Přehled tisku

Výběr z českého tisku s datem 18. září 2000 připravila Renata Prátová.

Nadcházející zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze a příprava bezpečnostních složek i odpůrců globalizace na tuto událost jsou společná témata českých deníků.

Zemské noviny označují všeobecné přípravy za "blázinec". List se podivuje nad tvrzením ministerstva vnitra, že je na protesty připraveno, ale na druhé straně "straší" veřejnost informacemi o tom, co se bude v ulicích dít. Málem to vypadá na válečné přípravy. Školy nebudou učit a některé firmy nebudou pracovat. Nemocnice si lámou hlavu, koho mají ošetřit dříve. Korunu všemu nasazuje policejní prezident, když žádá, aby zásahu proti odpůrcům světových finančních institucí veleli politici a ne policisté, píše deník. Poukazuje také na paradox na straně odpůrců globalizace, kteří "jsou globálně propojeni a dokonce i organizováni". "Policie nacvičuje proti demonstrantům a demonstranti nacvičují proti policii. A všichni s vážnou tváří předvádějí výsledky své práce v médiích. Jako kdysi komunisté o žních. Opravdu bláznivý svět, uzavírají svou poznámku Zemské noviny.

Senátor za Občanskou demokratickou stranu Zdeněk Klausner ve svém článku v deníku Právo píše, že česká policie se nyní ocitá před "zkouškou dospělosti". Na jedné straně musí před celým světem ukázat, že se v Česku plně respektuje svoboda projevu a shromažďování, na straně druhé ovšem nesmí tolerovat žádné porušování zákona, především ohrožování zdraví lidí a poškozování majetku. Ke splnění tohoto úkolu podle Klausnera potřebuje jasnou podporu vlády. Hlavním důvodem, proč se česká vláda ujala pořádání výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, je podle senátora očekávání budoucího ekonomického přínosu této akce. Důležité světové osobnosti mají přispět ke zvýšení turistického ruchu, Praha se má dostat do obecného povědomí jako důležité kongresové centrum v centru Evropy, česká ekonomika může čekat růst investic, píše Zdeněk Klausner na stránkách deníku Právo.

Lidové noviny v ironické poznámce rozebírají organizované přípravy na obou stranách. Vracejí se k akčnímu táboru, na kterém se pod dohledem "profesionálů" z Iniciativy proti ekonomické globalizaci od čtvrtka učí odpůrci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky jak protestovat a především jak vytvořit v médiích pozitivní, nenásilný a jednotný obraz antiglobalizačního hnutí. Svůj mediální obraz vyšperkovali i čeští policisté, kteří také pilně trénovali. Budou nesmlouvaví, přísní, ale korektní. Není se tedy o co strachovat. Na obou stranách barikády budou nasazeni profesionálové. Pouliční bitva o globalizaci může bez obav začít, končí Lidové noviny.

---

A nyní k dalším tématům, o kterých píší české listy:

Mladá fronta Dnes upozorňuje, že od Nového roku budou chybět v nemocnicích po celé České republice lékaři a zdravotní sestry. Podle listu za to může zákon, který omezuje přesčasy. Nemocniční personál, který nyní slouží ročně až 700 hodin nad svůj pracovní úvazek, má pracovat podle nového zákoníku práce přesčas pouze 416 hodin. Nemocnice by tak měly přijmout stovky nových lidí. Podle mínění některých lékařů to ale přinese zhoršení péče. Podle deníku to povede k tomu, že služby lékařů omezeny nebudou, protože nemocnice na další posily nemají peníze. Jediná změna bude, že například z deseti odpracovaných hodin bude sedm zapsáno jako čekání na práci a pouze tři jako služba. Za vše může mimo jiné i vysoký počet zdravotnických zařízení v Česku, soudí Mladá fronta Dnes.

Stejnému tématu se věnuje i deník Právo. Informuje o jednání Asociace českých a moravských nemocnic v Písku. V usnesení z jednání se píše: "Slib Ministerstva zdravotnictví zvýšit tarifní platy zdravotníků od 1. října o deset procent byl nešťastný a odporuje ekonomické realitě většiny nemocnic". "Nemocnice chtějí svým zaměstnancům přidat, ale kde na to mají vzít, když příjmy ve druhém pololetí budou ve srovnání se stejným obdobím loni v rozmezí 98 až 101 procent? Navíc ministerstvo řeklo, že přidat by se mělo bez toho, aby se zhoršila ekonomická situace nemocnic. To je pro mnohé z nich neřešitelný problém," řekl deníku Právo předseda Asociace Jaroslav Přehnal. "Nemocnice, která na to nebude mít peníze, může zvýšit platy, jen když jí to její zřizovatel, většinou okresní úřad, nařídí a bude souhlasit s tím, že nemocnice půjde do větší ztráty. Druhou možností je, že okresní úřad dá nemocnici mimořádnou dotaci, aby zdravotníci mohli dostat přidáno," dodal Přehnal. Předseda asociace soudí, že některé nemocnice všem svým zaměstnancům přidají, jiné pouze lékařům a sestrám a některé nebudou zvyšovat platy vůbec. Nemocnice by na zvýšení platů mít měly. V průběhu jednání to podle listu uvedl náměstek ministra zdravotnictví Antonín Hlaváček a dodal: "Vyzvali jsme odboráře, aby spolu s vedením nemocnic hledali rezervy na každém pracovišti. Ministerstvo nemá žádný fond na přidávání platů. Rezervy nemůže hledat od stolu, ale je to záležitost každé nemocnice". Asociace nemocnic upozorňuje vládu, že kvůli novele zákoníku práce, která podstatně snižuje přesčasovou práci lékařů, nejsou nemocnice schopny od ledna zajistit dosavadní rozsah služeb, dodává deník Právo.

---

Bývalý generální ředitel Škody Plzeň Lubomír Soudek tvrdí, že koncem roku 1998 daroval sociální demokracii prostřednictvím šéfa týmu premiérových poradců Miroslava Šloufa z vlastních peněz tři milióny korun. Píše to Mladá fronta Dnes s tím, že Soudek nemá pro toto tvrzení žádné důkazy a ani v účetnictví strany o takovém daru neexistují záznamy. Od minulého týdne se podle deníku zabývají údajnou existencí daru kriminalisté. Soudek totiž tvrdí, že mu kdosi v souvislosti s tímto příspěvkem opakovaně vyhrožoval smrtí, a on se proto obrátil na policii. O svém sponzorování ČSSD hovořil Lubomír Soudek už před dvěma týdny v časopise Euro, nyní ale uvedl přesnou částku údajného daru a také to, že ho měl přebírat právě Miroslav Šlouf. "Bylo to koncem roku 1998. Peníze dostal pan Šlouf v hotovosti v restauraci Na Klárově blízko Úřadu vlády," prohlásil Soudek. Sám prý v restauraci nebyl a peníze za něj předával jeho spolupracovník Ladislav Krofta a podnikatel Martin Mosinger. Šlouf i Mosinger tato slova popírají, Kroftu se Mladé frontě Dnes nepodařilo zastihnout. "Pokud to bude opakovat pan Soudek veřejně, předám celou záležitost advokátovi," uvedl premiérův poradce Šlouf. Lubomír Soudek před dvěma týdny v Euru rovněž obvinil Úřad vlády ze snahy ovlivnit vyšetřování jeho případu. Bývalý ředitel Škody Plzeň je trestně stíhán kvůli podezření, že na úkor podniku obohacoval svou firmu NERO, uvádí Mladá fronta Dnes.

---

Novela zákona o Vězeňské službě, kterou nedávno projednal branně bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, podstatně zvýší zaměstnanost odsouzených, píší Zemské noviny. Změna zákona dá Vězeňské službě právo provozovat hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání vězňů ve výkonu trestu. "Věznice se pak stanou samostatně činným hospodářským subjektem," řekla listu generální ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová. Přilákat více podnikatelů do věznic má i změna nařízení vlády, které je nyní v připomínkovém řízení v resortech. Podnikatelé si totiž stěžují, že musejí platit vězňům poměrně vysokou minimální mzdu. Není to pro ně výhodné, protože za stejnou mzdu by mohli najmout pracovní sílu, která nepotřebuje ostrahu na pracovištích mimo vězení. "Nové nařízení vlády předpokládá, že od 1. ledna 2001 nemusejí podnikatelé minimální mzdu respektovat," řekla ředitelka Kamila Meclová. Dále uvedla, že nařízení nově formuluje pravidla pro placení úkolové mzdy, takže když vězeň za osm hodin udělá práci za čtyři hodiny, bude zaplacen jen za výkon odpovídající čtyřem hodinám. Pouhá změna právních předpisů však více práce pro vězně nepřinese. Vězeňská služba bude žádat peníze ze státního rozpočtu, protože hodlá nakoupit stroje, na nichž by vězni pracovali. "V prvním momentě bychom potřebovali 15 až 20 milionů. Podle zákona bychom je ostatně museli do konce roku 2001 do rozpočtu vrátit," řekla Zemským novinám generální ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová.

---

Deník České slovo informuje o tom, že po mnohaleté přestávce opět zazněly v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí nejstarští pražské varhany vyrobené v roce 1673. Po restauraci, kterou provedla německá firma, je v neděli slavnostně vysvětil katolický biskup a generální vikář Pražské diecéze Jaroslav Škarvada. První koncert po posvěcení zahájil deváté Svatováclavské hudební slavnosti. Na počest varhan se také od pondělí až do 22. září koná hudební sympozium Mezinárodní týden týnských varhan. V jeho rámci se například uskuteční mnoho přednášek na Univezitě Karlově a v Týnském chrámu proběhnou varhanní interpretační kursy a koncerty, dodává deník České slovo.