramického nádobí...

"Tady ta sada, na kterou se díváte, škoda, že posluchači ji nemohou vidět, je opravdu neuvěřitelná, protože bedna, která spadla na dno oceánu se otevřela, a ty porcelánové misky, což vidíme támhle na autentickém obrázku, se krásně zabořily do písčitého dna oceánu a zůstaly takřka neporušeny. Ta výstava je zajímavá nejen těmi artefakty, ale i hudbou. Americká firma, která tu výstavu vlastní, dokázala v jednotlivých prostorách strašně hezky emocionálně různé zvuky a hudbu, která evokuje jednotlivá prostředí. Čili v průběhu výstavy máte v nějakém prostoru pocit až klaustrofóbní toho podpalubí. Například když jsme u kajuty třetí třídy, tak jsou tam takové irské motivy, irské tancovačky. Ta výstava tedy není jenom o očích, ale také o sluchu, a dohromady to dává takový emocionální celek."

My jsme vstoupili do prostoru té výstavy ještě před otevřením, takže ještě všechno není úplně v provozu, nejsou tady návštěvníci, a ta hudba, jak říkáte, neběží. Ale i tak je vidět z těch černých panelů, které obklopují celý prostor a všechny exponáty ve vitrínách, že se tady pracuje s atmosférou velmi silně. Včetně toho, že tady nad námi visí kus snad batyskafu?

"Ano, ano. Tady můžeme vidět kousek batyskafu."

My vlastně stojíme na pomyslném mořském dně mezi těmi artefakty a nad námi visí ta ponorka, ta moderní technika.

"Každý návštěvník při vstupu do expozice si vylosuje palubní lístek s autentickým jménem člověka, který se na Titaniku plavil, kde najde i popis, odkud byl, proč jel. Výstava končí ohromným panelem, kde jsou úplně všichni pasažéři první, druhé a třetí třídy, všichni se na Titaniku plavili, a návštěvník výstavy se dozví na základě toho palubního lístku, jak by dopadl."

A teď už se ozývá zmíněná hudba. Ty prostory, které jste našli pro tu výstavu, jsou trošku z ruky - mezi železnicí a výpadovkou z Brna. Proč právě tady?

"Ono je strašný problém celorepublikově sehnat na delší dobu prostor o ploše zhruba 2 000 metrů čtverečních. Protože jsme na to měli poměrně dost málo času, tak jsme pátrali a našli jsme tady ten bývalý obchodní dům, který sice, pravda, není úplně v centru, ale on se nachází vzdušnou čarou necelý kilometr od hlavního vlakového nádraží. A má zase jednu velkou výhodu, že je zde velké parkoviště.

Aleš Hrbek

A našli si Vás tady návštěvníci?

"Výstava trvá zhruba čtrnáct dní a v průměru si ji nachází kolem tisícovky návštěvníků denně."

Foto: autor