Přehled tisku

Z českých deníků s datem 28. července 2000 vybírala Renata Prátová.

Lidové noviny se zamýšlejí nad sociální politikou současné vlády, která je podle nich velmi velkorysá. Chystá mimo jiné stejné přídavky pro všechny děti. Více než čtvrtinu veškerých příjmů domácností nyní tvoří peníze od státu, píše list. Jestli sociální politika státu půjde dál cestou štědrosti ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly, můžeme se časem dočkat opravdu všeho. Když se přispívá šestadvacetiletým "dětem", proč nedat i třicátníkům a čtyřicátníkům? A jak k tomu všemu přijdou padesátníci, kteří v mládí žádné příspěvky nedostávali? I jim by stát měl něčím přispět, jinak přece nebude spravedlivý. Bude to krásná země. Stát každému přispěje, pěkně rovně, aby nebyla zlá krev. Budeme všichni šťastní a budeme se mít rádi. Škoda jen, že budeme příšerně zadlužení, uvádějí Lidové noviny.

Snahy ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly znovu zavést plošné přídavky na děti si všímají také Zemské noviny. Deník pokládá Špidlův návrh za v současnosti naprosto zbytečný. Změnit výplatu přídavků na děti by jistě byl záslužný čin, nemá však cenu se vracet tam, kde už jsme jednou byli. Celý systém dávek sociální podpory by si zasloužil pořádnou reformu, domnívá se deník, podle kterého by zamyšlení nad takovou reformou bylo záslužnější, než vymýšlení plošného vyplácení přídavků na děti. Lidé, kteří přídavky chtějí, si o ně požádali a zbytek je ke svému životu nepotřebuje, píší v závěru Zemské noviny.

Jenom rok bude platit přísný cizinecký zákon, který od ledna komplikuje vstup některých cizinců do České republiky, informuje deník České slovo s tím, že jeho rozsáhlou novelu ve středu schválila vláda. Zákon zkomplikoval život nejen cizincům, kteří do Česka přijíždějí, ale především těm, kteří zde dlouhodobě žijí. Rada vlády pro lidská práva označila některé jeho pasáže za diskriminační. Ty mají podle vládní novely ze zákona zmizet. "Cizincům už se nebude počítat stanovená osmi- či desetiletá lhůta nutná pro získání trvalého pobytu od 1. ledna 2000", uvedla pro list Marie Masaříková z ministerstva vnitra. Znamená to, že při žádosti o trvalý pobyt se jim započítá i doba, kdy žili v Česku před tímto datem. Rada vlády pro lidská práva kritizovala v minulosti také pravidlo, podle kterého museli cizinci žádat o povolení k pobytu jen na českých ambasádách v zahraničí. To způsobovalo problémy například při udělování pobytu dětem, které se narodily cizincům trvale usazeným v Česku. Kvůli legalizaci pobytu dítěte museli rodiče vycestovat do zahraničí. Podle Marie Masaříkové budou moci o povolení podle novely žádat na českém území, a to na cizinecké policii, dodává deník České slovo.

S naprostou většinou "mladých politických turistů", kteří v září přijedou do Prahy demonstrovat proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance, lze mluvit, domnívá se deník Právo. Nikdo nás totiž nenutí, abychom v každém mladém cizinci viděli škůdce a násilníka, který přijel zbourat českou metropoli, píše dále list a vyzývá: a je-li možné se s většinou z nich domluvit, tedy s nimi mluvme, nejlépe bez hysterie. Pokud totiž Praha ukáže vlídnou tvář, je ještě pravděpodobné, že zažijeme převážně klidné demonstrace, byť třeba s menšími výstřelky. Pokud však protestující hned před nádražím potkají jízdní policii, vodní děla a nepřátelsky naladěné domorodce, pak se to "bez kraválů" asi neobejde, uzavírá deník Právo.

Mladá fronta Dnes rozebírá aktivity podnikatele Tibora Potora z Mladé Boleslavi. Jejich výsledkem je to, že se z tohoto města v několika uplynulých letech vystěhovalo nejméně pětatřicet romských rodin na venkov. Potorův podnikatelský záměr spočívá v tom, že koupí v Mladé Boleslavi dům obydlený romskými rodinami. Ten je většinou zdevastovaný a je proto velmi levný. Potor vystěhuje Romy na venkov a bytové jednotky přestaví na kvalitní byty. Ty prodává za tolik peněz, že se do nich romské rodiny nemohou vrátit. Zároveň na venkově skupuje staré nemovitosti, ve kterých zřizuje byty pro Romy z Mladé Boleslavi. Venkovské byty převádí do jejich vlastnictví. Odstupné v hotovosti by totiž podle něj vystěhovaní Romové propili. Ti však příliš nadšení nejsou a proti jejich přítomnosti se postavili také zastupitelé jedné z vesnic, kam se přistěhovali. Potorovi kritici sice tvrdí, že jedná s tichou podporou úředníků mladobolesvaské radnice, ale důkazy nikdo nemá, píše Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny informují o chystaném společném projektu malých českých a německých pivovarů, který má pracovní název "Pivní turistika". Návrh na vzájemnou spolupráci hodlají český Svaz malých nezávislých pivovarů a německý Svaz malých pivovarů předložit na počátku příštího roku do Bruselu a žádat o podporu z fondů Evropské unie Phare. Na základě projektu budou například malé německé pivovary propagovat české subjekty a naopak. Součástí projektu bude také spolupráce s českými a německými cestovními kancelářemi. Obdobná spolupráce už existuje mezi Německem a Rakouskem a fond Phare na ni částečně přispěl, připomínají Hospodářské noviny.

Lidové noviny citují výsledky mezinárodního průzkumu, podle kterého si Češi věří, že umějí cizí jazyky. Téměř polovina českých občanů tvrdí, že je schopna komunikovat v cizí řeči. Například v sousedním Maďarsku je tento počet mnohem nižší - 24 procent lidí a v Polsku je to pouhých 20 procent obyvatel. Otázkou ovšem je, zda Češi skutečně ovládají jiné řeči více než jejich sousedi, anebo jsou jen sebevědomější, píše list. Analytička Pavla Burdová z Ústavu pro informace ve vzdělávání vidí pravý důvod tak velkých rozdílů mezi Čechy, Maďary a Poláky jinde. Na rozdíl od svých sousedů totiž Češi uvádějí nejčastěji znalost ruštiny. Spokojenost s jazykovými znalostmi obyvatel Česka však okamžitě zmizí, pokud se člověk podívá do západní Evropy. Některé národy Evropské unie jsou totiž téměř "dvojjazyčné", uzavírají Lidové noviny.

Ani Praha moderních supermarketů a nablýskaných obchodů nepřestává být tajemným městem Meyrinka a Kafky, uvádí Mladá fronta Dnes. Restaurátor Josef Vitvar totiž nalezl v těchto dnech něco, pro co ani památkáři nemají žádné vysvětlení. V původní omítce starobylého domu U krkavce v pražské Rámové ulici odkryl záhadné znaky, symboly a čísla, jejichž význam zatím nikdo neumí rozluštit. Nevypadá to na alchymisty, kabalisty ani zednáře či hermetiky. Přesto znaky, které se místy vzájemně překrývají s vyobrazením kotev, hvězd a podivných obrazců, působí magicky. Kdo to maloval? Kdy a proč? Dešifrovat, co černé a šedé symboly na zdech znamenají, bude obtížné. Působí to skoro dojmem historického graffiti malovaného sazemi z komína nebo rozdrceným dřevěným uhlím. Podle památkářů je to rarita a budou pátrat po tom, o co šlo. Nejčastějšími motivy jsou podle listu zdobné písmeno S a kotvy. Objevuje se také židovská hvězda s písmenem L, psí hlava, podpis Jan a letopočet 1844. "Je to hodně zvláštní. Třeba to psalo několik lidí a ne ve stejné době," soudí restaurátor Josef Tellc, který se věnuje dokumentování pražských památek. V historickém domě otevřela před měsícem nadace Český barok stálou výstavu barokních soch a příležitostnou expozici obrazů Aleše Lamra. Do té doby nikdo netušil, co skrývá interiér, který roky sloužil jako skladiště sběrných surovin, píše Mladá fronta Dnes.