Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 6. září připravil Josef Kubeczka.

Vnitropolitické stránky českých deníků věnují pozornost nejen událostem posledních dnů. Právo komentuje postoj německého ministerstva životního prostředí ke spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Závislost na nikotinu je tématem Lidových novin a Mladá fronta Dnes hodnotí projekt Evropské město kultury roku 2000.

Podle deníku Právo jsou výhrady berlínského ministerstva životního prostředí na adresu Temelína stále stejné. Podle analýzy vypracované pro německý vládní úřad se sice česká elektrárna nevejde v některých ohledech do německých norem, ale americkým zase vyhoví, což je podle listu poněkud zvláštní. Stejně jako to, že své námitky "ventilovalo" jen německé ministerstvo, nikoli berlínská vláda. Dopad na laickou veřejnost to má podle všeho spíš v psychologické než věcné rovině a odpůrci Temelína na rakouské straně vláčení velmi často více emocemi než racionálními kritickými argumenty mají zase vystaráno: "Sousedi to za nás Čechům pěkně vycinkali", uzavírá deník Právo.

Lidové noviny se zamýšlejí nad nápadem lékařů vysvětlovat kuřákům škodlivost jejich závislosti na nikotinu. Kuřáci totiž trpí nemocí, která se označuje kódem F17. Prevence je sice daleko levnější než léčení následků, má to ale jeden háček: 99 procent kuřáků je a bude dostatečně informováno o negativních stránkách svého "koníčka". Komentátora deníku tedy zajímá, zda chtějí lékaři zavést léčbu F17 na základě rozhodnutí soudu a jestli se v léčebnách vedle alkoholiků ocitnou i kuřáci. I mnohé sporty jsou rizikové a léčení úrazů je také nákladné. "A přesto nikoho nenapadne, aby nám je lékaři rozmlouvali. Vydáme-li se touto cestou, rád za pár let navštívím svého lékaře, abych se dozvěděl něco, co znám již z Foglara. Totiž že nemám pít na třešně a skákat uhřátý do vody." uzavírá komentátor Lidových novin.

Mladá fronta Dnes věnuje svou pozornost projektu Evropské město kultury 2000, který vznikl v Helsinkách. V řadě osmi partnerských měst, která se kromě finské metropole pro letošek také honosí titulem kulturního města Evropy, však nezvládli stanovit si cíl projektu a jít za ním. Pozdní začátek, žabomyší války o pravomoci, napjaté rozpočty... Výsledek? Rozpačitost. Kdo navštívil Prahu, váhá a hledí. Co mi město a jeho lidé vlastně chtějí ukázat? ptá se list. Aspoň že v posledních týdnech pražský projekt nabral přece jen dech a ulice města a jeho řeka se konečně zaplnily čímsi zajímavým. Důležitější je však nyní již to, co přijde, míní deník. Jistě se dříve či později nabídnou další možné Prahy 2000. "A řekneme-li si ještě někdy o podobnou příležitost, měli bychom především vědět proč. Jinak se vždy ze šance stane rozpačitost, ne-li prohra. A tím se věru chlubit nemusíme," konstatuje Mladá fronta Dnes.

Případ středověkého židovského pohřebiště na parcele České pojišťovny (ČP) v pražské Vladislavově ulici v úterý definitivně uzavřela Židovská obec v Praze. Podle zatím nepotvrzených informací Hospodářských novin se židovská obec usnesla na tom, že pochová vyzvednuté ostatky na novém židovském hřbitově v Praze. Židovská obec se zároveň rozhodla nepřipojit se k nátlaku některých zahraničních židovských komunit na českou vládu, aby zabránila stavbě administrativní budovy ČP na místě hřbitova. "Nemáme zájem zvrátit těžce vyjednaný kompromis s českou vládou," píše se podle listu v prohlášení pražské židovské obce. Po odhalení bývalého středověkého hřbitova na parcele ČP se o řešení začaly zajímat i zahraniční židovské komunity. Vláda v březnu rozhodla, že místo bude z větší části prohlášeno za kulturní památku a již vyzvednuté ostatky budou uloženy zpět a zachovány v betonovém sarkofágu, pod nímž bude stavba pokračovat. Ostatky by měly být znovu pochovány již tento měsíc, píší Hospodářské noviny.

Kdo říká pravdu? Zeman, nebo Gross? - ptají se Lidové noviny. Ministr vnitra totiž popřel slova předsedy vlády Miloše Zemana, který v neděli tvrdil, že právě Gross přišel s myšlenkou, že operaci Olovo vyrobila "jakási" instituce. V celém případu akce Olovo, která je vlastně plánem na poškození sociální demokratky Petry Bůžkové, proti sobě stojí dvě hlavni hypotézy. První zveřejnili redaktoři Mladé fronty Dnes. Podle ní tento plán vznikl přímo mezi poradci Miloše Zemana s jasným cílem - odstranit jeho oponentku. Podle druhé verze, kterou Zeman od počátku zarputile hájí, vznikl hanopis v dílně "jakési" instituce, která chtěla poškodit celou ČSSD. Zeman ovšem v neděli tvrdil, že tato verze není jeho, ale Grossova. Ministr Gross tvrdí nejen to, že se "Zemanovou" hypotézou nepřišel první, dokonce se prý přikláněl k možnosti, že operaci Olovo opravdu vyrobili premiérovi poradci. Dokonce dodal, že má "určité indicie", které se týkají naprosto konkrétní osoby. Odmítl ale potvrdit, zda má na mysli Zemanova poradce Vratislava Šímu. kterého za autora materiálu Olovo označil další poradce Zdeněk Šarapatka. Kdo říká pravdu, ptají se Lidové noviny.

Pokud vláda rozhodne, že důležitou rafinerii Paramo neprodá vítězi výběrového řízení, má na to právo, avšak dá tím jenom "dobrý důvod ke spekulacím, že další případ privatizace nebyl v pořádku", soudí komentátor Mladé fronty Dnes. Kabinet si podle něj může dovolit ignorovat doporučení výběrové komise jen tehdy, pokud má pochybnosti o regulérnosti celého řízení nebo jiný velmi vážný důvod. Avšak privatizovat státní Paramo tím, že se prodá státnímu Unipetrolu považuje autor za absurdní. Stejně pochybný je podle něj i nepodložený předpoklad, že se velké chemické firmy sloučí v jeden obrovský chemický gigant, který se potom prodá daleko dráž. "Pro obrovského molocha, který si ministerstva financí a průmyslu přejí vytvořit, se totiž bude nejspíše jen těžko hledat strategický partner," domnívá se deník a zdůrazňuje, že ministerstva se ve svých doporučeních obešla bez potřebných důkladných analýz. Pokud vláda dá na jejich rady a bez vážného důvodu nerozhodne podle doporučení výběrové komise, stane se podle Mladé fronty Dnes terčem spekulací, že prodává podle nečistých zákulisních tlaků.

"Svalovat vinu na Temelín, že ohrožuje hnědouhelné hornictví, je laciný argument, který neodpovídá skutečnosti," píší v komentáři Hospodářské noviny a na základě statistických informací vysvětlují, že jde jen o jednu z příčin, proč se těžba uhlí v České republice snižuje. Přitom za posledních deset let klesla v Česku těžba hnědého uhlí z asi 100 miliónů tun na 45 miliónů tun ročně, a to bez jakékoliv souvislosti se spuštěním jaderné elektrárny. Své sehrál trh, hnědé uhlí však nedokázalo především obstát v konkurenci s ušlechtilejšími zdroji energie, např. se zemním plynem, míní komentátor listu. Investice v hnědouhelném hornictví by podle něj měly směřovat do rozvoje tzv. čistých uhelných technologií, které umožní využívat uhlí novým způsobem, společensky přijatelným. Nejen v energetice, ale např. i v chemickém průmyslu. Jako návod pro těžební společnosti, jak obstát v očekávané konkurenci pak uvádí příklad Sokolovské uhelné. Ta před čtyřmi lety postavila paroplynovou elektrárnu a nyní investuje miliardy do zplyňování uhlí, bez emisí vyrábí elektřinu, která je na trhu žádaná, protože se jedná o špičkový zdroj, a zajišťuje polovinu tržeb firmy, píší Hospodářské noviny.

K soudu se dostala kauza bývalého spolupracovníka americké počítačové firmy EDS Jana Březovského, který je stíhán za to, že tisku poskytl dosud neprokázané informace o uplácení Křesťanské a demokratické unie- Československé strany lidové (KDU-ČSL). Obžaloba viní Březovského z poškozování cizích práv, za což mu hrozí až dvouleté odnětí svobody nebo peněžitý trest. Informuje o tom deník Právo. "Jednání zatím nebylo nařízeno. Pouze Vrchní soud v Praze rozhodoval o kompetenčním sporu mezi okresním a obvodním soudem," řekl listu státního zástupce, který kauzu dozoruje. Podle obžaloby se Březovský dopustil trestného činu před dvěma lety tvrzením, že firma EDS v roce 1997 podplatila KDU-ČSL částkou kolem 50 miliónů korun s cílem získat více než miliardovou zakázku armády na štábní informační systém. Během vyšetřování se však neobjevily žádné důkazy, které by potvrzovaly úplatek. Původně byl Březovský stíhán pro křivé obvinění, vysvětlil deník Právo.

Bývalá ředitelka pražské Fakultní nemocnice Motol Helena Rögnerová podala podle Hospodářských novin stížnost proti rozhodnutí vyšetřovatele odložit její loňské trestní oznámení na postup pracovníků ministerstva zdravotnictví. Ti podle ní neprávem preferovali ve výběrovém řízení společnost Aramark a pravděpodobně přijali nebo si nechali slíbit úplatek. Rögnerová obvinila i tehdejšího ministra zdravotnictví Ivana Davida, že jí vyhrožoval kontrolou nemocnice, jestliže zruší výsledek veřejné obchodní soutěže. Rögnerová ve stížnosti navrhuje, aby věc byla vrácena k došetření. "Podle mého názoru nebyly učiněny všechny úkony, které by mohly vést k objasnění věci," uvádí. Alarmující je podle ní například zjištění vyšetřovatele, že veškeré materiály oddělení vnitřní kontroly ministerstva nebyly nikomu předány a není možno je k jejímu spisu zaslat. Obvodní úřad vyšetřování pro Prahu 2 odložil trestní oznámení Rögnerové, protože dospěl k závěru, že i přes veškerá zjištěná pochybení ze strany Davida a členů výběrové komise nebyla naplněna skutková podstata trestného činu, uvádějí Hospodářské noviny.