Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 18. srpna připravil Josef Kubeczka.

Vláda podle Zemských novin a Českého slova zvažuje, zda daruje Jemenu náhradní díly k tankům T-54 a T-55. Podklad připravený pro jednání vlády příští týden navíc předpokládá, že Česko zdarma vyškolí jemenské tankisty. O odprodeji přebytečných tanků T-54/55 do Jemenu rozhodla vláda již loni v září. Ministerstvo obrany však jakékoli informace o tomto záměru tají. "Materiály týkající se dodávky náhradních dílů do Jemenu podléhají určitému stupni utajení," sdělilo listům ministerstvo. "Pro obchodování s vojenským materiálem je podstatné, že Jemen nevede válku s žádnou sousední zemí," řekl listům mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Garancí, že dodávka náhradních dílů neskončí v jiných zemích, je podle Pospíšila skutečnost, že partnerem ČR je přímo jemenská vláda. "Bezplatné poskytnutí části vojenského materiálu bylo dohodnuto již při podpisu smlouvy o prodeji tanků," uvedl mluvčí pro Zemské noviny a České slovo.

Zvěsti o tom, že se v září v Praze rozpoutají pouliční boje mezi odpůrci globalizace a českou policií, americkou vládu vyděsily. Proto vyzvala své občany, aby se Praze v září obloukem vyhnuli. Teď už jenom zbývá, aby se k této výzvě přidali Němci, Francouzi, Italové ..... soudí Lidové noviny. Praha tak bude pěkně vyklizená a vojska chrabrého vojenského Stanislava Velikého budou mít dobrý přehled o bitevním poli, rozdrtit revoltující mládež pak nebude problém. "Je to dobrý stratég, ten Stanislav Gross," píše list. Zabije hned čtyři mouchy jednou ranou: udrží pořádek v hlavním městě, předejde většímu krveprolití spojenému s ostudou po případném přizabití cizích turistů a ještě se do dějin zapíše jako nejbojovnější český ministr vnitra. A moucha čtvrtá? No přece poděkování vděčných státníků, konstatují Lidové noviny.

Hospodářské noviny se ve svém ekonomickém komentáři zamýšlejí nad hledáním nového guvernéra České národní banky. Nynější guvernér Josef Tošovský je podle deníku skutečnou stálicí mezi mocnými muži, kteří měli v rozhodujících letech možnost ovlivňovat průběh transformace i celkový vývoj české ekonomiky. "Vydržel, s půlročním intermezzem v roli předsedy úřednické vlády, v křesle prvního muže nejdříve československého a posléze českého bankovnictví neuvěřitelných deset let," připomíná list. Za oněch deset let si užil období nehynoucí slávy i tvrdého "mytí hlavy" především od Občanské demokratické strany. "Ta totiž z doby, kdy byla u moci, nesla za mnoho chyb odpovědnost. Jednodušší, než omyly přiznat, však bylo házet vinu na někoho jiného," píše deník. V době, kdy se hovoří o jeho odchodu z postu guvernéra a možném přesunu do Evropské centrální banky, není třeba Tošovského zatracovat ani vychvalovat, míní list. Mnohem důležitější je vybrat za nástupce odborníka s dobrým renomé a s nezávislostí na kterékoli politické straně. "Pokud by ale i ve sněmovně znovu prošla novela zákona o ČNB stanovující, že prezident má jmenovat nového guvernéra na návrh vlády, dalo by se o nestrannosti volby pochybovat. Bylo by to totiž pokušení, kterému se jen těžko odolává. Zvláště v České republice," uzavírají svůj komentář Hospodářské noviny.

Zemské noviny a České slovo poukazují na to, že smlouva s Vatikánem je standardní mezinárodní smlouva mezi dvěma státy. Katolická církev ale očekává, že smlouva jí na mezinárodní úrovni bude garantovat svobodu vyznání a zmíní i způsob financování jejích duchovních a církevní administrativy. Nic by na tom nebylo, kdyby si čeští vyjednavači při prvních kolech rozhovorů uvědomili, že v případě financování církví se lze v mezinárodní smlouvě nyní pouze odvolat na příslušný zákon z roku 1949. Katolická církev v České republice se ani po 11 letech nedokázala se státem shodnout na způsobu svého financování. K tomu ale chce mít katolická církev jasno v tom, co se jí z někdejšího majetku vrátí. To je však podmíněno zákonem o majetku státu, který vstoupí v platnost až v roce 2001. I církev něco dlužila. Vypořádání vztahů mezi státem a církví je citlivá záležitost. Vatikán je v mezinárodních vztazích stále považován za významného partnera. A Evropská unie má zájem o to, aby se jejími členy staly státy, které dokázaly vyřešit problémy zděděné po komunistickém režimu, píší Zemské noviny a České slovo.

Čeští policisté, kteří se mají v září stát součástí mezinárodních policejních sil v jugoslávské provincii Kosovo a kteří měli výhrady ke svému platovému ohodnocení, dostanou rizikový příplatek. Policie totiž podle deníku Právo našla způsob, jak členům mise zaplatit rizikový příplatek, který policisté požadovali. "Minulý týden ve čtvrtek bylo novelizováno nařízení ministerstva vnitra, které umožňuje poskytnout těmto policistům příplatek ve výši jeden až čtyři tisíce korun měsíčně," řekl listu Jiří Hájek z tiskového odboru ministerstva vnitra s tím, že policejní prezident Jiří Kolář se rozhodl pro příplatek ve výši 4000 korun. Mladá fronta Dnes v červenci uvedla, že policisté, kteří mají odjet do Kosova, odmítají za současných podmínek odjet. Náklady na život českých policistů v této občanskou válkou rozvrácené oblasti jsou totiž vyšší než prostředky, které jim vláda může podle zákona přidat k dietám OSN. "Vznikla zbytečná panika. Policisté již dva měsíce vědí, že hledáme způsob, jak jim rizikový příplatek uhradit. Teď jsme ho našli. Takže jej dostanou jak ti, kteří už v Kosovu jsou, tak i policisté, kteří tam mají odjet teprve v září," sdělil deníku Právo Jiří Kolář. Kromě zmíněného příplatku dostanou všichni členové mise také osobní ohodnocení ve výši 3000 korun, uvedlo Právo.

Policie má podle Mladé fronty Dnes k dispozici svědectví o tom, kdo je autorem připravované "operace Olovo", kampaně proti místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petře Buzkové. Poradce premiéra Miloše Zemana Zdeněk Šarapatka totiž do policejního protokolu vypověděl, že dokument sepsal další z premiérových poradců Vratislav Šíma. "Toto svědectví je zaprotokolováno," řekl listu zdroj obeznámený s průběhem vyšetřování. Mladá fronta Dnes již v květnu napsala, že text s názvem Operace Olovo, který analyzuje slabé stránky Buzkové a uvádí konkrétní kroky, jak ji na veřejnosti zdiskreditovat, získala od premiérova spolupracovníka. Kvůli materiálu podala Buzková trestní oznámení na neznámého pachatele pro pomluvu. Druhé trestní oznámení podal Úřad vlády kvůli podezření z poškození a zneužití záznamu na nosiči informací. Šarapatka ve čtvrtek deníku potvrdil, že jméno autora textu proti Buzkové skutečně policii sdělil. "Řekl jsem jim pravdu, že dokument vznikl na Úřadu vlády, v týmu poradců. To je vše, co vám mohu říct," řekl. Na otázku listu, jestli vyšetřovatelům jako autora "operace Olovo" uvedl Šímu, však odpověděl: "Nemohu to komentovat. Nechci, aby se vyšetřování zkomplikovalo." Kvůli "operaci Olovo" policie zajistila na Úřadu vlády počítače. A právě připravovaný znalecký posudek na obsah těchto počítačů by mohl podle Mladé fronty Dnes potvrdit Šímovo autorství. Sám Šíma se odmítl s deníkem o čemkoli bavit.

Vedení plzeňské Škody stále nalézá "kostlivce", kteří v podniku zbyli po bývalém generálním řediteli Lubomíru Soudkovi. Jako poslední se minulý měsíc začaly objevovat směnky, které za Škodu podepsal právě Soudek. Píše to deník Právo. "Zatím víme o jedné, ale z Agrobanky nás oficiálně informovali, že takovýchto směnek je nejméně osm. V našem účetnictví však ani jedna nefiguruje," cituje Právo současného generálního ředitele Škody Otakara Filipce. Filipec je ředitelem zbytku původní společnosti poté, co se většina výrobních aktivit přesunula do nové firmy Škoda Holding. Směnku vystavila Soudkova soukromá firma NERO Agrobance, a to ve výši 1,16 miliónu korun jako záruku za úvěr. Jako ručitel podepsal jménem Škody Soudek. NERO dluh nezaplatila a banka začala proplacení směnky uplatňovat u soudu. Ten rozhodl, že Škoda musí směnku jako ručitel proplatit. Soudek pro deník Právo připustil, že taková směnka existuje. "Koncipient udělal chybu, když soudu neoznámil, že NERO směnku zaplatí, protože si půjčila. Už jde dopis na Škodu, že zaplatíme," sdělil listu. Že by ale takových směnek bylo víc, označil za nesmysl. Deník Právo informuje, že existují dvě firmy vlastněné Soudkem, jejichž názvy se liší jediným písmenem: NERo a NERO. Prostřednictvím první z nich vlastnil Soudek podíl ve Škodě. Věřitelé ji loni v říjnu poslali do konkursu. Druhá firma, NERO, ukončila činnost na popud jejích majitelů. "Tu firmu jsme dali do likvidace. Figurovat pod názvem NERO je problém," vysvětlil deníku Právo tento krok Lubomír Soudek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu neví o tom, že mělo nejpozději do 17. srpna zahájit správní řízení týkající se odpisu těžebních zásob ve Velkolomu Čertovy schody západ v chráněné krajinné oblasti Český kras na Berounsku. Přitom ministr životního prostředí Miloš Kužvart oznámil tento požadavek svého resortu již na počátku srpna. Informují o tom Zemské noviny a České slovo. "Nedostali jsme žádný podnět ani od těžební organizace, ani od orgánu státní správy na úseku ochrany životního prostředí," řekla listům mluvčí resortu průmyslu a obchodu Dagmar Plachá. "Nikdy jsme neodepisovali zásoby bez souhlasu těžaře. On do své práce investoval a museli bychom mu jeho náklady uhradit," doplnila. Souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí s pokračováním těžby v Českém krasu podepsal Kužvart na počátku srpna. Stanovisko, které použije pro své rozhodování báňský úřad, je podmíněné mimo jiné požadavkem odpisu zásob vápence, uvádějí Zemské noviny a České slovo.

Soutěže abilympiády ve čtvrtek skončily, ceny vítězů byly předány. Ale co bude dál, až poslední účastník abilympiády z Prahy odjede a medaile uklidí? ptají se Hospodářské noviny. "Ve všedním životě totiž není stále samozřejmostí, že dokážeme uznat potřeby zdravotně postižených. A bezbariérové objekty jsou spíše vzdálenou fikcí než realitou," soudí deník, podle něhož není proto od věci úvaha ministra práce a sociálních věcí zakotvit v Listině základní práv a svobod zákaz diskriminace z důvodů zdravotního stavu. "Podle mnohých odborníků ve většině z nás postižení lidé vyvolávají v lepším případě jen soucit, aniž bychom jej dokázali převést do účinné pomoci. Valná většina z nich náš soucit ale nepotřebuje. Potřebují vědět, že je vnímáme jako rovnocenné osobnosti. Nic víc, nic méně," uzavírají Hospodářské noviny.