Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 24. července 2000 připravila Renata Prátová.

Čeští státní zástupci protestují proti bezpečnostním prověrkám, které jim nařizuje zákon o ochraně utajovaných skutečností, píše deník Právo. Zákon, podle něhož nemohou automaticky nakládat s tajnými materiály, vstoupil v platnost na podzim 1999. Prezident Unie státních zástupců Ctirad Löffelmann říká, že prověrky jsou chápány jako pokus o další podrobení státního zastupitelství strukturám politické moci. To může podle něj neblaze ovlivnit činnost úřadů - tedy boj proti zločinnosti. Státní zástupci očekávají podporu od Mezinárodní asociace prokurátorů. Ani v žádné zemi Evropské unie nejsou používány obdobné prověřovací procedury, cituje deník Právo stanovisko českých státních zástupců. Reklama na násilí - tak nazvaly Lidové noviny situaci před zářijovým zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Vládní přípravy na akce antiglobalizátorů podle listu totiž zatím připomínají spíše válečnou mobilizaci než běžná preventivní opatření na zabezpečení veřejného pořádku. O nasazení obrněných transportérů se ještě nemluví, ale kdo ví, kam až sahá fantazie našich ministrů. K čemu to divadlo?, ptá se deník. Česká vláda chce předejít tomu, aby Praha byla druhým Seattlem. Hysterie, kterou kolem chystaných protestů šíří, násilí ale spíše přivolává, soudí list. Reklamní textař by lepší tahák pro profesionální pouliční rváče nevymyslel, píší závěrem Lidové noviny. Deník Právo přináší rozhovor s viceprezidentem Světové banky Matsem Karlssonem. Ten pro list mimo jiné vyslovil přesvědčení, že české orgány si dokáží poradit s případnými narušiteli zářijového zasedání v Praze. Podle Karlssona aktivisté přijedou proto, že pociťují vážnost podstatných otázek. A ty by určitě měly být diskutovány. Mezinárodní měnový fond a Světová banka chtějí proto pokračovat v tradici začleňování představitelů nevládních organizací do jednání výročního zasedání a ve spolupráci s nimi uspořádají řadu seminářů a panelových diskusí. Jak pro deník Právo Mats Karlsson dodal, případný příjezd radikálních politických skupin by tedy neměl být brán jako ohrožení bezpečnosti, ale jako prostá výměna názorů. Výzvě Impuls 99, která žádala změnu politického stylu v České republice, je jeden rok, uvádějí Zemské noviny. V této souvislosti píší, že dnes o ní nikdo nemluví. Jeden ze signatářů Impulsu - katolický duchovní Tomáš Halík s tím ale nesouhlasí. Jak říká, jde především o podstatné věci, na které upozornili. Impuls podle Halíka pracuje systematicky. Uspořádal veřejná fóra například k otázce vstupu do Evropské unie a zpracoval koncepci zdravotnictví a návrhy k energetické politice. Ani mluvčí Impulsu Krystyna Wanatowiczová se nedomnívá, že se výzva rozplynula. Hlavní chybu vidí v tom, že se příliš nedostávají do médií. Předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý ale charakterizuje Impuls 99 jako spolek teoretizujících intelektuálů. Premiér Miloš Zeman hnutí pokládá za spolek lidí, kteří nemají odvahu účastnit se politické soutěže, kteří stojí za bukem a pokřikují na ty, kdo pracují. A podle Zemana platí staré arabské přísloví - psi štěkají a karavana jde dál. Tolik Zemské noviny. Výdaje Fondu národního majetku (FNM) by podle Hospodářských novin mohly být letos vyšší než jeho příjmy. "Ta hrozba reálná je. Závisí na tom, co stihneme doprivatizovat do konce roku, a hlavně na velikosti ekologických závazků," cituje deník ministra financí České republiky Pavla Mertlíka, který je zároveň předsedou prezídia Fondu národního majetku. Jedním z řešení napjaté bilance FNM je, že stát požádá rakouskou Erste Bank o předčasnou úhradu celé kupní ceny za Českou spořitelnu. Jak Hospodářské noviny uvádějí, tuto možnost vládě nabízí kupní smlouva o prodeji 52 procent akcií České spořitelny rakouské společnosti. O této variantě se už také podle informací listu ve vedení FNM jednalo. Deník připomíná, že pokud by chtěl stát výplatu celého obnosu od Erste letos skutečně inkasovat, musela by vláda požádat o naplnění opce nejpozději k 27. listopadu. Prostředky by Erste přitom nemusela uhradit dříve než 29. prosince. Výnos za Českou spořitelnu 19,36 miliardy korun by však byl nižší o promítnuté úrokové náklady Erste, tedy zhruba o 0,5 miliardy korun. Fond národního majetku podle listu získal za Českou spořitelnu od Erste zatím 1,8 miliardy korun, přičemž šlo o zálohu na první splátku 10 miliard korun. K té dosud kvůli chybějícímu souhlasu vlády s převodem části akcií na holding EB-CS nedošlo. Podle Hospodářských novin bude kabinet o aranžmá převodu akcií a uvolnění těchto peněz pro FNM jednat ve středu. List v závěru zdůrazňuje, že letošní bilance FNM je napjatá, neboť privatizace strategických společností postupuje pomaleji. Fond ve svých příjmech počítal s uzavřením prodeje Českých radiokomunikací a s první částí splátky za doprivatizaci Českého Telecomu, ke kterým pravděpodobně do konce roku nedojde. Z dalších letos prodávaných strategických firem, jako jsou například Pražské vodárny a kanalizace, Paramo a Železnobrodské sklo, nemůže FNM žádné horentní částky očekávat. Jediným jistým velkým obnosem může být tedy zhruba 19 miliard za Českou spořitelnu, dodávají Hospodářské noviny. Dosud nepadlo definitivní rozhodnutí, zda společnost Sazka zneužívá svého monopolního postavení na českém trhu, připomíná deník České slovo. Jak píše, Úřad na ochranu hospodářské soutěže dal v této věci za pravdu konkurentům Sazky už před dvěma lety a udělil jí pokutu jednoho a půl miliónu korun, firma se však odvolala. Podnět k přešetření obchodních postupů Sazky podala společnost Terno, která se také zabývá distribucí a produkcí loterií. Sazka si totiž koncem roku 1997 do smluv s prodejci připojila klauzuli, že spolu s jejími produkty nesmí být prodávány produkty jiných loterijních společností. Poté, co Terno v roce 1998 upozornilo antimonopolní úřad na tuto klauzuli, úřad vydal předběžné rozhodnutí, že Sazka tento postup nesmí nadále používat a udělil jí pokutu. Mluvčí úřadu pro deník připustil, že stížnost firmy Terno nebyla jediná. Sama Sazka odmítá k případu podávat informace, uzavírá deník České slovo. Vozem vyšší střední třídy by měla být nová škodovka, která má být představena příští rok v září na frankfurtském autosalónu, upozorňují Lidové noviny. Podle nich bude nový model Škody větší než Volkswagen Passat. List s poukazem na informace německého týdeníku Auto Bild, který ve svém posledním čísle zveřejnil článek a fotografie nového vozu, také uvádí, že pasažéři si v největší škodovce budou moci užívat prostor jako v luxusní limuzíně. Nový model, který by se podle Auto Bildu měl jmenovat Moldavia, by se měl vyrábět v nové továrně v Kvasinách. Továrnu, která bude stát 5,5 miliardy korun, začíná automobilka v současné době budovat. Podle dřívějších informací počítá Škoda s výrobou asi 40.000 aut nového typu ročně, připomínají Lidové noviny. Mluvčí automobilky Milan Smutný však informace časopisu Auto Bild odmítá. Uveřejněné snímky označil za dílo počítačů. Podle něj není zatím rozhodnuto ani o názvu nového auta. Mladá fronta Dnes informuje o tom, že obyvatelé velkých českých měst se od sebe výrazně liší. Pražané jsou ve své většině spíše suveréni ženoucí se za penězi a příliš si necení zdrženlivosti a skromnosti. Brňané se naopak zdají většími idealisty a snílky. Pro Plzeňany je typický konzervatismus, sklon k opatrnosti a pořádkumilovnost. Ostravané si víc než duchovních hodnot cení dobrodružství a plného života. Takový je podle Mladé fronty Dnes závěr výzkumu společnosti Taylor Nelson Sofres, který se zabýval obyvateli daných čtyř měst. Sociolog Michal Illner z pražského Sociologického ústavu listu řekl, že i když je nutno brát každou podobnou studii s rezervou, je pravda, že lidé ze stejného regionu mívají některé životní hodnoty stejné.

Autor: Renata Prátová
spustit audio