Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 14. srpna připravil Josef Kubeczka.

Některé komentáře vnitropolitických deníků se zamýšlejí nad připravovanou reformou důchodového systému, kterou vypracoval úřad ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Hospodářské noviny soudí, že je třeba uvítat iniciativu ministra Špidly dokončit penzijní reformu. Plně lze souhlasit s ministrem Špidlou v tom, že odchod do důchodu nesmí být sociálním pádem, kdy by penzisté museli prodávat své domy a zbavovat se svých zvířecích společníků. Ostatně se to ani neděje, protože stále ještě dostávají své důchody, ale za cenu neustálého dolévání peněz, a tak se vytváří dluh, který penzisté zanechají svým vnukům a pravnukům. List připomíná, že se Vladimír Špidla už po nástupu premiéra Miloše Zemana dvakrát pokusil spojenou nádobu příjmů a výdajů na důchodovém účtu vyrovnat zvýšením odvodů těm, kteří vydělávají. Neuspěl, a proto místo toho chce zapojit do důchodového systému jako finanční zdroj obce. Potřeba dalšího finančního zdroje se tak podle Hospodářských novin vrací ve Špidlově koncepci jako bumerang. Argument, že stát nedokáže uhlídat fondy před zneužitím a krachem, není obhajobou koncepce, ale spíše omluvou neschopnosti státního aparátu, uzavírá deník.

Deník Právo se vrací k "hitu posledních dnů", kdy Národní bezpečností útvar (NBÚ) neprověřil ředitele Služby pro odhalování korupce a Evžen Šírek tedy musel na svoji funkci rezignovat. Sotva vydal NBÚ svůj nález, začal jeho práci zpochybňovat senátor Jan Ruml, který Šírka před pěti lety do funkce "instaloval". Podle listu jsou dvě možnosti: Buďto je NBÚ, který musí prověřit každého, kdo přichází do styku s utajovanými informacemi, institucí králíkům pro legraci. A nebo je NBÚ ctihodný, seriózní a potřebný úřad, jehož rozhodnutí nutno respektovat, a senátor Ruml se chová nebezpečně nezodpovědně. Dnešní česká společnost má však svá specifika, a tak přichází v úvahu i třetí vrstva: NBÚ je sice seriózní a odpovědný úřad, ale jeho rozhodnutí lze zpochybňovat či napadat, jak se komu hodí. "To se ovšem už ocitáme hodně daleko od civilizovaného světa," konstatuje deník Právo.

Řízení velkých českých firem, to byla až donedávna parketa především starší manažerské generace. Šedé sako, věk nad padesát let a socialistické školy. Rok 2000 je však rokem generační výměny, píše Mladá fronta Dnes. Třicátník jako generální, finanční nebo marketingový ředitel velkého podniku či banky přestává být podle listu výjimkou. A jejich o pět let starší kolegové již tvoří skupinu, která do života firem promlouvá velmi důrazně. Proč přichází změna právě nyní? Hlavně proto, že velké tuzemské firmy se v posledních měsících dostaly do krize a stávající manažeři už neměli co nabídnout. "Nyní na jejich místa nastupují mladí lidé, nezatížení starými vazbami. Mají vzdělání podpořené často studiem na prestižních zahraničních školách, většinou prošli mezinárodními firmami a mají chuť a schopnosti řešit nahromaděné problémy. A nebojí se rozhodovat," řekl Mladé frontě Dnes Zdeněk Pasák, šéf agentury Medson and Taylor, zabývající se vyhledáváním manažerů. Většině špičkových manažerů Komerční banky je nyní kolem pětatřiceti let, obdobný věkový průměr mají i v České pojišťovně. Škodu Plzeň vede třicátník, řediteli pražské Škody je dokonce o rok méně. A na posty pod generálním ředitelem se pak dostávají ještě mladší lidé. Finančnímu řediteli Vítkovic je sedmadvacet a jeho kolegovi ze Škody Plzeň o rok více. Změna v tuzemských poměrech je radikální také proto, že v zemi chybějí odborníci středního věku. "To je rozdíl od většiny vyspělých zemí, kde na místa odcházejících manažerů nastupují lidé, kteří dlouho procházeli sítem přirozeného výběru," řekl Mladé frontě Dnes Jan Bubeník z české pobočky renomované světové manažerské agentury Korn/Ferry International. Stejný názor mají i sami mladí manažeři.

Řízení letového provozu České republiky (ŘLP) popírá, že hrozí stávka leteckých dispečerů, která by mohla ohrozit výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). S odvoláním na asistenta ředitele Řízení letového provozu Oldřicha Staňka to píše deník Právo. "Odmítáme, že by přílet bankéřů mohli zhatit letečtí dispečeři, jak se objevilo v tisku. Ujistili jsme ministerstvo dopravy a spojů, že jsme připraveni zvládnout všechny problémy, které s přílety účastníků výročního zasedání nastanou," řekl Staněk Právu. Podle informací pátečního tisku má ministerstvo strach, že letoví dispečeři, kteří jsou údajně stále nespokojeni s podmínkami své práce, využijí pražského zasedání MMF a SB k prosazování svých požadavků stávkou. Ředitel odboru civilního letectví ministerstva dopravy a spojů Oldřich Gorgol na dotaz Práva popřel, že by nyní ministerstvo jednalo s dispečery kvůli situaci v ŘLP. "Proč bychom to dělali, podnik má své vedení i svou zodpovědnost," zdůraznil Gorgol. Podle tiskového mluvčího tohoto resortu Michala Haly musí sice ministerstvo počítat v souvislosti se zasedáním s každou eventualitou, žádný strach však nepociťuje. "Máme pouze zájem na jeho důstojném a bezproblémovém průběhu," uvedl mluvčí pro deník Právo.

Za psy, kozami, jedním oslem a desítkami lidí přijel v sobotu do České republiky viceprezident Světové banky Mats Karlsson, píší Lidové noviny. Zástupce "globální" banky vedl na farmě v Milkovicích u Jičína dialog. Hovořil s těmi, kdo hodlají proti bance a vůbec ekonomické globalizaci protestovat v září v Praze. Tedy v době, kdy se tu bude konat 55. zasedání Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Setkání na farmě českého aktivisty Stanislava Pence zařídil bývalý československý ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Na zástupce "globálního bankovnictví" se pod stanovou plachtu v rámci festivalu Milkovické dny přišla podívat necelá stovka mladých lidi, uvádějí Lidové noviny.

Cestovní kanceláře zaměřené na příjezdovou turistiku si libují, neboť po loňském poklesu zájem o cesty do České republiky opět stoupá. Za první pololetí přijelo do česka více než 48 miliónu turistů, což je skoro o 3 milióny více než loni ve stejném období, píše deník Právo a zdůrazňuje, že kromě tradičně navštěvované Prahy začínají zahraniční turisté objevovat i další místa v Čechách a na Moravě. "Mnohá zajímavá místa se v minulosti na turistickém trhu neuměla prodat, ale to se v poslední době výrazně mění k lepšímu," soudí Jana Odložilíková, ředitelka domácího cestovního ruchu Cestovní kanceláře (CK) Čedok. Na otázku, jak se vyrovnávají s často kritizovanou nedostatečnou infrastrukturou v dosud "méně turistických místech", řekla Právuředitelka domácí turistiky CK Fischer Libuše Jandíková: "S hotely i penzióny máme vesměs dobré zkušenosti. Pokud vidí v cestovní kanceláři záruku, že jim opravdu přivede hosty, snaží se, aby poskytovaly kvalitní služby nejen pod vlastní střechou, ale nabídly v místě a okolí i další program." Za poslední měsíce se zvýšila i celková suma peněz, kterou u nás zahraniční návštěvníci nechali. Stalo se tak díky zavedení možnosti vrácení daně z přidané hodnoty, což zvedlo objem tzv. nákupní turistiky zejména ze Slovenska. Obyvatelům příhraničních oblastí Slovenska se dnes výrazně vyplatí pořizovat větší nákupy potravin a spotřebního zboží na Moravě. Předpokládá to však toleranci ze strany slovenských celníků. Skuteční zahraniční turisté ale v Česku i nadále utrácejí mnohem méně než např. v Rakousku. Jedním z důvodů jejich cest do České republiky je právě skutečnost, že v oblasti služeb je levnější než západní Evropa, píše deník Právo.

Občané České republiky se utvrzují v pocitu, že majetní lidé ke svému bohatství přišli podvodnou cestou. Sedm dotázaných z deseti totiž zastává názor, že životní úroveň se v Česku výrazně zvýšila jen podvodníkům a darebákům. Pro 78 procent lidí pak představují majetkové nerovnosti ve společnosti velký problém. Vyplývá to z šetření Střediska empirických průzkumů (STEM), který zveřejnily Lidové noviny. Majetkové rozdíly mezi nejbohatšími lidmi a sociálně slabou třídou se stále zvětšují, uvádí list. Ještě v roce 1997 považovalo tento trend za správný 43 procent dotázaných, loni to byla již jen třetina. Nejčastěji se proti velkým rozdílům v příjmech staví lidé hlásící se ke KSČM, ale stejnou věc si myslí i nadpoloviční většiny voličů ODS a Unie svobody, uvádějí Lidové noviny. "Zdálo se, že naše společnost přejde na principy rovnosti příležitostí. Lidé to přijali, ale v praxi se přesvědčovali o tom, že skutečnou příležitost měli jen podvodníci," řekla listu Věra Habertová z agentury STEM. Doplnila, že určitou roli hraje i lidská závist. Lidé však podle Lidových novin nemají nic proti tomu, aby si schopný člověk odpovídajícím způsobem dobře vydělával. Podle jiného průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění sedm procent lidí by nesouhlasilo s majetkovými nerovnostmi v případě, kdyby měli všichni rovné startovní podmínky. A jen 15 procent respondentů se domnívá, že lidé nemají právo ponechat si vše, co si vydělají v případě, že někteří budou bohatší než jiní, uvádějí Lidové noviny.

Žízniví odpůrci i příznivci případné výstavby zkušebního polygonu mladoboleslavské automobilky v jejich lese seděli nedělního odpoledne v sukoradské hospodě u jednoho stolu. A bylo živo, píše deník Právo a pokračuje: Stačilo zavést řeč na sobotní poznávací výlet. "Nikam jsem nejel, prostě to tady nechci, tak nepotřebuju vidět, jak taková zkušební dráha vypadá v Německu," nechal se slyšet muž, kterého nezaujalo pozvání automobilky Škody Auto na sobotní cestu autobusy a letadlem do německého Wolfsburgu. Automobilka chce i touto cestou získat souhlas místních k výstavbě šestatřiceti kilometrů silnic různých povrchů. Znamenalo by to zabrání a oplocení asi tři sta hektarů lesa a vykácení stromů v jeho jedné třetině. "Souhlasil jsem s tím před tím i po tom, co jsem viděl, jak to tam vypadá. I když je pravda, že vesnice tam nejsou tak blízko," přidal se druhý spolustolovník a třetí si hned rýpl do prvního, že se nejel podívat. "Starosta měl co dělat, aby na sobotu sehnal zájemce." V sobotu do Německa vyjelo přes osmdesát lidí. Občané Husí Lhoty, Obrubce a Sukorad. Ti mají ohrožený les za humny. Ale i pozorovatelé z referátu životního prostředí v Boleslavi a myslivci, kteří prý byli nadšení z tamních porostů. Po celodenní exkurzi byl v neděli odpoledne už zase zootechnik a starosta Husí Lhoty Petr Vacek v kravíně. "V praxi nám ukázali, jak to tam chodí. Jezdili jsme za normálního provozu po polygonu autobusem. Je tam už od roku 1965 a poskytuje sedm set pracovních míst. Ale myslím, že to nejde srovnávat. I když z ekologického hlediska se o to starají a ze státní silnice je hluk větší. Jenže tam je les daleko větší a jeho zábor není tak znát. My bychom tu přišli o celý les. Co bude dál, nevíme. Těžko říct, jestli odpor lidí dokáže překazit záměry automobilky," řekl deníku Právo starosta během dojení.