Přehled tisku

Deníky mimo jiné komentují skutečnost, že Poslanecká sněmovna nezvolila ombudsmana a prezident republiky a Senát musejí navrhnout nové kandidáty na tuto funkci. Zemské noviny v komentáři soudí, že nezvolením ombudsmana poslanci opět vystavili na odiv bídu české politiky, neschopnost či spíše neochotu stran přijímat kompromisy ve věcech společného zájmu. Poslanecké kluby se podle listu zachovaly jako znesvářené stranické smečky. Poslanci se pramálo zajímali o odborné a morální předpoklady kandidátů, kteří řečnili před téměř prázdnou sněmovnou. Rozhodující pro ně bylo stanovisko klubu, potažmo strany. A to je u ombudsmama, který má být nestranický a nestranný, na pováženou. List podotýká, že ombudsman sice zavrhnut není, že ho poslanci nakonec zvolí, ale vyslovuje pochybnost, že v příštích volbách se do hry dostanou výraznější osobnosti. "Jisté je jen to, že pokračující stranické tahanice budoucímu ombudsmanovi na vážnosti nepřidají. Spíše naopak. Mohou jeho úřad znevážit ještě dříve, než vůbec začne fungovat," uzavírají Zemské noviny.

až příliš přísný. Už minulý týden dostala vláda na stůl zásadní novelu, která obsahuje více než sto změn. Příjezd do republiky se výrazně nezjednoduší. Novela nadále počítá s tzv. hraniční průvodkou, i když bez fotografie. Uleví se především cizincům, kteří již dlouho žijí v Česku a chtějí tu získat trvalý pobyt. Ten má pro ně řadu praktických výhod: jeho "majitelé" například nepotřebují povolení k zaměstnání, nebo si mohou v České republice kupovat nemovitosti. O toto povolení mohou podle současné úpravy požádat všichni, kteří bydlí v ČR nepřetržitě deset let. Ministerstvo na ně ale připravilo past: za "rok nula" (datum, od kterého se jim budou započítávat léta strávená v Česku) stanovilo až rok 2000. Nový návrh "rok nula" ruší a uznává dobu dosud strávenou v ČR. Rozšiřuje se také okruh lidí, kteří mohou o povolení k pobytu požádat přímo na českém území a nemusí kvůli tomu jezdit na české ambasády do zahraničí. S trvalým pobytem to budou mít snazší i děti, jejichž rodiče toto povolení mají. Děti nyní musejí čekat na "vytoužené razítko" osm let, podle novely by měly na trvalý pobyt nárok automaticky ihned od narození. Zmatkům a frontám na hranicích ale zákon asi přítrž neučiní. Turisté z problémových zemí sice nebudou muset k hraniční průvodce přikládat dvě fotografie, odbavování ale zřejmě nepůjde rychleji. Novela zákona se příliš nelíbí českým nemocnicím. Úředníci totiž zrušili podmínku, že návštěvníci z ciziny musejí k žádosti o vízum přidat doklad, že po dobu pobytu mají zajištěné zdravotní pojištění.

Vleklý boj mezi těžařskými společnostmi a ochránci přírody je podle Lidových novin zřejmě u konce. List připomíná, že sněmovna po dramatickém jednání přijala v úterý vládní novelu zákona o geologických pracích. Hlavní smysl novely byl v tom, kdo bude v budoucnu rozhodovat o povolování geologických průzkumných prací. Až dosud to byl výhradně stát, podpoří-li ale novelu i Senát a po něm prezident, budou účastníkem řízení i obce, jejichž katastru se geologické práce mají týkat. Novela vzbudila odpor nejen mezi částí politiků. Protestovaly proti ní i geologické asociace a těžařské společnosti. Ty už v době přípravy novely sváděly těžké boje s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem. Hlavním argumentem těžařů je, že nová úprava pravděpodobně ztíží podmínky pro podnikání v jejich oboru a může i znejistit zahraniční investory. Ochránci přírody naopak hájí Právo obcí zasahovat do rozhodnutí o průzkumných pracích. "Vyplývá to ze situace, která nastala v České republice, a zejména v Kašperských Horách. Vrchní soud tu rozhodl, že obce mají Právo do řízení zasahovat," říká šéf odboru geologie na ministerstvu životního prostředí Zdeněk Venera. V Kašperských Horách prováděla průzkumy pro eventuální těžbu zlata společnost TVX Bohemia. Po protestech města Kašperské Hory ministr Kužvart průzkumy zastavil.

Jak píše Madá fronta Dnes, na desítky telefonátů od lidí vystrašených zemětřesením odpovídali v úterý ráno pracovníci českobudějovického hydrometeorologického ústavu. Geofyzikům z Akademie věd volaly za celý den dokonce stovky lidí. Otřesy země probudily deset minut před pátou hodinou hlavně obyvatele panelových domů na českobudějovických sídlištích, drnčení skla a cinkání skleniček uslyšeli i lidé na Českokrumlovsku a Prachaticku. Chvění země bylo cítit i na jihu Moravy a ve znojemském muzeu dokonce spustilo poplašné zařízení. Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky uvedli, že Česko zasáhla vlna zemětřesení o síle 4,5 až 5,3 Richterovy stupnice, které odpovídá otřesům střední intenzity. Podle pracovníka geofyzikálního ústavu Jana Zedníka mělo zemětřesení ohnisko jihovýchodně od Vídně, a hlavně do jižních Čech i na jih Moravy je rozšířila vlna mířící z Dolního Rakouska k severu. "Z jižních oblastí se k nám seizmické vlny dostávají poměrně často. Nejsilnější otřesy jsme zaznamenali 10. května 1976," řekl Zedník. Lidé také pozorovali noční neklid u zvířat. Například už dvě hodiny před otřesem je budili psi. Právě na základě podobných pozorování bude v příštích dnech geofyzikální ústav mapovat makroseizmické účinky v jednotlivých lokalitách.

Hospodářské noviny upozorňují, že připravenost na záplavy je v České republice vyšší než v roce 1997, ale obydlené oblasti jsou stále ohroženy. Případné záplavy, podobné těm před třemi lety, by pravděpodobně opět měly katastrofální následky. Přestože na protipovodňové ochraně zapracovaly snad všechny státní orgány včetně těch nejvyšších, největší díl prací na prevenci proti záplavám však zůstal především na obcích, okresních úřadech a správcích významných vodních toků. Na těchto instancích leží největší díl boje proti vodnímu živlu a nákladů na odstranění ničivých důsledků. Podle informací Hospodářských novin se sice podstatně zlepšil přenos informací v období povodní, ale i po třech letech přetrvávají některé legislativní nedostatky.

dnešku je více než milion obyvatel). Podle optimistické varianty má počet lidí v Česku klesnout jen o šedesát tisíc. Střední a nejpravděpodobnější varianta počítá s úbytkem asi šesti set tisíc obyvatel. Hlavním jevem bude celkové stárnutí. Projeví se především v druhé polovině následujícího desetiletí, kdy budou do důchodu odcházet silné poválečné ročníky. Podíl obyvatelstva nad 65 let poroste a v roce 2030 dosáhne přibližně 24 procent. "U střední varianty počítáme s tím, že porodnost přeci jen trochu poroste," říká Milan Aleš, který v Českém statistickém úřadu zpracovává demografické analýzy. Naději vidí především v silné generaci s datem narození v polovině sedmdesátých let. Věkové složení české populace "strom života" je v současnosti podobné jako na Západě. Patu stromu představuje počet narozených dětí, špičku počet nejstarších obyvatel. V současnosti je tvar českého stromu "v pořádku" relativně silná základna, hodně mladých lidí v produktivním věku. Postupem času se však podle Aleše strom života otočí a bude vypadat "hůře" než v západní Evropě: "Bude stát na úzké špičce". Důvodů je několik. Především silná (a postupně stárnoucí) generace z poloviny sedmdesátých let. "Za třicet až čtyřicet let bude tato skupina stále nejsilnější generací, nikde v Evropě se přitom něco podobného nestalo. Populační třesk v šedesátých letech byl slabší," říká Aleš. Dalšími důvody jsou současná velmi nízká porodnost v Česku (nižší než na Západě) a prodloužení střední délky života. V Česku se již několik let po sobě méně lidí narodí, než jich zemře. Tento trend bude pokračovat. Příliv imigrantů bude úbytek pouze zmírňovat. Tolik Lidové noviny. Jak píše Mladá fronta Dnes, myslivci na Liberecku mohu téměř bez omezení lovit takzvanou trofejní zvěř. Vysoká se totiž na severu Čech přemnožila, a tak lesníci zmírnili podmínky pro jejich odstřel. "U jelení zvěře platí stále zákaz lovu oboustranně korunovaných jelenů. Ostatní vysoká se smí střílet bez omezení," vysvětlil listu vedoucí referátu životního prostředí libereckého okresního úřadu Jaroslav Hrádek. V okrese překračuje vysoká své stavy přibližně o tisíc kusů.