Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr článků z denního tisku s datem 6. srpna připravila Kateřina Brezovská.

České deníky se věnují protestní blokádě, kterou zástupci dovozců ojetých vozů, asociace autoškol a dalších organizací zahájili ve středu v okolí ministerstva dopravy. Například Mladá fronta Dnes konstatovala, že silnice v Praze nebyly už dlouho tak snadno průjezdné jako ve středu ráno. Pár hodin nato však ve městě vládl dopravní chaos, provázený barikádami z lidských těl na hlavních dopravních tepnách metropole.

Lidové noviny si položily otázku: Jedenáctý v řadě? a dodávají, že ministr dopravy Jaromír Schling může načít novou desítku odchodů ze Zemanovy vlády a udělat z resortu dopravy superhorké křeslo. List podotýká, že pokud se odchody ministrů z vlády řídily přísně jen tím, kolik neúspěchů, problematických rozhodnutí a afér se k jejich jménu váže, byl by Schling po šestnácti měsících v kabinetu už jen řadovým poslancem ČSSD. Důvodů, pro už dávno ministra dopravy a spojů odvolat, měl Miloš Zeman řadu. Uvádějí Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes uvažuje o nové smlouvě, kterou na pronájem Českého domu v Moskvě uzavřelo ministerstvo zahraničí se společností Hotel Český dům. Považuje ji za opakovanou chybu. Namísto veřejné soutěže tentýž nájemce, namísto nové smlouvy lehce poopravená původní, zlatá vejce opět sbírá soukromník a stát opět utře. Jestli z toho plyne neodbytný dojem opakování čehosi nekalého, není scestný, píše list. Podotýká, že smlouva byla znovu podepsána za zády náměstka ministra zahraničí Pavla Teličky i vedení resortu, znovu navzdory ministerským právníkům. Jen původce smlouvy je nový: generální sekretář Pavel Jaroš. Doporučil ho jeho předchůdce Karel Srba, který musel kvůli původní smlouvě odejít, a Jaroš jen dokončuje, co dříve začal Srba. List se zamýšlí nad postojem ministra Jana Kavana, který je vládě, parlamentu i veřejnosti za činy ministerstva odpovědný. Je pravdou, že korupce a zmanipulování zatím nebyly stoprocentně dokázány, jsou pouze velmi silná podezření, indicie, temné okolnosti, které ekonomická kontrarozvědka považuje za hodné stíhání. Kavan však podle komentátorky zastává názor, že špatná smlouva je smlouva ministerstva zahraničních věcí, ne jeho, neboť k ní nemá žádný osobní vztah. Ten ale evidentně nemá ani k svému úřadu; kdyby ho měl rád, jeho podřízení by mu přece nedělali tak ostudné naschvály, uzavírá komentář Mladá fronta Dnes.


Tisk také komentuje verdikt rozhodčí komise, která rozhodovala o žalobě Ronalda Laudera proti České republice kvůli investici do TV Nova. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že výrok rozhodčí komise osvobodil Českou republiku, ale o tom, zda se něčeho podobného nedopustil někdo z Lauderových spojenců a společníků, nehovoří. O tom rozhodují jiné soudy, připomíná Lauderovy spory s Vladimírem Železným. Arbitráž osvobodila jen Českou republiku. Ne však bez výhrad. Konstatuje, že stát porušil dohodu o ochraně investic. A to tehdy, když nepovolil Lauderovi vstoupit přímo do společnosti, které byla udělena licence, tedy do CET 21, ale umožnil mu pouze vlastnit obslužnou společnost ČNTS. Miliardář se však s tímto stavem spokojil, neprotestoval a tedy ztratil šanci na soudní ochranu, píše deník, který tak Laudera nepokládá za neúspěšného, ale příliš důvěřivého podnikatele. Věřil danému slovu. K důvěřivosti jistě napomohla vidina obrovského zisku z komerční televize. Jenže vyčítat podnikateli touhu po zisku? Nešťastné rozhodnutí, podle něhož není investor není ani spolumajitelem, pak stála Laudera v boji se Železným vládu nad Novou. Američané neměli proti pirátské akci ředitele žádnou obranu v paragrafech. Museli strpět, jak si výsledky jejich vkladu přisvojil někdo jiný, píše list. Česká republika nebude platit, ačkoli arbitráž jasně ukázala na její pochybení. Přesto se rádoby šalamounské rozhodnutí, podle něhož nebude 'cizácký' kapitál vládcem statku tak svrchovaně kulturního, jakým je televize, obrátilo proti jeho tvůrcům, zdejším politikům. Mocnému médiu nevládne americký miliardář, ale domácí novopečený kapitalista bez jakýchkoli skrupulí. Lauderovi republika nezaplatí, ale účet za nespravedlivé udělení licence na komerční kanál platí denně, dodává Mladá fronta Dnes.

Deník Právo naopak míní, že Londýn Laudera usadil. Také tento list zmiňuje jeho spory s Vladimírem Železným a konstatuje, že pro Laudera je to už druhá prohra u mezinárodních arbitráží. Ronald Lauder není nevýznamným mužem v amerických podnikatelských a také politických kruzích. Do své dvouleté kampaně proti Železnému proto zatáhnul i český stát a tlakem na americké ministerstvo zahraničí se snažil dostat se buď k penězům daňových poplatníků, nebo údajně alespoň k licenci na jinou významnou českou televizní stanici. Lauder a jeho lidé přitom argumentovali veřejně i v zákulisí morálním nárokem na odškodnění. S tím je nyní konec a Lauderovi teď zbývá jen čekat, jak dopadne obchodní spor o započtení Železného pohledávky proti miliardě korun, kterou Lauderovi přiřkla nizozemská arbitráž, píše Právo.


Právní moci nabylo usnesení, kterým bylo ve sporu o chrám sv. Víta definitivně zastaveno řízení proti Správě pražského hradu. Informuje o tom Právo s tím, že Metropolitní kapitula sv. Vít se o katedrálu soudí nyní již jen s Kanceláří prezidenta republiky. Podle soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo řízení zastaveno na základě návrhu kapituly, která stáhla zpět žalobu na Správu pražského hradu. Naděje na úspěch ve sporu, v němž by měl soud určit vlastníka chrámu, nejsou podle dřívějších informací pro kapitulu velké. Nejvyšší soud totiž koncem loňského prosince potvrdil neúspěch Náboženské matice u městského soudu ve sporu o vlastnictví pozemků s kaplí sv. Anny a bazilikou sv. Jiří v areálu Pražského hradu. Spor o baziliku a kapli byl původně součástí sporu matice a dalších církevních subjektů o nemovitosti na Hradě včetně katedrály, soud je však vyčlenil k samostatnému jednání. Tolik Právo.


Na názoru, že národní podnik Budějovický Budvar by měl zůstat jednou provždy v rukou státu, trvá ministr zemědělství Jan Fencl. Vyplývá to z informací Mladé fronty Dnes, podle níž připravuje zákon, aby Budvar zůstal majetkem státu. Nejpravděpodobnější se podle listu jeví novela zákona o velké privatizaci nebo jiná legislativní úprava. Prodávat Budvar znamená podle ministrova názoru dát jej všanc americkému pivovaru Anheuser-Busch, se kterým Budvar vede soudní spory o ochrannou známku. "Privatizovat Budvar znamená ohrozit jeho současné postavení, ochranná známka je totiž fixována na národní podnik. Jde o velké riziko, protože prodej může znamenat konec tradiční výroby piva," řekl listu Fencl. Jeho názor podporuje i šéf Budvaru Jiří Boček. "Anheuser-Bush se ukázal jako společnost, která není pro Budvar strategickým partnerem, ale strategickým likvidátorem," řekl. S myšlenkou, že pivovar by měl navždy zůstat v rukou státu, přišel ministr Fencl už loni v dubnu. "Tato vláda je připravena podpořit toto řešení. Hledáme takové, které by bylo nejméně kontroverzní," řekl tehdy s tím, že by se tak mělo stát formou zákona, který musí být v takové podobě, aby prošel Parlamentem a v příštích letech nebyl zpochybněn. List nevylučuje, že Poslanecká sněmovna Fencla podpoří. Zablokovat privatizaci ne věčné časy určitě nechceme. Ale na druhou stranu chceme privatizovat Budvar teprve až budou vyřešeny známkoprávní spory nebo až nebude hrozit nebezpečí, cituje Mladá fronta Dnes předsedu sněmovního rozpočtového výboru Vlastimila Tlustého z ODS.


Naděje lidí nevyléčitelně nemocných rakovinou, že jejich osud změní nová zázračná metoda léčby, se zřejmě hroutí, píší Lidové noviny. Od začátku března testují čtyři špičková tuzemská pracoviště chirurgický způsob léčby zvaný devitalizace. Dosavadní výsledky jsou však nulové. ˝Vůbec to nefunguje. U případů, u kterých máme povoleno zkoušet, jsme nezjistili, že by devitalizace nádor odstranila. Nemoc pokračuje a lidé na ni umírají,˝ tvrdí František Antoš, primář chirurgické kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce. K téměř totožným závěrům došli prozatím i na dalších pracovištích, která mají oficiální souhlas ministerstva zdravotnictví devitalizaci provádět. ˝Výsledky jsou bez onkologického efektu. Momentálně neprokazují, že by devitalizace měla nějaký účinek,˝ potvrzuje Vuk Fait z brněnského Masarykova onkologického ústavu. Metodu, při níž lékaři zbaví zhoubný nádor přísunu živin podvázáním a ten pak zůstává v těle pacienta, dokud se sám nevstřebá, od roku 1971 zkoumal Karel Fortýn z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově. Týmu jeho následovníků se podařilo letos v únoru přesvědčit ministerstvo zdravotnictví a jeho vědeckou radu, aby výsledky pokusů na zvířatech otestovali lékaři i na pacientech. Negativní zjištění lékařů v klinických testech svalují na špatně zadané mantinely, kterými se experimentální pracoviště musí řídit. Podle předpisů mohou devitalizaci podstoupit pouze pacienti s přesně stanovenými typy nádorů, navíc ve čtvrtém, nejvážnějším stadiu choroby. Tedy v situaci, kdy lékařská věda nad nemocným už ˝zlomila hůl˝ a pouze se mu snaží ulehčit umírání. Zastánci Fortýnovy metody vedou na veřejnosti tvrdý lobbistický nátlak vůči ministerstvu zdravotnictví, aby experiment pokračoval a aby se mohl týkat mnohem širšího spektra pacientů. ˝Za současné situace nepřipadá v úvahu, aby se nějaké pozitivní výsledky prokázaly. Je to snaha postavit devitalizaci do špatného světla,˝ soudí výzkumníci z Liběchova. Získali oporu ve Svazu pacientů ČR. Jeho předseda Luboš Olejár v polovině července dokonce zaslal otevřený dopis ministrovi zdravotnictví Bohumilu Fišerovi, v němž ho vyzývá, aby dal devitalizační metodě větší volnost. Za příliš úzké považuje stanovené mantinely i František Antoš z Bulovky. ˝Měli bychom vědeckou radu ministerstva tlačit k tomu, abychom se dostali i k méně beznadějným případům. Samozřejmě ale musí existovat nějaká etická hranice, abychom neexperimentovali neověřenou metodou na lidech, kteří mají šanci vyléčit se zavedenými postupy,˝ říká Antoš.