Přehled tisku
Výběr z českého tisku s datem 8. září 2000 připravila Renata Prátová.
Většina českých deníků komentuje jednání České republiky a Rakouska o bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín.
Lidové noviny soudí, že silná slova v jednáních o jihočeské jaderné elektrárně Temelín nikam nevedou. Společnost České energetické závody (ČEZ) i vláda sice tvrdí, že je Temelín o.k., přesto chybí dokument o dopadech na životní prostředí s hlavičkou Espoo. Podle ČEZ ale nechybí, a má pravdu. Česko totiž neschválilo žádnou smlouvu, která by jí k tomu nutila. Když Rakušané o Espoo požádali, byli odmítnuti. Když se ho snažili vymoci hrozbami a blokádou hranic, byli z nich skandální vyděrači a hysterici. Ve čtvrtek si o stejné "lejstro" řekl Evropský parlament. S čím vyrukujeme nyní? Budou evropští poslanci šílenci, ekofanatici nebo dokonce teroristé? Je na čase to zatracené lejstro rychle sehnat, píší v závěru Lidové noviny.
Také Zemské noviny jsou přesvědčeny, že ve sporu mezi Prahou a Vídní, jehož tématem je spolehlivost Temelína, převažují hádky. Základem pro nalezení vzájemně přijatelného řešení bývá podle listu pochopit nesnáze druhé strany. Čeští politici dlouho žili v zajetí skutečnosti, že problém Temelína zdědili z minulosti. A nedokázali si představit, že budou voličům vysvětlovat, proč je nutné odepsat prostavěné miliardy. Kus pokrytectví je však i na straně Rakušanů. Například, že referendum o budoucnosti jaderné elektrárny Zwettendorf v roce 1978 dopadlo docela těsně a že si ho dovolili uspořádat, až když si byli jisti, že dostatek proudu jim dodá nová vodní elektrárna na Dunaji. Zmíněné příklady jsou podle Zemských novin jen důkazem, že se nikdo nemůže podívat do zrcadla s jistotou, že na své hlavě neuvidí trochu másla.
Ani podle Hospodářských novin přesvědčení vlády a společnosti ČEZ, že Temelín bude spolehlivý a bezpečný, nezvrátí rakouské protesty, nátlakové akce a rezoluce Evropského parlamentu. Jsme suverénní zemí, jde jen o to, zda jsme se naučili sdělit to světu civilizovaně. A zda jsme nezapomněli, že u tak složité stavby se vyplatí prověřit každé varování, soudí deník. Politická scéna v Rakousku má do stability daleko, navíc mohou radikálové zahájit protievropské tažení proti cizincům a brzkému rozšíření Evropské unie. Ano, rakouští radikálové jsou demagogové a zřejmě doufají, že jim přistoupíme na jejich styl. Proto by česká strana měla jednat skutečně diplomaticky, píší Hospodářské noviny.
Jedině na rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako na vládě nezávislé instituci bude záležet, kdy bude spuštěna jaderná elektrárna Temelín. "Nelze vyloučit, že to bude kolem 15. září, ale také, že to bude o měsíc později," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Miloš Zeman s tím, že při probíhajících zkouškách se mohou najít drobné chyby, které se musí odstranit. V akcích proti spuštění Temelína vidí, jak řekl, "jisté pokrytectví" spočívající v tom, že Rakousko prakticky neprotestuje proti jaderné elektrárně Dukovany, která je vzhledem k době své výstavby daleko zastaralejší a i blíže rakouských hranic než Temelín, jenž má i dokonalejší zabezpečovací systém. Současnou kritiku Temelína pak premiér Zeman přirovnává k protestům proti jaderné elektrárně ve slovenských Mochovcích. "Třesky ustaly, Mochovce fungují a nic se neděje," dodal pro Hospodářské noviny Miloš Zeman.
A nyní k jiným tématům, o kterých píší české noviny.
Mladá fronta Dnes věnuje pozornost zvýšení rozpočtu pro resort školství. Podle listu vláda na první pohled zvítězila, když našla způsob, jak přidat školství celých devět miliard korun. Má to ale jeden háček, naplní to školní pokladnu na pouhý jeden rok. Co prodá vláda pak, když nyní prodá na získání peněz telefonní licence?, ptá se list. Vládě chybí i jen základní představa, jak slibovanou "společnost vzdělání" zaplatit, a tak se z každoroční přípravy rozpočtů škol stává opakovaná sázka na neznámou. Vláda je v pasti, soudí deník. Slibuje boom vzdělání, ale jen za státní peníze. Ideologické stereotypy jí brání povolit školné na veřejných školách. Nepřipustí, aby univerzity mohly podnikat a vylepšit si tím hubené příjmy. Školy zcela připoutává ke státu, který ovšem nemá peníze. Spolu s vládou se tak v pasti ocitá i nejbližší budoucnost vzdělání, uzavírá Mladá fronta Dnes.
O nadcházejícím pražském jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky píší Lidové noviny. List s odvoláním na informace mínisterstva vnitra uvádí, že pouliční protesty odpůrců globalizace budou tvrdšího ražení. Mohlo by jít například o živý lidský řetěz, kdy se lidé drží za ruce ukryté v kovových trubkách omotaných ostnatým drátem. Pro policisty je pak velmi obtížné takový řetěz roztrhnout. Aktivisté podle deníku připravují největší akce na první den zasedání - 26. září. Tento den má Kongresové centrum obklopit trojitý lidský prstenec. Pokud se to podaří, budou finančníci doslova obklíčeni a bude těžké komplex opustit. Odpoledne se očekává pokus o vniknutí do Kongresového centra a o přerušení jednání. Zprávy, které má ministerstvo vnitra o formě protestů, ukazují dále na jedno velké riziko. Tím jsou počítačoví piráti, takzvaní hackeři. K akci se má chystat jedna z nejnebezpečnějších skupin, která si říká Hackivist. Údajně chce vniknout do počítačových sítí hotelů, kde budou finančníci ubytováni. Cílem je narušit síť tak, aby se na delší dobu uzamkly elektronicky ovládané zámky dveří a delegáti zasedání nemohli svůj hotel opustit, uvádějí Lidové noviny.
Václav Havel zbožňuje Ameriku, píše deník České slovo. "Pokaždé, když sem přijedu, jsem okouzlen americkou dobrosrdečností", přiznal český prezident. New York je Havlovým oblíbeným městem. Učaroval mu už koncem šedesátých let, kdy do něj zavítal poprvé. Jako prezident jej nyní navštěvuje každý rok. V těchto dnech se ve městě účastní miléniové schůzky Spojených národů. Havel podle listu miluje kosmopolitní ovzduší New Yorku. Obdivuje pestrou směsici pletí a změť jazyků tohoto tavicího kotle národů a etnických skupin. "Prezident má za to, že je to svět budoucnosti, že tak jako New York bude jednou vypadat planeta," tvrdí prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Havel se rád prochází pod omračující kulisou mrakodrapů na Manhattanu. Hledá odpočinek v Central Parku, zelené oáze uprostřed hlučného města. Chodí se rozptýlit do restaurací a jazzových klubů. Sedává v nich se svými přáteli, nejčastěji s režisérem Milošem Formanem a Lou Reedem, členem legendárních Velvet Underground. Tentokrát se však s nimi minul. Oba pobývají mimo Ameriku. Havlovy toulky New Yorkem však podle deníku nejsou nijak idylické. Prezidenta totiž při nich nespouštějí z očí osobní strážci - čeští i američtí. Drží se Havla jako stíny, obklopují ho v tlačenicích. "Prezident jim nic nepřikazuje. Vědí, co mají dělat. Mají povinnost mít jej na dohled," řekl listu mluvčí Špaček. České bodyguardy platí vláda v Praze, americké zase kabinet Billa Clintona. A soukromí? To prezident nalézá jen ve chvílích, kdy za sebou zavře dveře hotelového pokoje, dodává deník České slovo.
O tom, že desáté narozeniny oslavil tento týden Lví klub Praha - Orel, informuje deník Právo. Je členem Lions International, největší světové charitativní organizace, která má jeden a půl miliónu členů ve 180 zemích, řekl listu tajemník klubu Jaroslav Barták. Jak dále uvedl, Lví klub Praha převzal patronát nad ústavem zrakově postižených dětí, pomáhal uprchlíkům v zahraničí a podílel se i na dalších zdravotnických projektech v Česku i na mezinárodní scéně. Právě pražský Lví klub je prvním založeným v České republice. Jeho členy jsou významní lékaři, právníci i podnikatelé. Činnost klubu ocenil při slavnostním zasedání k desátému jubileu i premiér Miloš Zeman, uzavírá deník Právo.
Mladá fronta Dnes píše o projektu Výměna příběhů 2000, který v České republice začal loni v prosinci. Je o diskriminaci, strachu, nedůvěře, ale i naději a lepších vyhlídkách, tedy o vztazích mezi Romy a většinovou společností. Romsko-české týmy v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem a v Praze od té doby posbíraly více než stovku vyprávění. V jednom z příběhů podle listu například vypráví Rom, jak se mu podařilo stát se houslistou Státní filharmonie v Brně. V dalším bílý instalatér popisuje, proč mu nevadí počkat romským zákazníkům s placením. V jiném zase vysokoškolsky vzdělaný skinhead ospravedlňuje, proč nemá Romy rád. Většina vyprávění shodně vypovídá o silném pocitu vykořeněnosti lidí, kteří se v rodné zemi necítí doma. Některé příběhy zase dokazují dobrou vůli na obou stranách překonat vzájemnou propast a strach z chování druhých. V říjnu by příběhy měly vyjít knižně v češtině a angličtině, uvádí Mladá fronta Dnes.
Každý, kdo si rád hraje a má rád pohádky, se letos opět může přijet podívat do Jičína, upozorňují Lidové noviny. Od pondělí do soboty tam proběhne už desátý kulturní ročník regionálního festivalu Jičín - město pohádky. Tento rok je jičínský festival zaměřený na "Pohádky odjinud". Podle prezidenta festivalu Jaroslava Veselého má akce demonstrovat široké kulturní spektrum, oslovit v duchu Tolkienova Hobita, Saint-Exupéryho Malého prince a Andersenových pohádek. Různá taneční a divadelní představení, přednášky, výstavy hraček a dětských knih například doplní i putování do Zakletého lesa - pěšky nebo na koni. O tom, že město bude patřit především dětem, svědčí i fakt, že v průběhu festivalu se v Jičíně nesmí kouřit, dodávají Lidové noviny.
