Přehled tisku

Stopy z vytunelované Komerční banky vedou pravděpodobně až k ruské mafii. Z dosud nezveřejněných dokumentů, které má Mladá fronta Dnes k dispozici, vyplývá, že rakouský podnikatel Barac Alon, jehož firma B.C.L. Trading způsobila Komerční bance osmimiliardovou ztrátu, je osobně i podnikatelsky napojen na šéfy dvou největších ruských zločineckých organizací, solomonské a solncevské mafie - Semjona Mogileviče a Sergeje Michajlova. Vzhledem k těmto propojením je možné, že Komerční banka, která od roku 1995 financovala miliardami korun pouze fiktivní obchody Baraca Alona, sloužila v podstatě i jako pračka špinavých peněz pro ruský organizovaný zločin. Na propojení Baraca Alona s ruskou mafií upozornila mezinárodní detektivní kancelář Control Risks, kterou si najala na konci minulého roku Komerční banka, aby zjistila všechny informace o svém dlužníkovi. Tuto respektovanou detektivní kancelář se sídlem ve Velké Británii si najímají různé firmy, banky a organizace z celého světa pro sběr důvěrných informací. Jak dále list píše, oba vůdcové vlivných světových mafií se specializují na finanční podvody. Mogilevič je považován za jednoho z kmotrů ruských mafií. V roce 1996 ho označil podvýbor amerického Senátu za hlavu jedné z 25 eurasijských skupin organizovaného zločinu. Americký list The New York Times s odvoláním na zprávu CIA loni uvedl, že Mogilevič je jedním z největších odborníků na praní špinavých peněz, píše Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny připomínají, že sudetští Němci žádají po České republice trest pro Františka Foukala, poválečného velitele tábora v Mirošově na Plzeňsku, v němž bylo internováno několik stovek Němců. Vyzval k tomu nový mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Johann Böhm. Ten se odvolává na poslední vydání listu Sudetendeutsche Zeitung podle něhož chce Foukal nyní odškodnění za to, že byl za druhé světové války nacisty přinucen pracovat v Německu. Po válce se ale měl stát velitelem tábora v Mirošově, kde české úřady shromáždily sudetské Němce určené k deportaci ze země. 220 z nich tam podle Böhma přišlo o život. Podle shodných německých i českých údajů nesl Foukal hlavní odpovědnost za tyto mrtvé," uvádí týdeník sudetských Němců s odvoláním na údaje Spolkového archivu. A dnes Foukal, jak říká mluvčí Böhm, "beztrestně žije" v Kroměříži. Podle Lidových novin, sběrný tábor pro sudetské Němce v Mirošově na Rokycansku skutečně existoval. V kroměřížském telefonním seznamu ovšem jméno Františka Foukala nefiguruje. Jediný člověk shodného příjmení, ale jiného křestního jména, uvedený v seznamu potvrzuje, že o Františku Foukalovi slyšel: tento muž prý v Kroměříži žil. Jenže už zemřel, píší Lidové noviny.

Životní úroveň českých důchodců se za deset let hospodářských reforem zlepšila. Jak píše Mladá fronta Dnes, i ve srovnání s domácnostmi lidí, kteří pracují a mají děti, jsou na tom penzisté lépe než dřív. Loni poprvé statistiky ukázaly, že příjmy důchodců stačily na pokrytí jejich výdajů, a penzisté tak prvním rokem nemuseli sahat na své úspory, což pro ně bylo celá léta nutností. V letošním roce by se podle odhadů Českého statistického úřadu mohla situace penzistů ještě zlepšovat. Zatímco před deseti lety patřili důchodci mezi nejslabší sociální skupiny, nyní je situace jiná. I když jejich příjmy na celou domácnost patří stále k nejnižším, v příjmech na osobu jsou na tom penzisté dokonce lépe než zaměstnaní lidé s dětmi. Zatímco průměrný důchodce měl podle ministerstva práce a sociálních věcí v loňském roce na útratu 6123 korun měsíčně, členové rodin s dětmi museli vystačit s částkou o 133 korun nižší. Odborníci se shodují, že důvodem je především změna v systému sociální podpory. V roce 1996 se nastartoval nový systém adresné sociální podpory a řada rodin přišla o dávky. Důchody se naopak po celou tu dobu pravidelně zvyšovaly, a loni dokonce stouply i přes to, že podmínka inflace nad pět procent nebyla splněna. Sociologové však upozorňují, že co platí pro důchodce jako celek, nemusí platit pro každého člověka odkázaného na penzi. "Špatná situace zůstává u samostatně žijících důchodců, zvláště u nejstarších žen, jejichž penze jsou podprůměrné," upozorňuje specialista odborů na důchodovou problematiku Miroslav Hiršl.

Na hranici možností. Těmito slovy lze podle Lidových novin charakterizovat letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který vstoupil do své druhé poloviny. Už teď lze ale podle listu tvrdit, že i přes přítomnost slavných jmen přibývá na festivalu i bezejmenných filmových nadšenců. Letos se akreditovalo osm tisíc milovníků filmu. Polovinu z tohoto počtu tvoří studenti: za 500 korun se jim otevírá šance koupit si lístek až na šest filmů denně. Už během prvních dnů přišlo do karlovarských promítacích sálů 51 tisíc lidí. Na ulicích to vypadá divoce. Parky okolo známého hotelu Thermal jsou ve dne v noci plné pověstných "baťůžkářů". U pokladen se tvoří fronty už od čtyř ráno: nadšenci se do nich staví i v naději, že někdo z VIP hostů po předešlém flámu zaspí a zbude po něm volné místo. Pokud totiž diváci nemají červené akreditace pro hosty nebo zelené novinářské, nemají v podstatě šanci se do promítacích sálů vecpat. Počet pokladen se sice od loňska rozrostl a protáhla se i jejich otvírací doba, ale počet míst v jednotlivých sálech se "nafouknout" nedá. Mnohá představení jsou takřka ihned vyprodaná. Přesto, že napětí mezi prominentními hosty a těmi, kteří jsou nuceni ležet dlouhé hodiny na zemi, je všudypřítomné, nálada na festivalu je skvělá. Potvryují to všichni: studenti, pořadatelé i slavní hosté. Tolik Lidové noviny.

Deník Právo připomíná, že šéf ODS a Sněmovny Václav Klaus a mluvčí iniciativy Impuls 99, katolický kněz Tomáš Halík, nevylučují, že budou v roce 2003 kandidovat na post hlavy státu. V té době vyprší funkční období Václava Havla. Václav Klaus, jehož na nejvyšší státní post doporučují někteří straničtí kolegové, řekl: "Já nechávám své jméno skloňovat. Nějakou takovou možnost bych nevyloučil." Předseda ODS však zdůraznil, že Havel je teprve v polovině svého pětiletého mandátu a tak jsou podobné úvahy předčasné. Dosud Klaus odmítal možnost své kandidatury komentovat. Před dvěma lety dokonce prohlásil, že "o roce 2003 vůbec neuvažuje." Halík, kterého Havel považuje za svého možného nástupce, včera v souvislosti s prezidentským křeslem konstatoval: "Moje životní filozofie je mít naprostou vnitřní svobodu, po ničem takovém neprahnout a taky se toho nebát." Klaus s Halíkem svedli ostrou polemiku o významu občanských iniciativ. "Pořád je tady pokus, aby vznikla nějaká vize, podle které všichni půjdou, a tu vizi nám někdo moudrý bude shora vtloukat do hlavy," uvedl Klaus se zjevnou narážkou na Impuls 99. "Občanské iniciativy jako Impuls se nikdy nehlásily k nějaké nepolitické politice. Já jsem nikdy nic takového nehlásal, především ne v definici, jak ji vykládáte. Kromě politiky existuje veřejný prostor, politika v širším Práva smyslu, tam se formuje veřejné mínění," hájil se Halík. Klaus se v průběhu diskuse ohradil, že mu Halík "ďábelsky" podsouvá, co neřekl.

Lidové noviny píší, že Václav Havel si už vybral místo, kde stráví svůj prezidentský důchod. Spolu se svou manželkou Dagmar zakoupil dům v Portugalsku. Poté, co mu v roce 2003 definitivně vyprší prezidentský mandát, tam Havel s rodinou hodlá na odpočinku trávit podstatnou část roku. "Domeček není v příliš dobrém stavu, ale je v báječné krajině s báječným rozhledem," řekl prezident v sobotu v rozhovoru pro Český rozhlas. Do Portugalska se Havel ale nehodlá přestěhovat natrvalo, na jihozápadě Evropy chce každoročně trávit několik měsíců. "Budu číst, studovat, přemýšlet, a doufám, také psát," plánuje český prezident. Havel si Portugalsko vybral prý také proto, že tamní klima příznivě působí na jeho nemocné plíce. Do země na břehu Atlantiku se Havel chystá již letos v srpnu na čtrnáctidenní dovolenou. Prezident Havel začal svůj prázdninový program již v neděli. Společně se svou manželkou a doprovodem totiž odletěl na krátkou návštěvu Chorvatska, kde po dvoudenním oficiálním programu, zůstává na pozvání chorvatského prezidenta Stipeho Mesiče v Chorvatsku dalších deset dní. Ty chce prezidentský pár strávit soukromě v Dalmácii. Na jihu Evropy je s prezidentem také jeho osobní lékař Ilja Kotík a zdravotní sestra.

Česká literatura na konci tisíciletí, tak znělo motto 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky, který pozval minulý týden od úterý do soboty do Prahy více než sto padesát vědců a pedagogů zabývajících se českou literaturou z takřka třiceti zemí Evropy, Asie a Ameriky. Jak píše deník Právo, organizároři akce - mimo jiné - Ústav pro českou literaturu AV ČR, jehož ředitel Pavel Janoušek kongres zahájil a uzavřel - připravili rozsáhlý program s takřka stovkou referátů ze všech časových období, jejichž cennost, jak tomu u podobných setkání bývá, všichni spatří až v celku vydaného svazku. Na první pohled byla zřejmá účast bohemistů mladé a střední generace, která svědčila o zájmu, který české písemnictví vzbuzuje. Setkali se staří přátelé a nebylo by spravedlivé v té záplavě osobností jmenovat jen některé. Výrazný byl zájem o soudobou tvorbu viděnou v analýze posledního desetiletí. Zkušenost světových vědců ji jakoby v zrcadle ukázala uzavřenou do sebe, s malou otevřeností k postupům a stylům současné světové literatury. Zřetelně viděli malou schopnost našich spisovatelů vyrovnat se s principy knižního trhu. Jejich hrdiny bývají většinou vyděděnci nové společnosti. Jiní se snaží najít v ní své místo, ale zároveň pohrdají její amorálností. Kritika převážně novinová dělá podle nich málo pro interpretaci knih vůči čtenáři. Řada významných autorů vede "válku" s kritiky a naopak, což svědčí o vzájemném nepochopení. Pojmenovány byly i některé problémy širšího dosahu, vztah umělecké literatury a komerční tvorby, jejíž postupy spisovatelé stále více využívají. Po desetiletí přehlížená témata, např. česká barokní literatura, si žádají o zpracování. Jak zaznělo i na závěrečném společném sezení, totéž je třeba z dnešního poznání učinit s českou meziválečnou avantgardou. V příštím roce by se na toto téma měla uskutečnit konference, připomíná deník Právo.