Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Jaderné elektrárny v České republice budou dál potřebovat velké investice, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Elektrárenská společnost ČEZ bude muset podle listu zaplatit dalších 100 miliard korun. Částku, která se rovná současným nákladům na Temelín, totiž spolknou v příštích padesáti letech další nutné investice - například v souvislosti s rekonstrukcí patnáct let staré jaderné elektrárny v Dukovanech. Mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž listu potvrdil, že investovat se začíná už nyní, před dokončením Temelína. Peníze jdou mimo jiné na výstavbu a provoz skladů na vyhořelé jaderné palivo nebo na vyřazování starých elektráren. V Dukovanech si rekonstrukce, při které bude vyměněn i celý řídící systém, vyžádá až 20 miliard korun. Podle mluvčího elektrárny nejde o to, že by Dukovany byly kvůli stáří nebezpečné. Důvodem je, že pro takto staré zařízení už nelze v případě potřeby sehnat náhradní díly. Obrovské investice a náklady budou nakonec promítnuty do cen elektřiny. ČEZ ale tvrdí, že i přesto zůstanou jaderné zdroje nejlevnější, konstatuje Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny upozorňují, že podnikům chybějí po pádu Investiční a Poštovní banky peníze na provoz. Nový vlastník neobnovil některým firmám krátkodobé úvěry a podniky tak nemají z čeho platit výrobu. Česká ekonomika proto na pád IPB hned tak nezapomene. Obnovit půjčku není jednoduché, protože o ní už rozhoduje někdo jiný. Československá obchodní banka, která před měsícem Investiční a Poštovní banku převzala, říká, že se na dokumentaci IPB nemůže plně spolehnout, a proto je při poskytování úvěrů velmi opatrná. Prozkoumává obezřetně každého klienta a zjišťuje, zda splní její náročnější úvěrová kritéria. Prověrky přitom trvají nejméně jeden měsíc a banka se netají tím, že některé žádosti o úvěr už odmítla. Řada firem, které dřív IPB financovala, dnes nemůže nakupovat od dodavatelů a nemá tak z čeho platit výrobu. Firmy samotné ale o nedostatku provozního kapitálu nerady mluví, protože by jim to způsobilo potíže s obchodními partnery, dodávají Lidové noviny.

Ceny drůbežího masa v České republice v posledních týdnech výrazně vzrostly, připomínají Zemské noviny. Jejich vzestup by se údajně neměl zastavit ani v srpnu. Důvodem je především zvýšená poptávka, protože lidé po zdražení hovězího masa a mírném růstu cen vepřového začali více kupovat právě maso drůbeží. Zpracovatelské firmy prodávaly ještě začátkem roku kilogram kuřete za 40 korun, v posledních dnech ale cenu zvedly na 50. V obchodech se nyní kilogram kuřecího masa prodává zhruba za 55 korun, což je o čtvrtinu více než před půl rokem. To, že se ceny různí, je dáno jedinou věcí - obchodním rozpětím. Zejména ve středně velkých prodejnách a některých supermarketech si obchodníci zvyšují marži až na 20 procent. Tam, kde je rozpětí zanedbatelné jsou kuřata nadále levná. Ovšem v srpnu se dá čekat nové zdražení, protože drůbežářské závody chtějí od začátku měsíce ceny kuřat opět zvýšit, uvádějí Zemské noviny.

Pod titulkem Demokracie není levná se Hospodářské noviny zamýšlejí nad finanční situací politických stran v České republice. Velikost částek, které protékají stranickými kasami, není ohromující ve srovnání třeba s náklady na sanaci bank. Ovšem optika daňového poplatníka, který kromě bank, ztrátových podniků či dotací zemědělců platí také všem stranám bez rozdílu, bude zřejmě jiná, uvažuje list. Skutečnost, že demokracie není levná, podle Hospodářských novin nedávno politické strany znovu připomněly, když si zvýšily státní příspěvek na mandát z půl miliónu na milión korun ročně. Zdaleka to přitom není jediný příspěvek státu partajím, poznamenává deník s tím, že přesto politické strany více či méně zápasí s dluhy. Samozřejmě, kdo vidí jen ty peníze, měl by si připomenout, že nejlevnější způsob spravování státu je diktatura. Při pohledu na pohyb miliónů ve stranických kasách regulérně musí padnout řada otázek, píší Hospodářské noviny. Připojují podle nich tu zřejmě nejzásadnější: Odvádějí politické strany za naše peníze opravdu dobré a státu prospěšné služby?

V Praze vyroste po 43 letech pořádná hala, a to díky hokejovému mistrovství světa v roce 2003, píše Mladá fronta Dnes. Reakce na to, že se vláda, město a hokejový svaz konečně domluvily, jsou ovšem různorodé. Podařilo se něco užitečného, budu z toho něco mít?, ptá se list. A nebo stát přispěje několika miliony na profesionální sport, který plave v moři peněz? Na projektu opravdu leží některé stíny. Možná se dalo před časem, když se vybíral vhodný pozemek, najít lepší místo. Nebo až zahraniční investor stadion vybuduje, třeba zjistí, že stavbu jeho provozem nezaplatí, a vzniknou miliardové dluhy. Přesto převažují důvody k tomu, aby se dalo říci, že stavba nové arény bude ku prospěchu. Hala se postaví za soukromé peníze a za její provoz ani údržbu nemusí vláda platit ani korunu. Město získá arénu, která přitáhne velké akce, což ocení diváci. Hokej, který prožívá jedinečnou zlatou éru, dostane nový stadion a opustí předpotopní Sportovní halu z roku 1960. Milion lidí, kteří by mohli za rok usednout na tribuny, se potěší luxusním prostředím, soudí Mladá fronta Dnes.

Zájem o Fabie, nejnovější model mladoboleslavské Škodovky, rychle vzrůstá, konstatuje deník Právo. V posledních týdnech začaly jejich prodeje na českém trhu překonávat odbyt Felicií. Celkem si v Česku i v zahraničí Fabie koupilo asi 41 tisíc zákazníků. "Úspěch Fabií dává předpoklady k tomu, abychom v letošním roce zvýšili celkový prodej o 14 procent na 440.500 vozů. V příštím nebo přespříštím roce naše roční produkce dosáhne půl miliónu aut", uvedl pro deník Právo předseda představenstva mladoboleslavské Škody Vratislav Kulhánek.

Sotva si diváci stačili vydechnout po jedenáctidenním maratonu v Karlových Varech, už na ně čeká další filmový svátek - Letní filmová škola v Uherském Hradišti, informují Zemské noviny. Její v pořadí už 26. ročník se uskuteční od 21. do 30. července. Jak pro list uvedl ředitel přehlídky Jiří Králík, neplánují letos žádné výrazné změny v charakteru celého festivalu. Program je už tradičně rozdělen do několika tematických cyklů. Jestliže byla loňská "škola" ve znamení výtvarného umění, pak letos bude největší prostor věnován klaunům, mimům a komikům. Vrcholem cyklu budou osobní setkání s českými představiteli tohoto žánru, dodávají Zemské noviny.

Deník České slovo přináší informaci o tom, že čtvrtým velkým výstavním projektem za posledních pět let se představuje Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí. Výtvarné a řemeslné pracoviště, které udržuje tradici renesanční a barokní výroby i moderní tvorby, existuje od roku 1993 a navázalo na produkci někdejší dílny Ústředí uměleckých řemesel. Ukázky gobelínů z autorské dílny Jana T. Strýčka, děl z 80. a 90. let i textilií vyrobených podle návrhů dalších výtvarníků jsou nyní vystaveny v Regionálním muzeu Mikulov. Původní valašskomeziříčská Gobelínka vznikla už roku 1898 jako manufaktura Rudolfa Schlatauera pro tkaní tapiserií a ručně vázaných koberců. Od začátku století se věnovala také interpretacím děl, například od Hanuše Schweigra, Jana Kotěry a Rudolfa Schlatauera. Když Jan T. Strýček před sedmi lety manufakturu znovuobnovoval, snažil se o zachování řemesla i o jeho rozvoj v moderní výtvarný výraz. Autorskou tvorbu a "přepisy" výtvarných děl do textilní podoby doplňuje restaurování historických děl. Na vrcholu tohoto uměleckořemeslného snažení je uskutečnění návrhů současných českých tvůrců. Mikulovská přehlídka na moravsko-dolnorakouské hranici nabízí ukázky tvorby Jana T. Strýčka, gobelíny vytvořené podle návrhů malířů a grafiků Karla Malicha, Michala Cihláře, Margity Titlové, Petra Kvíčaly nebo Václava Bláhy. Výstavní premiéru si v Mikulově odbývá gobelín podle návrhu Romana Franty, na němž je vyveden Frank Sinatra, uzavírá deník České slovo.