Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 30. srpna 2000 připravila Zdeňka Kuchyňová.
Zemské noviny se zabývají návrhem rozpočtu na příští rok. Ministr financí Pavel Mertlík řekl svým kolegům ve vládě jasně: "Nikomu nic nedám." A mohl s čistým svědomím dodat:" Víc nemám". Jenže ministři chtěli dohromady o 94 miliard korun více. Neměli by však zapomínat, že kromě natažené ruky je možné i šetřit. Podle listu by si měli stanovit priority - ne všechny výdaje si musí naplánovat na příští rok. Chtělo by se řící, že by měli s penězi zacházet jako v domácnostech. Ty zpravidla utrácejí jen tolik, kolik vydělávají - spíše ale méně. Vláda má ještě jednu možnost: Ať vybere dlužné daně - jejich výše je totiž nápadně shodná s celkovou částkou, kterou by ministři měli rádi navíc, radí Zemské noviny.
Mladá fronta Dnes přináší kritické ohlasy na rozhodnutí kabinetu řešit nedostatek peněz ve státním rozpočtu pomocí příjmů za licence na novou výkonnější generaci mobilních telefonů. První odhady hovoří o příjmu téměř 20 miliard korun. Kritici této myšlenky upozorňují, že vláda tak vyplýtvá neopakovatelné příjmy, namísto toho, aby si peníze ponechala jako rezervu na řešení závažnějších problémů. Podle listu bude kabinet patrně muset svůj plán obhajovat i před Občanskou demokratickou stranou /ODS/, která slíbila rozpočet podpořit. Stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý však označil záměr vlády za velmi nestandardní a upozornil, že sociální demokracie takové postupy vždy kritizovala. Vláda chce podle Mladé fronty Dnes peníze z prodeje licencí, včetně plánů na jejich utracení, zapracovat do rozpočtu již příští týden.
Tisk věnuje na titulních stránkách pozornost oficiálnímu prohlášení rakouské vlády, ve kterém požaduje spojit vstup České republiky do Evropské unie s dodržováním bezpečnostních a ekologických standardů v jaderné elektrárně Temelín. Podle kancléře Wolfganga Schüssela v případě nesplnění rakouských požadavků bude Rakousko blokovat při jednáních o rozšíření uzavření kapitoly energetika. Mladá fronta Dnes k tomu přináší vyjádření českého vyjednávače Pavla Teličky. Ten uvedl, že uzavření kapitoly energetika by bez splnění norem běžných v zemích Evropské unie stejně ani nepředpokládal. Pokud budou tyto normy splněny, neočekává žádné komplikace. Mluvčí Státního úřadu pro jadernou energetiku Vratislav Fajman pro Mladou frontu Dnes uvedl, že pro jaderné elektrárny neexistují žádné společné evropské nebo světové normy, ale pouze doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad zřízením speciální vyšetřovatelské skupiny pro hospodářskou kriminalitu. Podle listu však úsilí sebezdatnějších profesionálů skončí v půli cesty, pokud narazí na odpor mocenských špiček k rozplétání kauz zasahujících do vysokých pater politiky. Budoucí šéf "malé české FBI" bude mít při práci před očima konec šéfa policejní Služby pro odhalování korupce Evžena Šírka. Zvlášť zneklidňující je podle listu způsob Šírkovy likvidace. Současná mocenská garnitura vyslala varování - neváháme se zbavit kohokoliv nepohodlného a to i za cenu vyrobení falešných důkazů. Vše nasvědčuje tomu, že v naší politice stále více dominují lidé, kteří nemají sebemenší zájem na očistě veřejného života. V takové atmosféře by byla bezzubá i americká FBI - natož ta česká, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Další existence Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu /ÚDV/ je v ročním horizontu znovu nejasná, míní Hospodářské noviny. Souvisí to se zamýšlenou transformací v rámci policejních složek. Podoba další existence úřadu jistě není nic, co bychom na první pohled označili jako životně důležitou věc. Pro paměť národa takovou věcí ale nepochybně je. Z nejrůznějších důvodů - morálních i politických - je ještě příliš brzy nechat vše, co ÚDV představuje, rozplynout mezi všední činnost policie i civilní složky ministerstva vnitra, upozorňují Hospodářské noviny.
Celé mýty se dnes vyprávějí o Miroslavu Šloufovi. Jak píší Lidové noviny, ví se, že dnešní šéfporadce premiéra Zemana před rokem 1989 pracoval v komunistickém aparátu. Novinář Alexandr Mitrofanov o něm před časem napsal: "Šlouf se narodil do doby vlády komunistické strany, a tak sloužil jí. Jsem přesvědčen, že kdyby mu osud určil žít ve Spojených státech, stal by se špičkovým odborníkem na volební kampaně." Miroslav Šlouf je podle svých bývalých spolupracovníků proslulý svými "známými". Seznamovat se uměl už v 70. letech: třeba u piva nebo u mariáše. Udělal si známé i z lékařů různých oborů. A prý byl vysloveně proslulý tím, že na ně jiným nabízel "kontakt". "Lidem, kterým pomohl, se to však nebál připomenout," tvrdí jeho bývalý podřízený. Přes všechny své schopnosti ale Šlouf nestoupal v dobách komunismu strmě vzhůru. Příčina? Podle některých byl oním problémem Miroslav Štěpán, významný funkcionář konce komunistického režimu. Koncem roku 1989, kdy Šlouf odstoupil ze své funkce, ho neodmítlo vznikající Občanské fórum. Velkou většinou hlasů byl do vedení národního výboru Prahy 7 znovu zvolen. Krátce před tím se totiž opět seznámil. Tentokrát se zástupci místních ekologických organizací. Ani oni, ani Šlouf nechtěli, aby se v parku Stromovka na Praze 7 kácely stromy kvůli stavbě tunelu. Jenom přímluva ekologů by však nestačila - opět se potvrdilo, že Šlouf zná prostě všechny, dodávají Lidové noviny.
Lidové noviny si kladou otázku, zda tabulky zakazující vstup na trávu v době konání zasedání světových finančníků schválené radními Prahy 1 přinesou nějaký obrovský přísun financí vybraný na pokutách. Radní se totiž obávají vandalů, kteří by mohli poškodit zeleň při protestech proti globalizaci. Byznysmeni se však budou po Praze pohybovat auty. Odpůrci mezinárodních finančních organizací pak nebudou příliš ochotni zaplatit složenky od městských strážníků. Jako další problém vidí list respektování zákazů. Pokud je ignorujeme my domácí, těžko je budou dodržovat cizinci, zvláště jsou-li zvyklí se na veřejně přístupných zatravněných plochách pohybovat. Pokud jde opravdu o zeleň Prahy 1, má autor poznámky tip - elektrické ohradníky a městské strážníky s ostrou municí. Tráva bude zachráněna, končí s nadsázkou Lidové noviny.
Ministerstvo zdravotnictví hodlá v budoucnu zkomplikovat život kuřákům. Konstatují to Lidové noviny s odvoláním na věcný návrh zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Cigarety by měly být hůře dostupné, kouření na veřejných místech omezenější a prohřešky proti zákonu důrazněji postihovány. Zákaz kouření by měl mimo jiné platit i na zastávkách městské hromadné dopravy. Návrh zákona podle deníku nejen s přísnějšími postihy pro obchodníky, kteří při prodeji cigaret nebudou respektovat hranici 18 let, ale pamatuje i na ty, kteří mladistvým nikotin zdarma nabídnou, a to pokutou až 5000 korun. Připravovaný zákon též "zakazuje například prodej všech předmětů, které třeba jen vzbuzují dojem tabákového výrobku". Obchodníci tedy nebudou moci nabízet například ani žvýkačky ve tvaru cigaret, uvádí deník. Tabákové výrobky by měly zmizet i z tržnic a podle představy ministra zdravotnictví Bohumila Fišera i z prodejních automatů, dodávají Lidové noviny.
Až do těchto dnů se mohli jihomoravští vinaři radovat z letošní sezóny, která podle nich vstoupí do historie kromě jiného množstvím i kvalitou vinné révy. Jak však informují Lidové noviny, letošní úrodu vína začali kromě majitelů vinic sklízet i nezvaní návštěvníci - špačci. A to takovým způsobem, že některým vinařům zbyly jen oči pro pláč. Možnosti obrany úrody jsou ze zákona omezeny. Vinaři si stěžují, že není možný odstřel špačků. Majitelům nezbývá než vinice čtyřiadvacet hodin denně hlídat a ptáky plašit, konstatují závěrem Lidové noviny.
Mezinárodní dudácký festival změnil obyvatelům Strakonic na čtyři dny život v nepřetržitou slavnost. Jak píší Lidové noviny, město zaplavila muzika, barvy krojů mnoha národů, cizí jazyky, od slovenštiny až po novozélandskou maorštinu. Ve Strakonicích se 24.-27. srpna sešlo k sedmi stům muzikantů, tanečníků a zpěváků, včetně šedesáti dudáků z různých koutů světa. Podobných folklorních akcí ve světě přibývá, nad lidovou muzikou se už dávno neohrnuje nos. Navíc se stává dobrým obchodním artiklem. Hlavně mládež zaujala nizozemská skupina Hailander, jejíž členové ovládají hru na několik nástrojů. Folklór je živí, jako koníček však mají tvrdý rock. O vznik dudáckého festivalu ve Strakonicích se zasloužil Josef Režný. O dudách a lidové muzice ví vše, co se o nich vědět dá. Už před desítkami let sbíral písně mezi staršími lidmi v regionu. Jen pro zajímavost, původ dud bývá většinou situován do oblasti Malé Asie a Blízkého východu, odkud se přes Řecko a Balkán rozšířily do střední a západní Evropy.
